Houslová sonáta č. 9 (Beethoven)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Titulní strana původního vydání Kreutzerovy sonáty

Houslová sonáta č. 9, Op. 47, známá také jako Kreutzerova sonáta, je virtuózní skladba Ludwiga van Beethovena pro housle a klavír. Má tři věty, provedení trvá přibližně 40 minut.

Okolnosti vzniku a dedikace[editovat | editovat zdroj]

Beethoven napsal třetí větu této sonáty již v roce 1802, původně jako závěrečnou větu své šesté houslové sonáty (Op. 30/1). Těsně před jejím dokončením se však rozhodl závěrečnou větu nahradit jinou, která se k ostatním částem šesté sonáty hodila lépe.

K odložené větě se vrátil o rok později, když do Vídně na jaře přijel houslový virtuos George Bridgetower. Beethoven dopsal první dvě věty a 24. května 1803 sonátu s Bridgetowerem poprvé uvedl na ranním koncertu v paláci Augarten.[1] Druhou větu přitom dokončil až poslední den před premiérou a Bridgetower ji musel hrát z listu bez jakékoliv předchozí zkoušky.

Premiéra se vydařila a Beethoven sonátu následně věnoval právě Bridgetowerovi, jehož výkon na něj udělal velký dojem. Krátce poté se však hudebníci pohádali a rozladěný Beethoven přepsal dedikaci sonáty. Novým adresátem byl Rodolphe Kreutzer, francouzský houslista, který se s Beethovenem krátce setkal, ale neměl o jeho hudbu zvláštní zájem a tuto sonátu údajně nikdy veřejně nehrál.

Struktura sonáty[editovat | editovat zdroj]

Sonáta má tři věty:

  1. Adagio sostenuto – Presto
  2. Andante con variazioni
  3. Presto

V literatuře[editovat | editovat zdroj]

K popularizaci Kreutzerovy sonáty značně přispěla stejnojmenná novela, kterou napsal v roce 1889 Lev Nikolajevič Tolstoj.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. COOPER, Barry. Beethoven. [s.l.]: Oxford University Press, 2000. Dostupné online. S. 137-138. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]