Holden Commodore

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Holden Commodore VE
Commodore VE
Commodore VE
Výrobce Holden
Koncern General Motors
Další jména Holden Berlina
Holden Calais
Roky produkce 1978 - dosud
Místa výroby Austrálie Austrálie
Předchůdce Holden Kingswood
Příbuzné vozy Chevrolet Lumina
Chevrolet Omega
Pontiac G8
Koncepce pohonu motor vpředu,
pohon zadních kol
Třída vyšší střední
Platforma GM Zeta
Technické údaje
Délka 4.894 mm - 4.904
Šířka 1.899 mm
Výška 1.471 mm - 1.476
Rozvor 2.915 mm
Rozchod 1.602 / 1.618 mm
Počet míst 5
Objem nádrže 73 l
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Holden Commodore je model australské značky koncernu General MotorsHolden. Jedná se o automobil vyšší střední třídy. Od roku 1989 využívá platformu Commodore i větší model Statesman. Z Commodore také konstrukčně vychází Holden Monaro.

Commodore se v současné době prodává ve čtvrté generaci. Jednotlivé série se označují dvoupísmennými kódy, jejich vnější design vždy obsahoval prvky soudobých evropských Opelů. Hlavním konkurentem Commodore je model australské divize koncernu Fordu s názvem Falcon.

První generace (1978–1988)[editovat | editovat zdroj]

První generace Holden Commodore nahradila typ Kingswood. Commodore měl menší vnější rozměry, avšak vnitřní prostor byl téměř stejný. Vyráběl se s karosérii sedan, kombi a pick-up, takzvané ute.

VB Commodore[editovat | editovat zdroj]

Holden VB Commodore byl do značné míry shodný s evropským Oplem Commodore C, přední část byla odvozena z většího modelu Opel Senator A. S těmito vozy VB Commodore také sdílel podvozkovou platformu.

V nabídce byly řadové šestiválce a vidlicové osmiválce o objemu 2,85 až 5,0 litru s rozvodem OHV. Tím se lišil od evropských Opelů, které poháněly podstatně menší motory. Verze VB se vyráběla pouze 17 měsíců.

VC Commodore[editovat | editovat zdroj]

Pouze jeden rok vyráběný VC Commodore představoval technické vylepšení předchozího typu. Výkon motorů vzrostl a zároveň byla snížena jejich spotřeba paliva. V reakci na ropnou krizi z roku 1979 se v nabídce objevil i čtyřválcový motor o objemu 1,9 litru.

VH Commodore[editovat | editovat zdroj]

Typ VH Commodore z roku 1981 s novým vzhledem přední části lze nazvat menším faceliftem. Po technické stránce se Holden zaměřil na dva nejslabší motory – 1,9 a 2,85 litru, aby vylepšil jejich spotřebu paliva. Přesto začal Commodore v porovnání s konkurenčním Fordem Falcon ztrácet zájem zákazníků, protože dopad ropné krize již nebyl tak výrazný a zákazníci začali preferovat větší Ford. V nabídce se objevila i manuální převodovka.

VK Commodore[editovat | editovat zdroj]

VK Commodore

V roce 1984 představený VK Commodore dostal nové plastové nárazníky a vzhled byl přepracován ve stylu Opelu Senator A.

Z nabídky byly vyřazeny šestiválec 2,85 litru a V8 4,2 litru, čtyřválec 1,9 litru se prodával jen na Novém Zélandu. Objem motoru V8 5,0 litru byl kvůli předpisům závodní skupiny A snížen pod hranici 5000 cm³.

Poprvé se objevila luxusní verze Caprice, upravené pětilitrové Commodore se účastnily okruhových závodů skupiny A.

VL Commodore[editovat | editovat zdroj]

VL Commodore

Poslední evoluce první generace z roku 1986 s názvem VL Commodore znamenala mnoho změn. Původní motory Holdenu byly nahrazeny licenčně vyráběným řadovým šestiválcem Nissan RB o objemu 2,0 a 3,0 litru, větší z nich také jako přeplňovaný turbem. Stejný motor poháněl i tehdejší Nissan Skyline. Motor V8 5,0 litru v nabídce zůstal, především kvůli homologaci závodních verzí.

Přední část karosérie dostala výrazně přepracované tvary s oválnými světlomety a minimalistickou maskou chladiče, čímž zmizela jakákoliv výraznější designová podobnost s evropskými Opely.

Druhá generace (1988–1997)[editovat | editovat zdroj]

V případě druhé generace Commodore se technicky jednalo o australskou verzi Opelů Senator B a Omega A. Podvozková platforma však byla zkrácena a rozšířena, aby rozměrově odpovídala Fordu Falcon.

VN Commodore[editovat | editovat zdroj]

VN Commodore

Typ VN Commodore převzal mnoho dílů z VL Commodore. Kvůli nepříznivé změně kurzu jenu vůči australskému dolaru nebylo dále ekonomicky únosné používat motory Nissan, takže Holden využil pohonné jednotky koncernu GM. Řadový čtyřválec 2,0 litru pocházel z Opelu Vectra A, vidlicový šestiválec 3,8 litru byl odvozen od motoru Buick, tradiční osmiválcový pětilitr Holden se dočkal výrazného nárůstu výkonu.

Design VN Commodore vychází z Opelu Omega A, lze v něm nalézt i prvky Opelu Vectra A a předchozího Commodore.

VP Commodore[editovat | editovat zdroj]

Roku 1991 představený VP Commodore byl menším faceliftem VN. Vidlicové motory byly mírně upraveny, pětilitr získal i výkonnější verzi. Výroba čtyřválce byla ukončena.

VR Commodore[editovat | editovat zdroj]

VR Commodore

Výrazný facelift VR Commodore z roku 1993 měl kromě dveří a střechy všechny karosářské díly nové. Maska chladiče se dvěma oválnými otvory zůstala Commodore až do roku 2002.

VS Commodore[editovat | editovat zdroj]

V roce 1995 představená evoluce s názvem VS Commodore přinesla jen drobné modernizace. Výkon motoru V6 3,8 litru byl zvýšen při současném snížení spotřeby. V nabídce byla také přeplňovaná verze tohoto motoru.

Třetí generace (1997–2006)[editovat | editovat zdroj]

Pro třetí generaci zvažoval Holden převzít Opel Omega B bez dalších úprav, nakonec byla jeho platforma opět rozšířena, aby byla v australských podmínkách lépe konkurenceschopná.

VT Commodore[editovat | editovat zdroj]

VT Commodore

VT Commodore je vzhledově prakticky identický s Omegou, maska chladiče má opět dva oválné otvory. V nabídce byl opět atmosférický a přeplňovaný motor Ecotec 3,8 litru V6, pětilitr se prodával ve dvou verzích, novinkou byl koncernový motor 5,7 litru V8.

VX Commodore[editovat | editovat zdroj]

Verze VX Commodore byla jemným faceliftem úspěšného VT. Modernizovány byly především bezpečnostní systémy. Výroba motoru 5,0 V8 byla definitivně ukončena.

VY Commodore[editovat | editovat zdroj]

V roce 2002 byl představen VY Commodore s novým agresivnějším designem přední části. Poprvé se objevila možnost pohonu všech kol.

VZ Commodore[editovat | editovat zdroj]

VZ Commodore z roku 2004 znamenal nové motory – menší V6 Alloytec s objemem 3,6 litru a nový V8 6,0 litru.

Čtvrtá generace (od 2006)[editovat | editovat zdroj]

Současná generace Commodore je odklonem od opelovských platforem. Nový model byl celý vyvinut v Austrálii a využívá platformu GM Zeta.

VE Commodore[editovat | editovat zdroj]

Typ VE Commodore je nabízen v sedmi verzích, motory jsou stejně jako ve VY Alloytec 3,6 a V8 6,0.