Hloubková mozková stimulace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Hloubková mozková stimulace je procedura, při níž jsou do mozku pacienty vpraveny elektrody, jež stimulují mozek a mohou ovlivňovat pacientův stav. Ani přes více než desetiletou tradici této metody stále není jisté, jak přesně celý mechanismus funguje, přičemž existuje hned celá řada hypotéz.[1]

Na rozdíl od mnoha jiných léčebných procedur, při níž je ovlivňován mozek, je hloubková mozková stimulace relativně bezpečná a reverzibilní.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Hloubková mozková stimulace se používá především u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Tu sice neumí vyléčit, dokáže však omezit některé z jejích příznaků a zlepšit tak kvalitu pacientova života.[2] Mimo jiné dokáže hloubková mozková stimulace omezit pacientovu ztuhlost či snížit výskyt. Z důvodu náročnosti celého postupu je však v dnešní době využívána pouze v případě, že pacientovi nelze pomoci například běžně používanými léky.

Kromě Parkinsonovy choroby se hloubková mozková stimulace používá také u pacientů trpících chronickými bolestmi, depresemi, či Tourettovým syndromem. Zkoumá se také možné využití u osob trpících obsedantně kompulzivní poruchou,[3] epilepsií[4] nebo Alzheimerovou chorobou.[5][6]

Vedlejší účinky[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv je hloubková mozková stimulace dnes již poměrně běžně prováděný zákrok, celý postup je stále spojen s nezanedbatelnými riziky. Kromě typických rizik spojených s nutností operativního otevření lebky existuje také riziko posunutí elektrod a nutnosti nové operace.

U pacientů léčených hloubkovou mozkovou stimulací také mohou být pozorovány psychologické změny, a to včetně halucinací, depresí či apatie. U některých pacientů dokonce následkem léčby došlo k pokusům o sebevraždu.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gildenberg PL (2005). "Evolution of neuromodulation". Stereotact Funct Neurosurg, 83(2–3), 71–79. PMID 16006778.
  2. Kleiner-Fisman G, Herzog J, Fisman DN, et al. "Subthalamic nucleus deep brain stimulation: summary and meta-analysis of outcomes." Mov Disord. 2006 Jun;21 Suppl 14:S290–304 PMID 16892449
  3. Nuttin B, Cosyns P, Demeulemeester H, Gybels J, Meyerson B (1999). "Electrical stimulation in anterior limbs of internal capsules in patients with obsessive-compulsive disorder". Lancet. 1999 Oct 30;354(9189):1526 PMID 10551504
  4. Velasco F, Velasco M, Velasco AL, Jimenez F, Marquez I, Rise M (1995). "Electrical stimulation of the centromedian thalamic nucleus in control of seizures: long-term studies". Epilepsia 36: 63–71. PMID 8001511
  5. Laxton AW, Tang-Wai DF, McAndrews MP, Zumsteg D, Wennberg R, Keren R, Wherrett J, Naglie G, Hamani C, Smith GS, Lozano AM. A phase I trial of deep brain stimulation of memory circuits in Alzheimer's disease. Ann Neurol.. 2010 Oct, s. 521-34. PMID 20687206. (anglicky) 
  6. Jessica Hamzelou. Alzheimer's damage reversed by deep brain stimulation. New Scientist. 23 November 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Burn D, Troster A. Neuropsychiatric Complications of Medical and Surgical Therapies for Parkinson's Disease. Journal of Geriatric Psychiatry and Neurology. 2004, s. 172–180. DOI:10.1177/0891988704267466. PMID 15312281. (anglicky) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Deep brain stimulation na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]