Hloubková mozková stimulace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hloubková mozková stimulace je procedura, při níž jsou do mozku pacienty vpraveny elektrody, jež stimulují mozek a mohou ovlivňovat pacientův stav. Ani přes více než desetiletou tradici této metody stále není jisté, jak přesně celý mechanismus funguje, přičemž existuje hned celá řada hypotéz.[1]

Na rozdíl od mnoha jiných léčebných procedur, při níž je ovlivňován mozek, je hloubková mozková stimulace relativně bezpečná a reverzibilní.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Hloubková mozková stimulace se používá především u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Tu sice neumí vyléčit, dokáže však omezit některé z jejích příznaků a zlepšit tak kvalitu pacientova života.[2] Mimo jiné dokáže hloubková mozková stimulace omezit pacientovu ztuhlost či snížit výskyt. Z důvodu náročnosti celého postupu je však v dnešní době využívána pouze v případě, že pacientovi nelze pomoci například běžně používanými léky.

Kromě Parkinsonovy choroby se hloubková mozková stimulace používá také u pacientů trpících chronickými bolestmi, depresemi, či Tourettovým syndromem. Zkoumá se také možné využití u osob trpících obsedantně kompulzivní poruchou,[3] epilepsií[4] nebo Alzheimerovou chorobou.[5][6]

Vedlejší účinky[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv je hloubková mozková stimulace dnes již poměrně běžně prováděný zákrok, celý postup je stále spojen s nezanedbatelnými riziky. Kromě typických rizik spojených s nutností operativního otevření lebky existuje také riziko posunutí elektrod a nutnosti nové operace.

U pacientů léčených hloubkovou mozkovou stimulací také mohou být pozorovány psychologické změny, a to včetně halucinací, depresí či apatie. U některých pacientů dokonce následkem léčby došlo k pokusům o sebevraždu.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gildenberg PL (2005). "Evolution of neuromodulation". Stereotact Funct Neurosurg, 83(2–3), 71–79. PMID 16006778.
  2. Kleiner-Fisman G, Herzog J, Fisman DN, et al. "Subthalamic nucleus deep brain stimulation: summary and meta-analysis of outcomes." Mov Disord. 2006 Jun;21 Suppl 14:S290–304 PMID 16892449
  3. Nuttin B, Cosyns P, Demeulemeester H, Gybels J, Meyerson B (1999). "Electrical stimulation in anterior limbs of internal capsules in patients with obsessive-compulsive disorder". Lancet. 1999 Oct 30;354(9189):1526 PMID 10551504
  4. Velasco F, Velasco M, Velasco AL, Jimenez F, Marquez I, Rise M (1995). "Electrical stimulation of the centromedian thalamic nucleus in control of seizures: long-term studies". Epilepsia 36: 63–71. PMID 8001511
  5. Laxton AW, Tang-Wai DF, McAndrews MP, Zumsteg D, Wennberg R, Keren R, Wherrett J, Naglie G, Hamani C, Smith GS, Lozano AM (2010 Oct).  "A phase I trial of deep brain stimulation of memory circuits in Alzheimer's disease". Ann Neurol. 68 (4): 521-34. 
  6. Jessica Hamzelou (23 November 2011).  "Alzheimer's damage reversed by deep brain stimulation". New Scientist. 
  7. Burn D, Troster A (2004).  "Neuropsychiatric Complications of Medical and Surgical Therapies for Parkinson's Disease". Journal of Geriatric Psychiatry and Neurology 17 (3): 172–180. doi:10.1177/0891988704267466. PMID 15312281. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]