Hipster

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hipster je termín označující příslušníka společenské subkultury. Jedná se o osobu ve věkovém rozpětí dvacátníků a třicátníků, která si zakládá na tom, že je nezávislá v myšlení, odívání i případné tvorbě. Často přejímá nejnovější trendy v hudbě, módě i dalších kulturních aspektech.[1][2] Díky tomu je tato subkultura názorově i vzhledově konzistentní.

Vznik a původní význam[editovat | editovat zdroj]

Termín pochází nejspíše z prostředí bílých amerických jazzových hráčů 40. let. Howard Becker v roce 1963 výsledky své studie,[3] v němž popsal jejich subkulturu a identifikoval dvě skupiny: „hips“ a „squares“. První z nich šli proti masám, hráli co chtěli, dávali najevo svou nadřazenost a pohrdání mainstreamem a ostatními lidmi, především komerčním publikem. Druhá skupina se přizpůsobila komerčním tlakům a hrála to, co si publikum žádalo.[4][5]

Podobně Ned Polsky v polovině 60. let zkoumal beatniky z Greenwich Village a kromě uvedených dvou termínů popsal ještě třetí kategorii nazvanou „hipster“. Mělo jít o člověka, který sdílel zaujetí beatniků pro drogy a jazz, ale při tom se dokázal projevit i jako „hip“.[6][4]

Spisovatel Norman Mailer popsal v roce 1957 ve své eseji Bílý černoch hipstera jako „nihilistického bohéma a utlačovaného černocha“.[7]

O hipstrech se lze dočíst i v knize Williama S. Burroughse Feťák z roku 1953 či dalším beatnickém díle Kvílení od Allena Ginsberga (1956).

Současné pojetí[editovat | editovat zdroj]

Od 90. let se termín hipster začal používat v trochu odlišném pojetí, které přetrvává dosud. V české společnosti je tímto slovem často nazván mladistvý jedinec s vyhraněným stylem života, jednání a oblékání, který se snaží působit originálně a přesto pouze kopíruje předchozí vzory, kteří s daným originálním prvkem přišli o několik let dříve a tím opět zapadá do stáda běžnosti. Toto pojetí hipsterů není úplně správné, nicméně je rozšířeným pojmem.

V současnosti lze takzvaného hipstera velice jednoduše identifikovat od nehipstera a to jednak podle vzhledu, ale také podle stylu života. Hipsterská móda zahrnuje často brýle s průlednými i nedioptrickými skly v těžkých černých obroučcích, upnutné kalhoty jak u žen, tak u mužů, flanelové košile a stará saka, která často vytváří rádoby otrhaný umělecký vzhled nebo kšandy. Ve vlasových sestřižích se často objevuje ofina typu „patka“ a vyholené čási hlavy „na ježka“ zejména v okolí uší a obří vlněné čepice i v teplejších obdobích. Hipsteři většinou studují, nejčastěji humanitní vědy a často se zdržují v kavárnách, na vernisážích, výstavách, koncertech širší veřejnosti neznámých smoothjazzových saxofonistů, graffity soutěžích a podobných neběžných místech. Stejně jako lidé, kteří se řadili k původním hippies, i pro hipstery je typický mladý věk maximálně do 30 let[zdroj?] a nemanželský život.

Obměny termínu[editovat | editovat zdroj]

Mipster[editovat | editovat zdroj]

Mipster, tedy jakýsi „muslimský hipster“ je člověk, který zapadá do soudobé kategorie hipsterů, k tomu však vyznává islámskou víru. V rovině módy tedy patří k oblečení mipsterské dívky i hidžáb.[8]

Nipster[editovat | editovat zdroj]

Nipster či „nazi-hipster“ je termín spojující nacionalismus s urbánní módou hipsterů. Jde o hledání nové image krajně pravicového hnutí pronikáním do městských subkultur.[7]

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Hipsterská subkultura již od svých počátků vyvolávala a vyvolává nemalé veřejné spory (kontroverze). U originálních hipsterů v USA to bylo především pro jejich nihilistické myšlení a styl života (viz definice N. Mailera uvedená výše). V současnosti a v české kultuře plyne odpor k hipsterům zejména z jejich chování, které má tendenci k aroganci. Toto chování vede (jak někteří uvádějí[9]) k šablonovitému vnímání těchto osob, což může ve výsledku vést i k jejich pracovní i jiné diskriminaci.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PARASUCO, Trey. Hipster [online]. Urban Dictionary, 2007-11-22, [cit. 2014-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. PELCOVÁ, Martina. Děláme vlny – Identita Radia Wave. Brno, 2014 [cit. 2014-07-05]. 83 s. magisterská práce. FSS MU. Vedoucí práce Jan Motal. s. 54. Dostupné online.
  3. BECKER, Howard S. The Culture of a Deviant Group. The 'Jazz' Musician.. In GELDER, Ken; THORNTON, Sarah. The Subcultures Reader. London : Routledge, 1963. S. 55-65. (anglicky)
  4. a b ŠOLCOVÁ, Hedvika. Internet v komunikaci českých jazzmanů. Brno, 2014 [cit. 2014-07-05]. 82 s. magisterská práce. FSS MU. Vedoucí práce Jakub Macek. s. 22-23. Dostupné online.
  5. CHUDÍČKOVÁ, Barbora. Od jedinečnosti k mase: Jakým způsobem pohlcuje mainstream alternativní kulturu?. Brno, 2014 [cit. 2014-07-05]. 37 s. bakalářská práce. FSS MU. Vedoucí práce Csaba Szaló. s. 21-22. Dostupné online.
  6. POLSKY, Ned (1967). S. 149. Citován: THORNTON, Sarah. Club Cultures: Music, Media and Subcultural Capital. Cambridge : Polity, 1995. 208 s. ISBN 9780745614434. S. 9. (anglicky) 
  7. a b HROCH, Miloš. Nazi hipsterství je pokusem krajní pravice ztratit se v davu. ČRo Radio Wave [online]. 2014-07-03 [cit. 2014-07-05]. Dostupné online.  
  8. han. Oddanost víře a posedlost módou jdou dohromady, vzkazují ve videu mladé muslimky. iHNed.cz [online]. 2014-01-16 [cit. 2014-07-05]. Dostupné online.  
  9. http://www.koment.cz/35-hipstery-nebereme

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]