Hekatón z Rhodu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hekatón z Rhodu
Region Západní filosofie
Období Antická filosofie
Narození 2. století př. n. l.?
Úmrtí 1. století př. n. l.?
Škola/tradice stoicismus (střední stoa)
Oblasti zájmu etika
Vlivy Panaitios
Vliv na Seneca, Cicero
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hekatón z Rhodu či Rhodský (řec. Ἑκάτων; asi 160 př. n. l.90 př. n. l.[1]) byl starořecký filosof, jeden z představitelů tzv. středního stoicismu. Napsal řadu spisů, ale zachovalo se z nich jen několik zlomků.

Život[editovat | editovat zdroj]

O jeho životě nemáme téměř žádné zprávy. Pocházel z ostrova Rhodos a byl žákem stoického filosofa Panaitia.[2] Spolu se svým učitelem působil i v Římě; jedno ze svých děl věnoval římskému politikovi.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Hekatón patřil ve své době k známým představitelům stoické filosofie. Díogenés Laertios zmiňuje v knize Životy, názory a výroky proslulých filosofů šest jeho spisů:

  • Anekdoty (řec. Χρεῖαι)[4]
  • O dobrech (řec. Περὶ ἀγαθῶν)[5]
  • O cíli (řec. Περὶ τελῶν)[6]
  • O ctnostech (řec. Περὶ ἀρεθῶν)[7]
  • O vášních (řec. Περὶ παθῶν)[8]
  • O neuvěřitelných výrocích (řec. Περὶ παραδόξων)[9]

Cicero ve svém spisu O povinnostech cituje z Hekatónovy knihy, která se též nazývala O povinnostech[10] (tedy pravděpodobně řec. Περὶ ϰατήϰοντος).

Všechny Hekatónovy spisy se ztratily, zachováno je jen několik zlomků. Nalézají se v díle Díogena Laertia, v uvedené knize Cicerónově a dále v některých pracích Seneky, jmenovitě ve spisu O dobrodiních[11] a v Listech Luciliovi.

Přestaneš se bát, přestaneš-li doufat.[12]

Ptáš se, jaký pokrok jsem učinil? Začal jsem být sám sobě přítelem.[13]

Ukážu ti, jak získat lásku bez kouzelného prostředku, bez nápoje z čarovných bylin, bez zaklínání nějaké čarodějnice: chceš-li být milován, miluj.[14]

—Hekatón z Rhodu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Seneca. O dobrodiních. Překlad Václav Bahník. 1. vyd. v tomto souboru. Praha: Svoboda, 1991 (v tir. 1992). 376 s. ISBN 80-205-0168-1. S. 352.
  2. Seneca. Výbor z listů Luciliovi. Překlad Bohumil Ryba. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1969. 282 s. cnb000145619. S. 261.
  3. CICERO, Marcus Tullius. O povinnostech: rozprava o třech knihách věnovaná synu Markovi. Překlad Jaroslav Ludvíkovský. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1970. 193 s. cnb000127118. S. 149 a 190.
  4. Diogenés Laertios. Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 232.
  5. Diogenes Laertios, cit. dílo, s. 287.
  6. Diogenes Laertios, cit. dílo, s. 286.
  7. Diogenes Laertios, cit. dílo, s. 283.
  8. Diogenes Laertios, cit. dílo, s. 289.
  9. Diogenes Laertios, cit. dílo, s. 292.
  10. CICERO, Marcus Tullius. O povinnostech: rozprava o třech knihách věnovaná synu Markovi. Překlad Jaroslav Ludvíkovský. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1970. 193 s. cnb000127118. S. 149, 159–161 a 190.
  11. Seneca. O dobrodiních. Překlad Václav Bahník. 1. vyd. v tomto souboru. Praha: Svoboda, 1991 (v tir. 1992). 376 s. ISBN 80-205-0168-1. S. 23, 54, 58, 87, 214.
  12. Seneca. Výbor z listů Luciliovi. Překlad Bohumil Ryba. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1969. 282 s. cnb000145619. S. 15 (z pátého listu).
  13. Seneca. Další listy Luciliovi. Přeložil Václav Bahník. Praha: Svoboda, 1984. 332 s. cnb000020857. S. 24 (z šestého listu).
  14. Seneca. Další listy Luciliovi. Přeložil Václav Bahník. Praha: Svoboda, 1984. 332 s. cnb000020857. S. 25–26 (z devátého listu).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dictionnaire des philosophes antiques publié sous la direction de Richard Goulet, tome III : d’Eccélos de Lucanie à Juvénal, Paris, C.N.R.S.–Éditions, 2000, 1071 p. [Stať Hécaton de Rhodes je na str. 526.] (francouzsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]