Heinrich Schwarz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Heinrich Schwarz
Narození 14. června 1906
Mnichov
Úmrtí 20. března 1947 (ve věku 40 let)
Sandweier
Příčina úmrtí poprava zastřelením
Politická strana Národně socialistická německá dělnická strana
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Heinrich Schwarz (14. června 1906, Mnichov – popraven 20. března 1947) byl mimo jiné velitelem koncentračního tábora Auschwitz III (Monowitz) v letech 1943-1945. Člen NSDAP (od listopadu 1931; č. 786871) a SS (č. 19691).

Život[editovat | editovat zdroj]

Heinrich Schwarz se vyučil tiskařem.[1]

Po vypuknutí 2. světové války nastoupil k Waffen-SS a byl přidělen do služby v KL Mauthausen. V listopadu 1941 byl převelen do KL Auschwitz - Birkenau, kde vedl oddělení pracovního nasazení vězňů (Arbeiteinsatz). Od 18. srpna do 11. listopadu 1943 byl vedoucím tábora Auschwitz I (Lagerführer). Po rozdělení tábora byl jmenován velitelem Auschwitz III až jeho evakuace v lednu 1945. Od února do dubna 1945 působil jako velitel koncentračního tábora Natzweiler-Struthof. Po válce odsouzen francouzským válečným tribunálem na smrt a popraven.

Franz Unikower, který Auschwitz přežil, o Schwarzovi řekl: „Byl náladový a nepředvídatelný a báli se jej jak vězni, tak příslušníci SS. Má na svědomí mnoho vězňů. Schwarz byl jedním z nejhorších velitelů tábora.“[2]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ernst Klee: Das Personenlexikon zum Dritten Reich: Wer war was vor und nach 1945. Fischer-Taschenbuch-Verlag, Frankfurt am Main 2005, ISBN 3-596-16048-0.
  • Wacław Długoborski, Franciszek Piper (Hrsg.): Auschwitz 1940–1945. Studien zur Geschichte des Konzentrations- und Vernichtungslagers Auschwitz., Verlag Staatliches Museum Auschwitz-Birkenau, Oswiecim 1999, 5 Bände: I. Aufbau und Struktur des Lagers. II. Die Häftlinge – Existentzbedingungen, Arbeit und Tod. III. Vernichtung. IV. Widerstand. V. Epilog., ISBN 83-85047-76-X.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ernst Klee: Auschwitz. Täter, Gehilfen und Opfer und was aus ihnen wurde. Ein Personenlexikon, Frankfurt am Main 2013, S. 370f
  2. Ernst Klee: Auschwitz. Täter, Gehilfen und Opfer und was aus ihnen wurde. Ein Personenlexikon, Frankfurt am Main 2013, S. 371