Haitské království

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Haitské království
Royaume d'Haïti
Wayòm an Ayiti
 Haitský stát 18111820 Haitská republika (1820–1849) 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto Ex cineribus nascitur
Geografie
Mapa
Haitské království (severozápad) a Haitská republika (jihozápad)
Obyvatelstvo
Státní útvar
haitská livre, haitský gourde (od roku 1813)
Státní útvary a území
Předcházející
Haitský stát Haitský stát
Následující
Haitská republika (1820–1849) Haitská republika (1820–1849)

Haitské království (francouzsky Royaume d'Haïti, kreolsky Wayòm an Ayiti) byla v letech 18111820 absolutní a později konstituční monarchie v severní části ostrova Hispaniola, zatímco jižní část spadala pod Haitskou republiku. Haitským králem byl Jindřich I., dříve prezident Haitského státu. Hlavním městem království bylo Cap-Henri (dnešní Cap-Haïtien).

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1811 se prezident Haitského státu Henri Christophe nechal korunovat králem pod jménem Jindřich I. a zavedl absolutistickou monarchii, uděloval šlechtické tituly, v Milotu vybudoval výstavnou rezidenci Sans-Souci a pevnost Citadelle Laferrière, vydal zákoník Code Henri, velkoryse investoval do školství a kultury. V roce 1814 se jeho vojskům podařilo odrazit pokus Francouzů o opětovné ovládnutí ostrova.

Jindřich I.

Henri Christophe se snažil pozvednout zemědělskou produkci zaváděním nucených prací, což vedlo ke značné nespokojenosti s jeho vládou.[1] V srpnu 1820 byl král raněn mrtvicí, jeho oslabení využila armáda ke vzpouře a v bezvýchodné situaci se 8. října 1820 Henri Christophe zastřelil.[2] Pár dní nato byl při nepokojích zabit i jeho šestnáctiletý syn Jacques-Victor Henry, jehož jmenoval svým nástupcem, a Jean-Pierre Boyer Haiti znovu sjednotil.

Potomky Henri Christophea byli Pierre Nord Alexis, haitský prezident v letech 19021908, a Michèle Bennettová, manželka diktátora Jeana-Clauda Duvaliera. Alejo Carpentier popsal Christophovu vládu v románu Království z tohoto světa.

Státní symbolika[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Forgotten Newsmakers Dostupné online
  2. Britannica Dostupné online

Související[editovat | editovat zdroj]