Přeskočit na obsah

Gustav Kroboth

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gustav Kroboth
Narození13. dubna 1903
Šternberk, Československo
Úmrtí10. února 1985
Weichs, Bavorsko, Německo
Povolánízávodník, konstruktér a výrobce motocyklů a automobilů, 1924–1926 Richter & Kroboth Motorfahrzeuge, (R&K), 1928–1933 Favorit, Stavba motorů a vozidel G. Kroboth, 1949–1955 Fahrzeug- & Maschinenbau G. Kroboth, Seestall a. Lech.

Gustav Kroboth byl závodník, konstruktér a výrobce motocyklů a automobilů. Narodil se 13. dubna 1903 ve Šternberku. Malým vozem Kroboth Favorit ohromil na pražském autosalonu 1931. Po 2. Světové válce byl vysídlen a postupně se vrátil ke krátkodobé výrobě minivozů. Zemřel 10. února 1985 v bavorském Weichsu.[1]

Gustav Kroboth se od mládí věnoval strojům. V roce 1924 začal vyrábět lehké motocykly ve společnosti Richter & Kroboth (R&K) s dvoutaktními motory Villiers zdvihového objemu 147 a 172 cm³ obdobné skútrům. S jedním vyhrál Ecce Homo 1924 ve třídě do 175 cm³. Dále závodil na řadě soutěží, později na výkonnějších strojích jiných značek.

Postupně začal pracovat na návrhu malého osobního vozu. V roce 1930 se s ním zúčastnil Ecce Homo. Skončil na posledním místě, prokázal ale odolnost za těžkého provozu. Na vůz pojmenovaný Kroboth Favorit mělo účinek neplacené reklamy.

Kroboth Favorit

[editovat | editovat zdroj]

Sériovou výrobu mínil podpořit Dr. Kuno Grohmann z úspěšné průmyslové rodiny. Kroboth začal v dílně se stavbou zkušební série dvaceti vozů, město Šternberk věnovalo pozemek na budoucí automobilku a Dr. Grohmann objednal montovanou tovární halu. Během krátké doby se podařilo získat několik stovek objednávek, především mezi Němci v severních Čechách. V říjnu 1931 vyvolaly čtyři hotové vozy Kroboth Favorit a dva podvozky značný ohlas na pražském autosalonu – cena odpovídala motocyklům a neměla konkurenci.[2]

Vylučování češtiny neznalých Němců pokračující do úřadů v Sudetech a s krizí rostoucí nezaměstnanost zejména mezi německým obyvatelstvem Československa závratně snížily prodejnost. Dr. Grohmann tajemně zmizel a další investor se nenašel. Plány Gustava Krobotha přišly nazmar – k sériové výrobě nedošlo. Mělo vzniknout maximálně do 150 vozů.[3]

Přijetím Mnichovské dohodě byl Šternberk připojen ke Třetí říši a česká menšina musela odejít.

Poválečná doba

[editovat | editovat zdroj]
Kroboth 100 (Kroboth Teddy)
Kroboth 100 (Kroboth Teddy)

Po skončení 2. Světové války byli podle Benešových dekretů vysídleni němečtí obyvatelé včetně Krobotha. Odešel do Seestallu nedaleko Mnichova v zemědělském Bavorsku. Z vraků letadel a obrněné techniky sbíral potřebný materiál a stavěl, co bylo potřeba.

V roce 1949 založil společnost Fahrzeug- und Maschinenbau Gustav Kroboth a vyráběl mlýnky na mák, dřevěné hračky nebo vybavení pro místní zemědělce, což mu umožnilo financovat stavbu jednoduchého motocyklu podobajícího se skútru s dvoutaktním vzduchem chlazeným jednoválcovým motorem Sachs objemu 98cm³ s 2,75 k.

skútry Kroboth

[editovat | editovat zdroj]
Kroboth 200
Kroboth 200

O výrazně kapotované skútry Kroboth s dvoutaktními vzduchem chlazenými jednoválcovými motory Sachs objemu 98, 147 a 173 cm³ s přídi ve tvaru zvonu byl od roku 1951 v poválečném Německu velký zájem. Skútrů mnoha značek ovšem začalo i v samotném Německu vznikat nespočet a ruční malosériová výroba Gustava Krobotha nemohla konkurovat silnějším značkám.

Léto 1953 bylo velmi deštivé s rekordním množstvím srážek a kupující začali dávat přednost levným minivozům s lepší ochranou před nepřízní počasí. Rostl zájem o tříkolky jako Messerschmitt KR 200 nebo Fuldamobil. Kroboth využil své předválečné zkušenosti a zkonstruoval jednoduchý tříkolový "Allwetter-Roller" (skútr do každého počasí), "motocykl, který se snadno udržuje, ale je pohodlný jako osobní auto".

skútry Kroboth do každého počasí

[editovat | editovat zdroj]
Kroboth Allwetterroller
Kroboth Allwetterroller
Kroboth Allwetterroller
podvozek Kroboth Allwetterroller

Měly dvě kola vpředu a dvě místa na lavici vedle sebe, její sklopení odkrylo úložný prostor po obou stranách motoru. Buď 9 k vzduchem chlazeného dvoutaktního jednoválce Sachs objemu 175 cm³ nebo 9,5 k ILO objemu 197 cm³. Posádku zakryla v případě nepohody plátěná střecha. Kroboth jej představil už v září 1954, dříve než většina hlavních motocyklových firem své a získal úvěr na stavbu malé továrny. V srpnu 1954 zahájil první dodávky zákazníkům.

Kroboth hledal investory a nabízel výrobní licence, motocykloví výrobci je ale odmítly, veřejnost už chtěla větší minivozy. Po smontování 55 vozů byla továrna v létě 1955 prodána, aby pokryla zvyšující se dluh.

Gustav Kroboth se poté stal instruktorem v autoškole. Zemřel 10. února 1985 v bavorském Weichsu.

  1. Kroboth, auta ze Šternberku [online]. [cit. 2024-07-19]. Dostupné online. 
  2. Záhadný Kroboth [online]. Automobil, 2001-03-00 [cit. 2024-07-19]. Dostupné online. 
  3. AUTOMOBIL KROBOTH. www.vrbno-prumyslove.cz [online]. [cit. 2024-07-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

[[de:Fahrzeug- und Maschinenbau Gustav Kroboth ]]