Gruzinští
| Bargration-Gruzinští | |
|---|---|
 | |
| Země |  Kachetské království  Ruské impérium |
| Mateřská dynastie | Bagrationové |
| Tituly | knížata |
| Zakladatel | Guaram |
| Mytický zakladatel | král David |
| Rok založení | 18. století |
| Konec vlády | 1801 |
| Poslední vládce | Jiří XII. Gruzínský |
| Současná hlava | Nugzar Bagration-Gruzinsky |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gruzinští (rusky Грузинские, gruzínsky გრუზინსკი) byl titul a později příjmení dvou různých knížecích linií[2] gruzínské královské dynastie Bagrationů, z nichž obě jej přijaly jako občané Ruské říše. Mladší linie rodu dosud existuje.
Starší linie[editovat | editovat zdroj]
Starší linie knížat Gruzinských byla odnoží rodu Muchraniů, který byl v roce 1726 sesazen z trůnu v Kartlijském království. Linie pocházela od gruzínského knížete Bakara (1699/1700-1750), který se v roce 1724 přestěhoval do Ruska, a zanikla po smrti Petra Gruzinského (1837–1892). Rodina měla majetky v guberniích v Moskvě a Nižním Novgorodu a v roce 1833 byl potvrzena její knížecí titul v rámci Ruska. [3]
Mladší linie[editovat | editovat zdroj]
Mladší linie knížat Gruzinských (Bagrationi-Gruzinski) je odnoží rodu Kacheti (po roce 1462) a Kartli (po roce 1744). Titul kníže/kněžna) Gruzinsky (po roce 1865 Jeho/Její jasnost) byl udělen vnukům předposledního gruzínského krále Erekla II. (1720/1-1798) po ruské anexi Gruzie v roce 1801. [3] [4] Potomci knížete Bagrata (1776–1841), vnuka Erekla II. a syna posledního krále Gruzie, Jiřího XII. (1746–1800), stále žijí v Gruzii.
Současná hlava této rodiny, Nugzar Bagration-Gruzinsky (* 1950), si na základě prvorozeného původu v mužské linii posledního krále Kartlijsko-kachetinského nárokuje legitimitu postavení hlavy královského rodu a linie Bagrationů z Muchrani. Jelikož Nugzar nemá žádné mužské potomky, byl Jevgenij Petrovič Gruzinskij (* 1947 – 17. července 2018), pra-pravnuk Bagratova mladšího bratra Ilije (1791–1854), který žil v Rusku, považován za Nugzarova předpokládaného dědice na základě principu prvorozenství. Jevgenij zemřel bez potomků. Sám Nugzar usiluje o to, aby byla jeho nejstarší dcera Ana označena jako jeho dědička v souladu s gruzínským dynastickým zákonem, podle kterého by každé dítě kněžny Any zdědilo způsobilost k dynastické posloupnosti prostřednictvím své matky, a tak by pokračovala starší linie Jiřího XII. [5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gruzinsky na anglické Wikipedii.
- ↑ Heraldika - královský rod Gruzie
- ↑ Carevič, později kňaz, gruzínské ekvivalenty jsou batonišvili a tavadi.
- ↑ a b Toumanoff, Cyril (1967). Studies in Christian Caucasian History, p. 269. Georgetown University Press.
- ↑ rusky Грузинские, Ruský biographický slovník. Datum přístupu 10. ledna 2008.
- ↑ Legální následník trůnu z dynastie gruzínských Bagrationů. Datum přístupu 2013-08-02.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gruzinští na Wikimedia Commons - Oficiální stránky rodu Bagrationiů-Gruzinských
