Georgij Pinchasov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Georgij Pinchasov
Gueorgui Pinkhassov. Portrait..jpg
Narození 1952 (66–67 let)
Moskva
Povolání fotograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georgij Pinchasov (rusky: Георгий Пинхасов nebo Гарик Пинхасов) (* 1952, Moskva) je současný ruský novinářský fotograf, držitel mezinárodních ocenění a také člen legendární fotografické agentury Magnum Photos

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Igor Muchin: Georgij Pinchasov, 1998
Fotograf musí utéci před vlastním stereotypem a stylem.
— Georgij Pinchasov

Narodil se v roce 1952 v Moskvě. O fotografování se začal zajímat již ve škole. Po univerzitě Pinchasov nejdříve vstoupil do Moskevského institutu kinematografie a zároveň fotografoval pro studio Mosfilm. Později pracoval jako nezávislý fotograf. V roce 1978 vstoupil do Moskevské Unie grafického Umění (fotografování) a stal se nezávislým umělcem. Jeho fotografie se proslavily také díky významnému ruskému filmovému režisérovi Andreji Tarkovskému, který požádal Georgije Pinchasova, aby dokumentoval jeho film Stalker (1979).

V roce 1985 se přestěhoval do Paříže, o tři roky později vstoupil do agentury Magnum Photos, kterou založil legendární Henri Cartier-Bresson. Pracuje pravidelně pro mezinárodní tisk, zejména pro Geo, Actuel a magazín New York Times.

Ve své knize s názvem Sightwalk rozmýšlí a medituje nad nejmenšími detaily, sleduje specifické druhy světla, a často se blíží abstrakci.

Musíte okamžitě myslet ve stylu, ve kterém budete fotografovat. Pokud se vám líbí odstíny šedé, pokuste se, aby to nebyla bílá. A dělejte to, k čemu Vás vede duše. Fotografovat je třeba spontánně, již při stisku spouště myslet, nebo ještě lépe - meditovat. Ve fotografii musí hrát hlavní roli fenomén rozluštěné hádanky. Prostor snímku se může stát kosmem.
— Georgij Pinchasov

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1995 Bourse de la Ville de Paris
  • 1993 World Press Photo (kategorie uměleckých ocenění)
  • 1993 Společnost Sport Design Award of Excellence, USA

Samostatné výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 2008 Jen světlo podobné centrum of Contemporary Art, Vinzavod, Moskva
  • 2007 L'Image d'après, Cinémathèque française, Paříž, Francie
  • 1988 Centrum fotografie, Ženeva, Švýcarsko
  • 1988 Asie Centrale – Galerie Picto, Paříž, Francie
  • 1987 Cité internationale des arts, Paříž, Francie
  • 1979 Maison des hommes de lettres, Moskva, Rusko
  • 1979 prohlídka v Kiek de Kokova, Tallinn, Estonsko

Knihy George Pinchasova[editovat | editovat zdroj]

  • 2006 Nordmeer, Mare, Německo
  • 2000 (?) Une promenádě à la Défense
  • 1998 Sightwalk, Phaidon Press, UK
Často se mě ptají: Musíme se fotografii učit? Myslím si že teď již to není potřeba. Dříve bylo nutné pro tento druh umění doktorát z chemie. Nyní je aparatura dostupná i dětem.[1]
— Georgij Pinchasov

Práce G. Pinchasova v jiných knihách[editovat | editovat zdroj]

  • Taneli Escola & Hannu Eerikainen "Toisinnakijat" Helsinky, 1988
  • "Die zeitgenossische Photographie in der Sowjetunion" Stemmle Edition, 1988
  • «Tokio DNES», Japonsko, 1996

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Vartanov A., Georgij Pinchasov, „Nuance, intonace, styl...“, časopis Советское фото, 1981 číslo 10
  • Georgij Pinchasov "Strádání při poznání je důležitější než talent", časopis Фотодело, 2008 číslo 10

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Пинхасов, Георгий na ruské Wikipedii.

  1. FOTODÍLO. Георгий Пинхасов: Страсть познания важнее, чем талант [online]. Fotodílo, 15. 10. 2008, časopis č. 11/2008 [cit. 2009-05-18]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]