Geografie Francouzské Polynésie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Geografie Francouzské Polynésie je, přestože jde samé ostrovy poměrně různorodá a vyskytují se zde 2 extrémy - korálové ostrovy obklopené mělčinou s tvarem mělké misky obklopené a naplněné vodou, jenž čouhají z vody jen její okraje a jejichž povrch čnící nad vodou je zcela rovný a v jedné rovině s hladinou moře, a přesný opak - ostrovy sopečného původu, což jsou prostě jednotlivé velice členité, strmé hory rostoucí z hlubokého moře až vysoko nad hladinu, klidně i víc jak 1000 m.

Geografické části[editovat | editovat zdroj]

Jižní souostroví (červeně), Návětrné (modře) a závětrné (zeleně) ostrovy, Tuamotu (fialově) a Markézy (oranžově).

Francouzská Polynésie má celkem 5 geografických částí:

Jižní souostroví (červeně)[editovat | editovat zdroj]

Jde o čtyři ostrovy v řadě za sebou na jihu Francouzské Polynésie + ještě další dva doplňující řadu, ale ty už jsou tak daleko, že vlastně ani k těmto ostrovům geograficky nepatří, ale oficiálně ano. Tyto ostrovy jsoučlenité a sopečného původu, ale moc nevyrostly, jen nějakých 200 - 300 m mají ve svých nejvyšších bodech a rozloha je také malá, 3 - 5 km mívá jejich nejdelší rozměr, jen 2 (Marotiri a Hauti) mají největší rozměr 10 km.

Návětrné (na západě) a Závětrné (na východě) ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Návětrné ostrovy jsou menší a nižší nadmořská výška okolo 500 m. Jde o sopečné, členité ostrovy, stejně jako závětrné ostrovy, které jsou podobné, jsou to vpodstatě 2 ostrovy, mrňavý Moorea s maximální nadmořskou výškou 1000 m a obří Tahiti s nejdelší rozměrem 50 km, jehož vrchol (Mont Orohena) trčí 2241 m nad mořem a je nejvyšším bodem Francouzské Polynésie.

Tuamotu[editovat | editovat zdroj]

Korálové souostroví, zabírající největší část Francouzské Polynésie, jde o ostrovy o největší délce okolo 50 km, ale to rozloze moc nepřidává, protože tyto ostrovy jsou vodou nejen obklopeny, ale i vyplněny (laguna), to znamená, že pokud se je rozhodnete obejít dokola, tak se opravdu hodně projdete, ale když se rozhodnete jít od pláže rovnou do vnitrozemí, tak se dostanete obvykle po pár set metrech opět k vodě (laguna) a je jedno z jaké části ostrava se vydáte. Tyto ostrovy jsou navíc zcela v rovině s hladinou moře a to znamená, že když bude pokračovat globální oteplování a hladina se bude zvedat rychleji než porostou korály směrem k hladině, tak toto celé souostroví bude pod vodou, vzhledem k tomu že korály dokážou růst rychlostí zhruba 10 cm za rok[1], a do konce 21. století ma hladina moře vzrůst o 69 cm[2], tak to vypadá celkem nadějně pro jejich zachování.

Markézy[editovat | editovat zdroj]

Opět ostrovy sopečného původu dosahující až 1000 m. Podobně jako jejich vrstevnící z jihu jsou členité a malé, 2 největší mají najdelší rozměr 20 - 30 km. Tyto ostrovy jsou nejblíže k rovníku.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://kreacionismus.cz/content/r%C5%AFst-kor%C3%A1lov%C3%BDch-%C3%BAtes%C5%AF
  2. http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/hladina-more-do-roku-2100-stoupne-ale-nic-nezatopi/r~i:article:779682/