Genderová nerovnost
Genderová nerovnost je situace, kdy na základě pohlaví nebo genderu jsou určena rozdílná práva a rozdílná důstojnost pro ženy a pro muže. Navíc je nerovnost podporována genderovými stereotypy, které předurčují mužům a ženám určité sociální role.[1] K této definici je také potřeba rozlišovat mezi pojmy gender a pohlaví, které bývají lidmi často zaměňovány.
Genderová nerovnost ovlivňuje postavení lidí ve všech oblastech života, v rodině, na pracovním trhu či v sociálních vztazích. V podstatě ve všech společnostech se ženy nacházejí v podřízeném postavení oproti mužům.
Genderová nerovnost na trhu práce
[editovat | editovat zdroj]Genderová nerovnost na trhu práce je významná nerovnost v postavení a příležitostech mezi muži a ženami, jednak v rozdílu platového ohodnocení, tak i v disproporci obsazení jednotlivých typů pracovních pozic. Ve většině zemí světa jsou ženy ohodnocovány za stejnou práci méně než muži. V Česku rozdíl hrubé hodinové mzdy muže a ženy tvoří 16,4 % v neprospěch žen, což Českou republiku řadí na 21. příčku v rovnosti platů mužů a žen v Evropské unii. [2]
Historicky se považovala za příčinu této nerovnosti menší vzdělanost žen než vzdělanost mužů, v dnešní době už celosvětový počet žen s vysokoškolským vzděláním převažuje počet mužů s vysokoškolským vzděláním, i přes to problém rozdílu v platovém ohodnocení přetrvává. Velkou roli v rozdílu platového ohodnocení hraje nepoměr v zastoupení mužů a žen v jednotlivých profesích. U profesí s převažujícím zastoupením žen je průměrné ohodnocení menší, než u profesí s majoritou mužů.[3] Za faktory, které způsobují tuto disproporci můžeme řadit společenské stereotypy, v jejichž důsledku společnost očekává například lepší výsledky od žen v humanitních oborech, a naopak u mužů v oborech technických. Často také narážíme na vymezení určité skupiny povolání čistě na mužské a ženské na základě fyzické náročnosti, tedy že muži jsou přirozeně lépe připraveni na výkon práce např. horníka. [4]
Dle sociologického ústavu Akademie věd České republiky jsou tři čtvrtiny české populace toho názoru, že ženy jsou v různé míře znevýhodněné na trhu práce oproti mužům. Největší míru diskriminace společnost spatřuje v možnostech kariérního růstu, pouze třetina populace považuje možnost dosažení vyšších pozic ženami za stejnou, jako u mužů. Hlavní příčina nerovných podmínek na trhu práce u žen je předpoklad, že žena bude muset pečovat o děti a starat se o domácnost, a tedy nebude moci docházet do práce. Zároveň samotná zaměstnavatelská politika na trhu práce není vůči ženám příznivá, dává vyšší šance mužům, kteří na trhu práce dominují.[5]
Genderová nerovnost ve vzdělání
[editovat | editovat zdroj]Nerovnost ve vzdělání existuje v několik oblastech. Cílem by mělo být především zaměření se na genderovou paritu, tj. vyrovnanější zastoupení dívek a chlapců v různých segmentech vzdělávacího systému, rovné a spravedlivé podmínky a zacházení s dívkami a chlapci v průběhu vzdělávání a vyrovnané zastoupení mužů a žen v jednotlivých stupních akademických hodností. Odstraňování genderové nerovnosti ve vzdělávání by přispělo k celkovému snížení nerovnosti jako takové, jelikož nerovnosti ve vzdělání mají velký dopad na následný pracovní a soukromý život. [6]
Genderová nerovnost ve sportu
[editovat | editovat zdroj]Nerovnost ve sportu je velmi aktuální téma, které řeší mnohé sportovní organizace jako Mezinárodní olympijský výbor či mezinárodní sportovní federace. Ačkoli dochází k přijímání nejrůznějších opatření, genderová nerovnost stále přetrvává i přes narůstající počet žen ve sportu. [7]
Ženy jsou v českých olympijských federacích zastoupené v menšině, pozici prezidenta zastává 92 % mužů a 8 % žen, pozici viceprezidenta zastává 91 % mužů a 9 % žen. Procentuální zastoupení žen ve výkonných orgánech národních federací olympijských sportů činí 25 %. [8]
V České republice kvůli tomuto problému vznikla Komise rovných příležitostí ve sportu. Od roku 1996 má za úkol podporovat aktivní činnost žen ve všech oblastech sportu v České republice, vytvářet podmínky pro zapojení žen do řídících funkcí ve sportu na domácí i mezinárodní scéně, stejně jako pomáhat šířit požadavek rovnoprávného postavení žen ve sportu.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ genderová nerovnost. Evropský institut pro rovnost žen a mužů [online]. [cit. 2022-12-02]. Dostupné online.
- ↑ Gender pay gap statistics. ec.europa.eu [online]. [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KAPLOVÁ, Barbora, et al. Rozdíly platů žen a mužů v České republice. 2017.
- ↑ SEDLÁČKOVÁ, Markéta. Genderové nerovnosti na trhu práce. 2017. PhD Thesis. Masarykova univerzita, Právnická fakulta.
- ↑ KŘÍŽKOVÁ, A.; HAŠKOVÁ, H. Průzkum veřejného mínění o postavení žen na trhu práce. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Dostupné na: http://www.mpsv.cz/cs/917, 2003.
- ↑ www.msmt.cz [online]. [cit. 2022-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Česká unie sportu. www.cuscz.cz [online]. [cit. 2022-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-03.
- ↑ Stepping up the pace towards gender equality in sport!. ALL IN: Towards gender balance in sport [online]. [cit. 2022-12-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Komise rovných příležitostí ve sportu. www.olympijskytym.cz [online]. [cit. 2022-12-03]. Dostupné online.