Gaydar
Gaydar (spojením „gay“ a „radar“) je hovorový termín označující předpokládanou schopnost poznat homosexuály na základě stereotypního hodnocení znaků vzhledu či chování.
Za příznak sexuální orientace bývá často považována řada fyzických znaků i charakteristik chování. Může se jednat například o charakteristiky obličeje, postavy, hlasu, oblečení, pohybů nebo chování.
Dr. Lorenza Colzato z univerzity v nizozemském Leidenu publikoval studii, podle níž homosexuálové mají větší schopnost rozeznat homosexuála než heterosexuálové.[1]
Jaroslava Valentová zkoumá, na základě kterých znaků relevantně přisuzujeme sexuální orientaci, a také znaky, u nichž souvislost s mužskou sexualitou stereotypně předpokládáme, avšak v rozporu se skutečností. Při výzkumu byly použity statické fotografie tváří i celých postav, vzorky hlasu, oblečení, celková vizáž, chování. Z výzkumů se zatím zdá, že pouze na základě celkového chování daného člověka lze relevantně přisoudit sexuální orientaci neznámým mužům.[2]
Podle studie „Internet Gaydar Survey“ 86,7 % homosexuálně orientovaných věřilo, že mají tuto schopnost, avšak 79 % homosexuálních respondentů se domnívalo, že tuto schopnost mají i heterosexuálně orientovaní, byť většina se domnívala, že homosexuálové jsou v rozeznávání úspěšnější. Za nejvýraznější znak bylo považováno nošení specifických odznaků a symbolů. Homosexuální muži mezi nejvýznamnějšími znaky jmenovali zaměření pohledu, jiskru v pohledu, předmět hovoru a způsob mluvy, heterosexuální muži chůzi, způsob mluvy, gesta a oblečení. Podle homosexuálních žen jsou nejdůležitějšími znaky oblečení, účes, jiskra v pohledu a předmět hovoru, podle heterosexuálních žen způsob mluvy, oblečení, chůze a gesta.[3]
Podle české studie Doňkové pro homosexuální ženy jsou nejdůležitějšími znaky celkový vzhled, postoj a držení těla, chůze a pohledy, pro homosexuální muže pohledy, gesta, navštěvování homosexuálních klubů a pohyby.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ FIONA, Macrae. Gaydar really exists: Scientists prove gay people are more able to pick out fellow homosexuals Read more: http://www.dailymail.co.uk/news/article-1281966/Gaydar-really-exists-Scientists-prove-gays-pick-fellow-homosexuals.html#ixzz1V35YHter [online]. [cit. 2010-05-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jaroslava Valentová: Gaydar – poznáme homosexuální muže? Archivováno 6. 7. 2011 na Wayback Machine.. Katedra obecné antropologie FHS UK, web Etologie, výzkumná oblast Mužská sexuální orientace a maskulinita-femininita, 16. 6. 2009
- ↑ S. G. Shelp: Gaydar: Visual Detection of Sexual Orientation Among Gay and Straigh Men. Journal of Homosexuality, 2002, r. 44, 1-14
- ↑ Doňková, 2008
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DOŇKOVÁ, Olga. Gaydar – specifické znaky a symboly homosexuální komunity a jejich využití k vzájemné identifikaci. Brno: FF MU, 2008. 98 s. Dostupné online.
- VALENTOVÁ, Jaroslava. Gaydar – poznáme homosexuální muže?. Praha: Katedra obecné antropologie FHS UK, 2009-06-16. 98 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-06. Archivováno 6. 7. 2011 na Wayback Machine.
- TABAK, Joshua A.; ZAYAS, Vivian. The Roles of Featural and Configural Face Processing in Snap Judgments of Sexual Orientation. PLoS ONE. 2012-05-16, roč. 7, čís. 5. DOI 10.1371/journal.pone.0036671. (anglicky)
