Franz von Trauschenfels

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Franz von Trauschenfels

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1863 – 1864

Poslanec Sedmihradského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – ???
Stranická příslušnost
Členství Regalista

Narození 9. února 1795
Brašov
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 16. listopadu 1871
Brašov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Děti Josef Karl Trausch
Příbuzní Eugen Trausch von Trauschenfels (bratranec)
Ocenění Řád Františka Josefa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Franz von Trauschenfels, též Franz Josef Trausch von Trauschenfels[1] (9. února 1795 Brašov[2][3][1]16. listopadu 1871 Brašov[3][2][1][4]), byl rakouský státní úředník, lexikograf, historik a politik německé národnosti ze Sedmihradska, v 60. letech 19. století poslanec rakouské Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny Trauschů, původně z města Aiud (maďarsky Nagyenyed, německy Straßburg am Mieresch), která byla v Sedmihradsku usedlá od počátku 17. století. Jeho otec Johann Josef byl magistrátním radou v Brašově (zemřel roku 1831 na choleru). Franz byl evangelického vyznání. Do roku 1813 studoval na gymnáziu v Brašově a v letech 1813–1814 studoval práva na lyceu v Kluži. Absolvoval soudní praxi u soudní tabule v Târgu Mureș. Do roku 1817 působil u sedmihradského gubernia v Kluži a u sedmihradské dvorní kanceláře ve Vídni. Od roku 1817 byl úředníkem v Brašově, nejprve jako aktuár, tajemník a městský archivář, později jako vrchní notář a od roku 1831 magistrátní rada. V roce 1841 byl zvolen do policejního ředitelství. Od roku 1842 byl knižním cenzorem v Brašově. V roce 1846 a znovu 1856 podnikl rozsáhlé zahraniční cesty po Evropě. Během revolučního roku 1848 patřil do sedmihradské deputace do Pešti a Vídně. Koncem roku 1849 byl povolán na místodržitelství do Sibině, kam nastoupil jako referent. Od února 1850 byl komorním prokurátorem a od září 1853 finančním radou. V prosinci 1860 odešel na vlastní žádost do penze.[2][3][1]

Byl činný i jako historik. Zabýval se starými sedmihradskými kronikami a církevními dějinami regionu. Působil coby lexikograf. Publikoval obsáhlý Schriftsteller-Lexikon oder biographisch-literärische Denk-Blätter der Siebenbürger Deutschen (1868–1871). Byl spoluzakladatelem a aktivním členem vedení spolku Verein für siebenbürgische Landeskunde. Od roku 1863 byl členem Říšského geologického ústavu ve Vídni a kurátorem brašovského okresu evangelické církve v Sedmihradsku. V roce 1860 mu byl udělen Řád Františka Josefa.[2]

Angažoval se i politicky. Zasedal v Saské národní univerzitě v Sedmihradsku (navzdory názvu nešlo o vzdělávací instituci, ale o samosprávnou a kulturní organizaci sedmihradských Němců Sasů) a na stavovském zemském sněmu (během zasedání v letech 1834/1835, 1837/1838 a 1846/1847).[2][3]

Počátkem 60. let se s obnovou ústavního systému vlády zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách byl zvolen na Sedmihradský zemský sněm. Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Rakouského císařství), kam ho delegoval Sedmihradský zemský sněm roku 1863 (Říšská rada tehdy ještě byla volena nepřímo, coby sbor delegátů zemských sněmů). 20. října 1863 složil slib.[5][6] V rejstříku poslanců pro zasedání Říšské rady od roku 1864 již uveden není.[7] Politicky byl orientován jako regalista.[3]

Zemřel v listopadu 1871 na mrtvici.[4]

Jeho syn Josef Karl Trausch (1842–1896) byl úředníkem a právníkem.[2] Bratranec Eugen Trausch von Trauschenfels (1833–1903) působil jako právník a politik.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d VIERHAUS, Rudolf. Thies - Zymalkowski. [s.l.]: Walter de Gruyter, 2008. 952 s. Dostupné online. ISBN 9783110963816. S. 83. (německy) 
  2. a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 14. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Trausch, Joseph (Franz) (1795–1871), Lexikograph, Historiker und Beamter, s. 433. (německy) 
  3. a b c d e Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 47. Wien: [s.n.], 1883. Dostupné online. Kapitola Trausch, Franz Joseph, s. 30. (německy) 
  4. a b Aus Kronstadt. Fremden-Blatt. Listopad 1871, čís. 322, s. 11. Dostupné online. 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0002&page=123&size=45
  7. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?apm=0&aid=spa&datum=00030002&seite=00000110
  8. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 47. Wien: [s.n.], 1883. Dostupné online. Kapitola Trausch von Trauschenfels, Johann Karl Eugen, s. 36. (německy)