Přeskočit na obsah

Franz Mandelblüh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. iur. Franz Mandelblüh
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1865
Ve funkci:
1867 – ???
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Ve funkci:
1861 – ???

Narození31. ledna 1807
Prostějov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. března 1878 (ve věku 71 let)
Olomouc
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov (Olomouc-Neředín)
Alma materVídeňská univerzita
Františkova univerzita Olomouc
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Franz Mandelblüh (31. ledna 1807 Prostějov[1][2]5. března 1878 Olomouc[3]) byl rakouský a český právník a politik německé národnosti, ve 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Od roku 1816 studoval na akademickém gymnáziu v Olomouci, pak vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. 13. července 1831 pak získal titul doktora práv na Františkově univerzitě v Olomouci. Nastoupil na praxi k moravsko-slezskému finančnímu úřadu. V roce 1835 byl jmenován advokátem v Uherském Hradišti. Od roku 1837 působil coby advokát v Olomouci, zasedal také v ředitelství olomoucké spořitelny.[2]

Během revoluce roku 1848 vstoupil do aktivní politiky. V zemských volbách v roce 1848 byl zvolen za poslance Moravského zemského sněmu.[2] Zasedal zde od roku 1848 do roku 1849 za kurii městskou, obvod Olomouc.[4]

Po prvních komunálních volbách v roce 1851 byl sice zvolen starostou Olomouce, ale nezískal nutný souhlas císaře, dobrovolně ze své funkce odstoupil a starostou se nakonec stal až Franz Kreiml.[5] Od roku 1851 zasedal v olomoucké městské radě.[2]

Po obnovení ústavního systému vlády se vrátil k zemské i celostátní politické činnosti. V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen za poslance Moravského zemského sněmu za městskou kurii, obvod Olomouc.[6] Opětovně byl zemským poslancem zvolen i v roce 1866 a 1867.[2] Zemský sněm ho delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii městskou. Opětovně byl zemským sněm do vídeňského parlamentu vyslán roku 1867.[7] K roku 1861 se uvádí jako advokát, bytem v Olomouci.[8]

V roce 1864 se stal prvním předsedou německého společenského spolku Deutsches Kasino v Olomouci.[9] Jeho dceru si vzal Josef von Engel, který se později stal také starostou Olomouce.[9]

Zemřel v březnu 1878 po krátké nemoci na zápal plic[3] a byl pohřben na olomouckém Ústředním hřbitově v Neředíně.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele u sv.Kříže v Prostějově
  2. a b c d e Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Mandelblüh Franz, s. 126. (německy) 
  3. a b Kleine Chronik. Neue Freie Presse. Březen 1878, čís. 4858, s. 4. Dostupné online. 
  4. DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247–253. 
  5. Spáčil, Vladimír; Tichák, Milan. V čele města Olomouce. Správa města a její představitelé v průběhu století. Olomouc: Memoria, 2002. ISBN 80-85807-18-1. S. 18.
  6. Poslanci sněmu českého, moravského a slezského roku 1864 [online]. Národní knihovna ČR [cit. 2014-07-03]. Dostupné online. 
  7. Stenographische Protokolle des Abgeordnetenhauses des Reichsrates 1861–1918 [online]. Österreichische Nationalbibliothek [cit. 2014-07-03]. Dostupné online. 
  8. Stenographische Protokolle – Abgeordnetenhaus [online]. Österreichische Nationalbibliothek [cit. 2014-07-03]. Dostupné online. 
  9. a b PUŠ, Ivan: Starosta Karl Brandhuber a národní život v Olomouci za jeho úřadu (1896-1918). Příspěvek k tématu vzájemného soužití českého a německého obyvatelstva na Moravě před rokem 1918 [online]. theses.cz [cit. 2014-07-03]. Dostupné online.