Finská půjčka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Finská půjčka (někdy též sms půjčka, mikropůjčka, zálohová nebo krátkodobá půjčka) je druh finanční půjčky, která je vystavená na krátkou dobu, malý obnos peněz a je zatížena vysokým poplatkem (většinou několik desítek procent z půjčené částky) - roční procentní sazba nákladů (RPSN) proto vychází velice nevýhodně (v řádech stovek až desetitisíců procent).[1]

Finská půjčka není oficiálním názvem těchto půjček, ale poměrně rychle se pro ně vžil. Je odvozen ze země, která s nimi přišla mezi prvními. Podle údajů finské společnosti Ferratum Group to bylo v roce 2005. Poté se rozšířily do ostatních zemí.

Základní informace[editovat | editovat zdroj]

Finská půjčka slouží zejména pro rychlé řešení aktuálního problému nebo při vyrovnání peněžního nouze před výplatou. Souvisí s ní ale řada problémů, zejména tzv. dluhová past. Před jejím uzavřením obvykle poskytovatelé požadují mzdové a pracovní záznamy zákazníka (výplatní pásku nebo výpis z banky). Ale ani to není podmínkou. Jednotlivé společnosti mají svá vlastní pojišťovací kritéria.[2]

V současnosti je možné celou půjčku vyřídit online. Peněžní prostředky jsou převedeny přímo na zákazníkův účet a splácení půjčky a/nebo finančních poplatků je automaticky odepsáno v následujícím výplatním dni, obvykle patnáctého.

Pro a proti[editovat | editovat zdroj]

Legislativa spojená s finskou půjčkou se liší zem od země a mnohdy i mezi státy, provinciemi či kantony jedné federace. Aby se zabránilo lichvě (přehnaná úroková sazba), některé jurisdikce omezují RPSN, které může účtovat poskytovatel veškerých půjček, včetně těch finských. V některých zemích jsou finské půjčky zakázané.

Podle vypracovaných studií lze v Americe nejčastější zájemce o finskou půjčku rozdělit do pěti kategorií: bez vysokoškolského titulu, podnájemníci, Afroameričané, lidé s výdělkem pod 40 tisíc dolarů ročně a rozvedení/singl. Tito lidé s ní zpravidla hradí běžné životní výdaje během měsíce. Průměrný zájemce je zadlužený pět měsíců v roce.[3]

Pravděpodobnost užití finské půjčky se zvyšuje, pokud jedinec nemá konto v bance nebo nemá přístup k tradičnímu bankovnímu účtu, není tedy schopen dosáhnout na klasický nízko-úrokový úvěr. Protože jsou poplatky za finskou půjčku mnohem vyšší než od tradičních bank, jsou tito jedinci a jejich celé rodiny finančně ještě více zatíženy a jejich finanční zdroje jsou po splacení nižší než před půjčkou.[4] Následkem jsou tzv. dluhové pasti. Ty se často uvádí jako nejčastější odůvodnění pro silnější regulace, a to dokonce i za předpokladu, že zájemce rozumí všem následkům.

Jeden z argumentů pro tak vysoké RPSN zní, že zprostředkovatelé těchto půjček nesou větší rizika. Další argumentace dokládá, že při konvenční úrokové sazbě by poplatky nepokryly ani náklady na zpracování půjčky. Například při půjčce 1000 Kč na týden s 20 % RPSN (rozpočítáno na týden) činí poplatek pouhých 3,8 Kč. To dokládá také výsledek studie FDIC Centra pro finanční výzkum,[5] který ukazuje, že zálohové poplatky jsou adekvátní k fixním provozním nákladům a neobvykle vysoké úrovni ztrát. Finská půjčka tedy nemusí být nutně zdrojem enormních zisků. Bez finských půjček by navíc byli zákazníci, jež již vyčerpali všechny ostatní varianty, nuceni sáhnout po ilegálních a mnohem rizikovějších zdrojích. Ani spojitost mezi finskými půjčkami a dluhovými pastmi nebyla zcela potvrzena[6].

Jiné studie však tyto závěry dementují. Finské půjčky nejsou spojené s většími riziky než dlouhodobé úvěry, jak potvrzuje i Komise Spojených států amerických pro cenné papíry a burzu.[7] Tyto studie zpochybnily také spojitost mezi neexistencí finských půjček a bujení lichvy.[8] Dále ukázaly, že průměrné ceny finských půjček rostou, což je umožněno tichou dohodou všech zúčastněných.[9] Finské půjčky jsou dle nich projevem selhání trhu. Jejich ceny se totiž nemění v závislosti na přirozené poptávce. Jsou využívány zejména v případě nouze, což zprostředkovatelům umožňuje, aby stanovili úroky až u stropu daného místním zákonem.

Pravda bude tedy nejspíš někde mezi a o to víc záleží na finanční gramotnosti jednotlivců, kteří by měli být schopni rozpoznat, kdy se jim tato půjčka vyplatí a kdy ne. Jak ukazuje průzkum z roku 2013, v této gramotnosti jsou Češi celosvětově až třetí od konce. Hůř je na tom jen Mexiko a Slovensko.[10]

Finská půjčka v jednotlivých zemích[editovat | editovat zdroj]

Austrálie[editovat | editovat zdroj]

V roce 2013 parlament zpřísnil regulace finských půjček a uložil strop RPSN 48 % pro všechny zprostředkovatele úvěrových smluv (včetně všech poplatků a tax). V Austrálii není povinnosti uvádět RPSN.

Kanada[editovat | editovat zdroj]

Finské půjčky jsou v Kanadě regulovány zákony jednotlivých provincií. Všechny provincie, kromě Newfoundlandu a Labradoru, takové zákony přijaly. Například Ontario ustanovilo strop RPSN na 14,299 % (poplatek 21$ za půjčku $100 na dva týdny).

UK[editovat | editovat zdroj]

V UK nejsou finské půjčky jakkoliv omezené, ale je vždy nutné uvést RPSN.

Spojené státy americké[editovat | editovat zdroj]

Finská půjčka je legální ve 27 státech a v dalších devíti je povolena nějaká forma krátkodobých půjček s omezením. Zbývajících 14 států a obvod Columbie tyto praktiky zakazují. Strop je většinou stanoven mezi 36 % a 40 % RPSN.

Česká republika[editovat | editovat zdroj]

V Čechách jsou finské půjčky povolené a výše jejich RPSN není nikterak omezena. Pokud navíc půjčka nepřekročí částku 5000 Kč a je na dobu kratší dobu než 3 měsíce, poskytovatel nemusí dle § 1 odst. 2 písm. e) a f) zákona č. 321/2001 Sb. uvádět RPSN.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rizikové vánoční půjčky ohrožují hlavně sociálně slabé a matky samoživitelky [online]. [cit. 2016-05-09]. Dostupné online.  
  2. Srovnání půjček [online]. [cit. 2016-05-09]. Dostupné online.  
  3. www.pewtrusts.org [online]. www.pewtrusts.org, [cit. 2016-05-09]. Dostupné online.  
  4. PHD, Howard Jacob Karger. Scamming the Poor. The Social Policy Journal. 2004-02-20, roč. 3, čís. 1, s. 39–54. Dostupné online [cit. 2016-05-09]. ISSN 1533-2942. DOI:10.1300/J185v03n01_04.  
  5. FLANNERY; SAMOLYK, Mark; Katherine. Payday Lending: Do the Costs Justify the Price? [online]. 2010-06-01, [cit. 2016-05-09]. Dostupné online.  
  6. STOIANOVICI, Petru S.; MALONEY, Michael T.. Restrictions on Credit: A Public Policy Analysis of Payday Lending. Rochester, NY : Social Science Research Network. Dostupné online.  
  7. 10-K Filing: ADVANCE AMERICA, CASH ADVANCE CENTERS, INC. [online]. [cit. 2016-05-09]. Dostupné online.  
  8. SKIBA; TOBACMAN, Paige; Jeremy. The Profitability of Payday Loans [online]. [cit. 2016-05-09]. Oxford profitability study 12 10 2007.pdf Dostupné online.  
  9. Federal Reserve Bank of Kansas City, Payday Loan Pricing [online]. [cit. 2016-05-09]. Dostupné online.  
  10. Finanční gramotnost v České republice [online]. [cit. 2016-05-09]. Dostupné online.