Přeskočit na obsah

Filozofická diskuse roku 1947

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Filozofická diskuse roku 1947 byla veřejná všesvazová diskuse v sovětské filozofii.

Diskuse byla věnována knize Georgije Aleksandrova Dějiny západoevropské filosofie, která byla vydána roku 1946 a doporučena Ministerstvem vysokých a středních odborných škol SSSR jako učebnice pro studenty univerzit a humanitních fakult vysokých škol.[1] Tato učebnice byla kritizována za objektivistické chyby, za to, že v ní nebyl náležitě ukázán význam revolučního převratu ve filozofii, který uskutečnil marxismus.[2] Ústřední místo v diskusi zaujal projev Andreje Ždanova o zásadách marxisticko-leninského pojetí dějin filosofie. Ždanov poukázal na dva závažné nedostatky Aleksandrovovy knihy:

Za prvé je výklad filosofických soustav někdy odtrhován od výkladu konkretní historické situace a od sociálně třídních kořenů té či oné filozofie. Tím se přehání relativní samostatnost vývoje filozofického myšlení a v čtenáři je vzbuzována nevědecká idealistická domněnka o nadhistoričnosti ve vývoji filosofických idejí. Za druhé některé materialistické a idealistické soustavy určitého období jsou vykládány vedle sebe bez hlubokého rozboru jejich vzájemného boje. Vývoj filosofii není tedy dostatečné důsledně vykládán jako boj dvou základních liniímaterialismu a idealismu.[3]

V dobách stalinismu a komunistického Československa byl projev Andreje Ždanova přeložen Miluší Svatošovou do češtiny a vydán ve 2. svazku učebnice Dějiny filosofie za redakce Georgije Aleksandrova.[4] Ale po Stalinově smrti se změnil postoj sovětské vlády ke Ždanovovým názorům. Sovětské učebnice za éry destalinizace prohlašovaly, že Ždanovovo vystoupeni v diskusi roku 1947

  1. neukazovalo gnoseologickou úlohu dějin filozofického myšlení a návaznost v jeho vývoji;
  2. nebyla zdůrazněna pozitivní úloha klasické německé filozofie pro vytvoření dialektického materialismu;
  3. nezdůrazňoval se světový historický význam leninské etapy ve vývoji marxistické filozofie.[2]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
v češtině
v ruštině