Fest Noz

Fest noz v září 2007, součást festivalu Mill Góll v krajích Gallo. V pozadí bretonská vlajka

Fest Noz (bretonsky doslova noční slavnost) je tradiční bretonská veselice sestávající především ze společného tancování bretonských lidových tanců. Další nepominutelné složky jsou živá hudba a mírně alkoholický jablečný nápoj cidre.

Fest noz

Fest noz (někdy též s pomlčkou jako fest-noz) je taneční zábava v nejstarším smyslu toho slova. Jde tu v první řadě o společné setkávání a sdílení. Jedná se o fenomén, který prostupuje napříč generacemi, a vzhledem k diaspoře Bretonců po celém světě i napříč národy. Fest nozy se pořádají nejen v Bretani a Francii, ale i v Americe, Polsku nebo Čechách. Nejmenší festivaly mohou čítat třicet tanečníků, na největších se jich vystřídají tisíce.

Tančí se převážně kruhové a řetězové tance. Jelikož taneční kultura je v Bretani stále živá, najdeme v repertoáru i tance ovlivněné čtverylkami devatenáctého století a tanci párovými (valčík, polka aj.).

V roce 2010 byl podán návrh, aby UNESCO zapsalo fest noz po bok argentinského tanga na seznam světového dědictví.

Tance

Původní festnozový repertoár byl značně rozptýlený, každý kraj pěstoval své specifické tance. V posledních desetiletích se s postupem globalizace samovolně ustavil společný repertoár zhruba dvou tuctů tanců, jež se hrají a tančí nejčastěji. Jedná se o následující kusy: an dro, bourrée, cercle circassien, avant deux des Touches, avant deux de Travers, gavotte Fisel, gavotte des Montagnes, gavotte Pourlet, hanter dro, Kost-ar-c'hoed, laridée 6 temps, laridée 8 temps, laridée-gavotte, mazurka, pilé-menu, plinn, polka, rond de Loudeac, rond de Saint Vincent, scottisch, tour, trikot, valse, valse écosaisse.

I tak ale na fest nozech v konkrétních krajích Bretaně najdeme v repertoáru regionální odchylky. Obecně můžeme říct, že čím je fest noz menší, tím větší je pravděpodobnost, že se na něm bude tančit něco neobvyklého, nejpestřejší jsou pochopitelně fest nozy spojené s konkrétním tanečním kurzem nebo skupinou.

Hudba

Nejstarší hudební doprovod k lidovým tancům byl zpěv. V západní Bretani se dodnes udržel kan ha diskan, doslova „zpěv a dozpěv“, tradiční způsob interpretace dlouhých balad v bretonštině, při které si melodii předává dvojice nebo trojice zpěváků. Ve východní Bretani se pěstuje chant à répondre, který využívá francouzštinu nebo místní románský jazyk gallo, často se při tanci doprovázejí zpěvem přímo samotní tanečníci.

Tradiční doprovod tanců obstarávalo duo složené ze dvou nástrojů – bombarde (vývojový mezistupeň mezi šalmají a hobojem) a binioù-kozh (malé dudy s pronikavým vysokým zvukem). Ve východní Bretani se hojně používala i niněra. V průběhu devatenáctého a dvacátého století se postupně prosadila i diatonická harmonika a klarinet, v duu tvoří modernější obdobu tradiční dvojice bombarde-binioù.

Dnešní hudebně-taneční scéna je velice pestrá, kromě zcela tradičních uskupení tu najdeme i skupiny ovlivněné rockem (Tri Yann), new age (Alan Stivell), ska a reggae (IMG), elektronikou (Denez Prigent), punkem (Les Ramoneurs de Menhirs) a podobně.

Fest noz v Čechách

První větší český fest noz v bretonském duchu proběhl 24. května 2009 na Starém purkrabství pražského Vyšehradu. Od té doby se odehrají zhruba čtyři do roka. Pravidelně aktualizovaný kalendář fest nozů a tanečních kurzů se nachází na portálu balfolkových a bretonských tanců.

Bretonské a francouzské hudbě k tanci se u nás programově věnují kapely M3, ba.fnu, Treizh, Bran a l'Arrache-coeur. S bretonskými tanci vystupuje soubor Rond Archivováno 9. 5. 2008 na Wayback Machine..

Odkazy

Související články

• Balfolk

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fest Noz na Wikimedia Commons
• Balfolk.cz, portál českých tanečních akcí spojených (nejen) s bretonskou kulturou.
• Gwalarn Archivováno 26. 7. 2011 na Wayback Machine., popisy tanců (FR).
• Noz Breizh, portál zaměřený na taneční hudbu, diskografie, ukázky (FR).