Zobrazení zdroje stránky Federální subjekty Ruska

[[Soubor:Map of federal subjects of Russia (2022), disputed Crimea and Donbass.svg|náhled|upright=1.8|Druhy federálních subjektů:
{{Sloupce|2|
{{legenda|#00C160|24 [[Republiky Ruské federace|republik]]}}
{{legenda|#FF8F3A|9 [[Kraje v Rusku|krajů]]}}
{{legenda|#FFEC77|48 [[Oblasti v Rusku|oblastí]]}}
{{legenda|#FF323D|3 [[Federální města Ruské federace|federální města]]}}
{{legenda|#C300FF|1 [[Autonomní oblasti Ruské federace|autonomní oblast]]}}
{{legenda|#006989|4 [[Autonomní okruhy Ruské federace|autonomní okruhy]]}}}}]]
Podle ústavy z roku [[1993]] a pozdějších změn sestává '''[[Rusko|Ruská federace]]''' k [[1. říjen|1. říjnu]] [[2022]] z 89 '''subjektů''' ([[ruština|rusky]]: субъекты, j. č. субъект), které se dělí do 6 kategorií obdařených různým stupněm politické autonomie; v [[Rada federace|Radě federace]] (Senátu, horní komoře [[Federální shromáždění (Rusko)|Federálního shromáždění]]) mají ale všechny subjekty rovné zastoupení dvěma poslanci. Z každého subjektu jednoho vybírá zákonodárný sbor subjektu a jednoho [[gubernátor]] subjektu. Většina států však neuznává legitimitu ruské nadvlády nad Krymem (který se podle ruské ústavy skládá z [[Republika Krym|Republiky Krym]] a [[Federální města Ruské federace|federálního města]] [[Sevastopol]]u), stejně jako nad ostatními [[Ruská anexe jihovýchodní Ukrajiny|anektovanými oblastmi Ukrajiny]]. 

Vláda ruské federace v první polovině devadesátých let uzavřela bilaterální dohody s jednotlivými subjekty, ve kterých si některé republiky zajistily zvláštní pravomoce (např. [[Baškortostán]] nebo [[Tatarstán]]). Většina těchto smluv nebyla na konci devadesátých let obnovena, což vedlo k oslabení vytvořeného asymetrického federalismu (bez jasně ústavně definovaných pravomocí a postavení subjektů). To vedlo k postupné centralizaci moci za vlády prezidenta [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]] a jeho strany [[Jednotné Rusko]] (dominantní ve všech subjektech), kdy došlo k posílení moci a dohledu federálních orgánů ([[federální okruhy Ruska]] vytvořené v roce 2000).<ref name="federal-but-unitary"/> Méně rozvinuté subjekty federace jsou většinou finančně závislé na přerozdělování financí z centra (průměrně 18&nbsp;%, Čečensko a Ingušsko více než 80&nbsp;%), což dále vedlo k umenšení jejich faktické autonomie a ochotě se podřídit federální moci nebo na ní převést pravomoce nad určitou oblastí (daně stanovuje federace). Federální orgány tak fakticky převzaly většinu pravomocí, které byly sdíleny mezi federací a federálními subjekty (federální moc má řádově více oblastí působnosti než federální subjekty jelikož ve sdílených oblastech má přednost federální právo). Postupně došlo ke zrušení voleb představitelů výkonné moci (hlav republik, gubernátorů a starostů), přičemž kandidáta nominoval prezident federace a schvaloval ho regionální parlament (zrušeno v roce 2012).<ref name="federal-but-unitary">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Russell
 | jméno = Martin 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Russia's constitutional structure: Federal in form, unitary in function
 | url = https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2015/569035/EPRS_IDA(2015)569035_EN.pdf
 | datum vydání = říjen 2015
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2022-05-08
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | kapitola = 
 | isbn = 978-92-823-8022-2
 | doi = 10.2861/664907
 | jazyk = en
 | poznámka = Česky: ''Ruské ústavní uspořádání: Formálně federální, fakticky unitární''
}}</ref><ref name="Federalismus v Rusku">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Heinemann-Grüder
 | jméno = Andreas 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Föderalismus in Russland
 | url = https://www.bpb.de/themen/europa/russland/47962/foederalismus-in-russland/
 | datum vydání = 26. března 2018
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2022-05-08
 | vydavatel = Bundeszentrale für politische Bildung
 | poznámka = Česky: ''Federalismus v Rusku''
}}</ref><ref>Od roku 2013 je moskevský starosta opět volen přímo.</ref>

Mezi jednotlivými subjekty jsou velké ekonomicko-sociální rozdíly (finanční centra a oblasti bohaté na nerostné suroviny versus severní Kavkaz a jižní Sibiř).<ref name="federal-but-unitary"/><ref name="Federalismus v Rusku"/> Většina neruských oblastí je silně [[rusifikace|rusifikována]]. V roce [[2010]] tvořili etničtí [[Rusové]] většinu obyvatel ve všech subjektech federace kromě: [[Baškortostán]]u, [[Čuvašsko|Čuvašska]], [[Jakutsko|Jakutska]], [[Kalmycko|Kalmycka]], [[Marijsko|Marijska]], [[Tatarstán]]u, [[Tuva|Tuvy]] a kavkazských republik [[Dagestán]]u, [[Čečensko|Čečenska]], [[Chakasie]], [[Ingušsko|Ingušska]], [[Kabardsko-Balkarsko|Kabardsko-Balkarska]], [[Karačajsko-Čerkesko|Karačajsko-Čerkeska]] a [[Severní Osetie-Alanie]].<ref name="Federalismus v Rusku"/>
 
Na úrovni subjektů federace zaručuje Ústava Ruské federace ve článku 12 lokální samosprávu.

== Druhy federálních subjektů ==
Ústava Ruské federace vyjmenovává šest druhů federálních subjektů. S výjimkou republik, ale mezi nimi neuvádí zřetelné rozdíly:<ref name="federal-but-unitary"/> 

* '''24 [[Republiky Ruské federace|republik]]''' ([[ruština|rusky]]: республики, j. č. республика). Republiky mají ze všech subjektů federace nejvyšší stupeň autonomie. Mají vlastní [[ústava|ústavu]], [[prezident]]a (po roce 2011 byl oficiální titul většinou změněn na ''hlavu republiky''), [[parlament]], právo vydávat [[zákon]]y a vedle ruštiny stanovit další [[úřední jazyk]] republiky. Nejsou však subjektem z hlediska mezinárodního práva; tím je pouze Ruská federace. Republiky jsou založeny na etnickém základě, tedy představují oblasti obývané některým z neruských etnik federace, po kterém jsou pojmenované (tzv. titulární národ). [[Prezident]] [[Rusko|federace]] jmenuje svého kandidáta [[prezident]]em republiky po schválení nominace v regionálním [[parlament]]u.<ref>Ústava Ruské federace. Čl. 66 odst. 1.</ref><ref name="federal-but-unitary"/>  
* '''48 [[Oblasti v Rusku|oblastí]]''' ([[ruština|rusky]]: области, j. č. область) Nejběžnější správní jednotka v rámci federace na etnicky ruském území. Jejich uspořádání je dáno federální ústavou a Statutem daného federálního subjektu.. Stejně jako republiky mají vlastní [[parlament]] a právo vydávat vlastní zákony. V čele oblasti stojí gubernátor. Nesou jméno po centru oblasti.<ref name="federal-but-unitary"/>
* '''9 [[Kraje v Rusku|krajů]]''' ([[ruština|rusky]]: края, j. č. край) Kraje jsou taktéž jako oblasti zřízeny v převážně ruských částech federace, ale okrajových a zpravidla řidčeji osídlených. Často jde o subjekty vzniklé sloučením autonomních okruhů a oblastí. Stejně jako republiky mají vlastní [[parlament]] a právo vydávat vlastní zákony. Jejich uspořádání je dáno federální ústavou a Statutem daného federálního subjektu. V čele oblasti stojí gubernátor. Většinou mají jméno po centru oblasti.<ref name="federal-but-unitary"/>
* '''1 [[Autonomní oblasti Ruské federace|autonomní oblast]]''' ([[ruština|rusky]]: автономная область) Pravomocemi mezistupeň mezi oblastmi a autonomními okruhy. Jediným takovým subjektem je [[Židovská autonomní oblast]], kde ovšem Židé tvoří méně než 1&nbsp;% obyvatelstva.<ref name="federal-but-unitary"/> 
* '''4 [[Autonomní okruhy Ruské federace|autonomní okruhy]]''' ([[ruština|rusky]]: автономные округа, j. č. автономный округ) Mají nejnižší úroveň samosprávy v rámci subjektů RF. Mají vlastní zákonodárnou moc, vlastní území (které bez jejich souhlasu nelze měnit) a vlastní obyvatelstvo. Jedná se o regiony obývané neruskými etniky, která však mnohdy tvoří jen menší část obyvatelstva. Ze čtyř autonomních okruhů jsou tři zároveň součástí jiného federálního subjektu (oblasti). [[Čukotský autonomní okruh]] je jediný, který není součástí jiného subjektu. Jméno je většinou odvozeno od významné etnické minority.<ref name="federal-but-unitary"/> 
* '''3 [[Federální města Ruské federace|federální města]]''' ([[ruština|rusky]]: федеральные города, j. č. федеральный город) Dvojice největších a politicko-kulturně nejvýznamnějších měst, ke kterým v roce 2014 přibyl krymský [[Sevastopol]]. Dle pravomocí jsou na úrovni [[Oblasti v Rusku|oblastí]]. Jejich uspořádání je dáno federální ústavou a Statutem daného federálního subjektu. V čele Moskvy a Petrohradu stojí starosta, v Sevastopolu pak gubernátor.<ref name="federal-but-unitary"/>

Ústava nedává subjektům právo vystoupit z federace. Všechny subjekty Ruské federace mohou mít vlastní vlajku i znak. Funkční období představitelů i parlamentů federálních subjektů je pětileté. V letech 1995 až 2005 byli představitelé subjektů voleni v přímých, rovných a tajných volbách obyvatelstvem daného subjektu. Poté byli jmenováni kandidáti nominovaní prezidentem federace a schválení parlamentem daného subjektu. Po [[Protesty v Rusku (2011–2013)|protivládních protestech v letech 2011 a 2012]] byla ve většině subjektů federace obnovena přímá volba (subjekty si mohou sami rozhodnout o způsobu dosazení do funkce). V roce 2015 pak bylo jejich volební období omezeno na pět let a ne více než dvakrát za sebou.

Statut federálního subjektu (ústava) může být změněn na základě dohody subjektu a federace, a dle federálních ústavních zákonů.<ref>Ústava Ruské federace. Čl. 66 odst. 5.</ref> Vzájemné hranice mezi subjekty federace mohou být změněny jejich dohodou se souhlasem Rady federace.<ref>Ústava Ruské federace. Čl. 67 odst. 3.</ref> Formálně jsou výlučné pravomoce federace mj.: ústava a uspořádání federace, federální zákony, federální rozpočet a daně, měna a společný trh, zahraniční vztahy, cla, ekonomický rozvoj, obrana a bezpečnost, zbrojní výroba, energetika a jaderná zařízení, soudnictví a federální infrastruktura. Ústava formálně přiznává subjektům federace ty pravomoce, které nejsou výlučně svěřeny federaci nebo nejsou sdílené.<ref>Ústava Ruské federace. Čl. 73, 76.</ref> Ve sdílené oblasti mají přednost federální zákony před regionálními.<ref>Ústava Ruské federace. Čl. 72, 73, 76.</ref>  Sdílené pravomoce mj. jsou: vztahy mezi federálními subjekty, vlastnictví a nakládání s půdou a nerostným bohatstvím, ochrana lidským práv a práv minorit, ochrana přírody, kultura, zdravotnictví, ochrana rodiny, sociální zabezpečení, řešení mimořádných událostí, daně, legislativa pro vybrané oblasti (správní, procesní, pracovní, rodinná, bytová, pozemková, vody a lesů), ochrana tradičního místa, způsobu života a zvyků malých komunit, soudní, právní a bezpečností systém, vnitřní i vnější ekonomické vztahy a naplňování mezinárodních dohod uzavřených federací.<ref>Ústava Ruské federace. Čl. 72.</ref> 

== Přehled území ==
Následující tabulka obsahuje všech 85 subjektů Ruské federace. Subjekty jsou primárně seřazeny podle jejich názvu a české abecedy. Lze je přeřadit podle typu, příslušnosti k [[Federální okruhy Ruska|federálnímu okruhu]], počtu obyvatel či rozlohy.

{| class="wikitable sortable collapsible mw-datatable" Оценка численности постоянного населения на 1 января 2020 года и в среднем за 2019 год
|-
! Číslo<br>na mapě || [[ISO 3166-2:RU|Kód ISO]] !! Federální subjekt !! Rusky !! Hlavní město !! Druh subjektu !! data-sort-type="number" | Populace<br>1.1.2020<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Ruský statistický úřad Rosstat (Росстат)
| titul = Оценка численности постоянного населения на 1 января 2020 года и в среднем за 2019 год
| url = https://www.gks.ru/storage/mediabank/Popul2020.xls
| jazyk = rusky
| datum přístupu = 2020-11-21
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200326081249/https://www.gks.ru/storage/mediabank/Popul2020.xls
| datum archivace = 2020-03-26
| nedostupné = ano
}}</ref> !! data-sort-type="number" | Rozloha (km²)<ref name="A">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = The Federal Service for State Registration, Cadastre and Cartography
| titul = Распределение земель Российской Федерации по категориям в разрезе субъектов Российской Федерации (на 1 января 2019 года, тыс. га)
| url = https://rosreestr.gov.ru/upload/Doc/02-upr/%D0%A4.%2022%20%D0%B7%D0%B0%202019%20%D0%B3%D0%BE%D0%B4%20(%D0%BF%D0%BE%20%D1%81%D1%83%D0%B1%D1%8A%D0%B5%D0%BA%D1%82%D0%B0%D0%BC%20%D0%A0%D0%A4).doc
| jazyk = rusky
| datum přístupu = 2020-11-21
| url archivu = https://web.archive.org/web/20210228191453/https://rosreestr.gov.ru/upload/Doc/02-upr/%D0%A4.%2022%20%D0%B7%D0%B0%202019%20%D0%B3%D0%BE%D0%B4%20%28%D0%BF%D0%BE%20%D1%81%D1%83%D0%B1%D1%8A%D0%B5%D0%BA%D1%82%D0%B0%D0%BC%20%D0%A0%D0%A4%29.doc
| datum archivace = 2021-02-28
| nedostupné = ano
}}</ref> !! Federální okruh
|-
| 1 || RU-AD || [[Adygejsko]] || Адыгея || [[Majkop]] || republika || 463 088 || 7 792 || [[Jižní federální okruh|Jižní]]
|-
| 4 || RU-AL || [[Altajská republika]] || Алтай || [[Gorno-Altajsk]] || republika || 220 181 || 92 903 || [[Sibiřský federální okruh|Sibiřský]]
|-
| 22 || RU-ALT || [[Altajský kraj]] || Алтайский || [[Barnaul]] || kraj || 2 317 153 || 167 996 || [[Sibiřský federální okruh|Sibiřský]]
|-
| 28 || RU-AMU || [[Amurská oblast]] || Амурская || [[Blagověščensk]] || oblast || 790 044 || 361 913 || Dálněvýchodní
|-
| 29 || RU-ARK || [[Archangelská oblast]] ||Архангельская || [[Archangelsk]] || oblast || 1 136 535 || 413 103 || Severozápadní
|-
| 30 || RU-AST || [[Astrachaňská oblast]] || Астраханская || [[Astrachaň]] || oblast || 1 005 782 || 49 024 || Jižní
|-
| 2 || RU-BA || [[Baškortostán]] || Башкортостан || [[Ufa]] || republika || 4 038 151 || 142 947 || [[Povolžský federální okruh|Povolžský]]
|-
| 31 || RU-BEL || [[Bělgorodská oblast]] || Белгородская || [[Bělgorod]] || oblast || 1 549 151 || 27 134 || Centrální
|-
| 32 || RU-BRY || [[Brjanská oblast]] || Брянская || [[Brjansk]] || oblast || 1 192 491 || 34 857 || Centrální
|-
| 3 || RU-BU || [[Burjatsko]] || Бурятия || [[Ulan-Ude]] || republika || 985 937 || 351 334 || [[Dálněvýchodní federální okruh|Dálněvýchodní]]
|-
| 20 || RU-CE || [[Čečensko]] || Чеченская || [[Grozný]] || republika || 1 478 726 || 16 165 || [[Severokavkazský federální okruh|Severokavkazský]]
|-
| 74 ||  RU-CHE || [[Čeljabinská oblast]] || Челябинская || [[Čeljabinsk]] || oblast || 3 466 369 || 88 529 || Uralský
|-
| 87 || RU-CHU || [[Čukotský autonomní okruh]] || Чукотский || [[Anadyr]] || autonomní okruh || 50 288 || 721 481 || [[Dálněvýchodní federální okruh|Dálněvýchodní]]
|-
| 21 || RU-CU || [[Čuvašsko]] || Чувашская || [[Čeboksary]] || republika || 1 217 818 || 18 343 || [[Povolžský federální okruh|Povolžský]]
|-
| 5 || RU-DA || [[Dagestán]] || Дагестан || [[Machačkala]] || republika || 3 110 858 || 50 270 || [[Severokavkazský federální okruh|Severokavkazský]]
|-
| - || -  || |[[Doněcká lidová republika]]<ref name=":0" group="pozn.">Mezinárodní společenství uznává toto území za integrální součást Ukrajiny</ref>|| Донецкая Народная Республика || [[Doněck]]  || republika || 2 302 444 || 26 517<ref name=":1" group="pozn.">Ruská federace nekontroluje celé území</ref>|| -
|-
| 27 || RU-KHA || [[Chabarovský kraj]] || Хабаровский || [[Chabarovsk]] || kraj || 1 315 643 || 787 633 || Dálněvýchodní
|-
| 19 || RU-KK  || [[Chakasie]] || Хакасия || [[Abakan (město)|Abakan]] || republika || 534 262 || 61 569 || Sibiřský
|-
| 86 || RU-KHM || [[Chantymansijský autonomní okruh – Jugra]] || Ханты‑Мансийский — Югра || [[Chanty-Mansijsk]] || autonomní okruh || 1 674 676 || 534 801 || Uralský
|-
| - || - || [[Chersonská oblast]]<ref name=":0" group="pozn." /> || Херсонская  || [[Heničesk]] (de facto) [[Cherson]] (de iure) || oblast || 1 142 000  || 31 865<ref name=":1" group="pozn." /> || -
|-
| 6 || RU-IN || [[Ingušsko]] || Ингушетия || [[Magas]] || republika || 507 061 || 3 123 || [[Severokavkazský federální okruh|Severokavkazský]]
|-
| 38 || RU-IRK || [[Irkutská oblast]] || Иркутская || [[Irkutsk]] || oblast || 2 391 193 || 774 846 || Sibiřský
|-
| 37 || RU-IVA || [[Ivanovská oblast]] || Ивановская || [[Ivanovo]] || oblast || 997 135 || 21 437 || Centrální
|-
| 89 || RU-YAN || [[Jamalo-něnecký autonomní okruh]] || Ямало‑Ненецкий || [[Salechard]] || autonomní okruh || 544 444 || 769 250 || Uralský
|-
| 76 || RU-YAR || [[Jaroslavská oblast]] || Ярославская || [[Jaroslavl]] || oblast || 1 253 389 || 36 177 || [[Centrální federální okruh|Centrální]]
|-
| 7 || RU-KB  || [[Kabardsko-Balkarsko]] || Кабардино‑Балкарская || [[Nalčik]] || republika || 868 350 || 12 470 || Severokavkazský
|-
| 39 || RU-KGD || [[Kaliningradská oblast]] || Калининградская || [[Kaliningrad]] || oblast || 1 012 512 || 15 125 || Severozápadní
|-
| 8 || RU-KL  || [[Kalmycko]] || Калмыкия || [[Elista]] || republika || 271 135 || 74 731 || Jižní
|-
| 40 || RU-KLU || [[Kalužská oblast]] || Калужская || [[Kaluga]] || oblast || 1 002 575 || 29 777 || Centrální
|-
| 91 || RU-KAM || [[Kamčatský kraj]] || Камчатский || [[Petropavlovsk-Kamčatskij]] || kraj || 313 016 || 464 275 || Dálněvýchodní
|-
| 9 || RU-KC  || [[Karačajsko-Čerkesko]] || Карачаево‑Черкесская || [[Čerkesk]] || republika || 465 528 || 14 277 || Severokavkazský
|-
| 10 || RU-KR  || [[Karelská republika]] || Карелия || [[Petrozavodsk]] || republika || 614 064 || 180 520 || Severozápadní
|-
| 42 || RU-KEM || [[Kemerovská oblast]] || Кемеровская || [[Kemerovo]] || oblast || 2 657 854 || 95 725 || Sibiřský
|-
| 43 || RU-KIR || [[Kirovská oblast]] || Кировская || [[Kirov]] || oblast || 1 262 402 || 120 374 || Povolžský
|-
| 11 || RU-KO  || [[Komijská republika]] || Коми || [[Syktyvkar]] || republika || 820 473 || 416 774 || Severozápadní
|-
| 44 || RU-KOS || [[Kostromská oblast]] || Костромская || [[Kostroma]] || oblast || 633 385 || 60 211 || Centrální
|-
| 23 || RU-KDA || [[Krasnodarský kraj]] || Краснодарский || [[Krasnodar]] || kraj || 5 675 462 || 75 485 || Jižní
|-
| 24 || RU-KYA || [[Krasnojarský kraj]] || Красноярский || [[Krasnojarsk]] || kraj || 2 866 255 || 2 366 797 || Sibiřský
|-
| 91 || - || [[Republika Krym|Krym]]<ref name=":0" group="pozn." />|| Крым || [[Simferopol]] || republika || 1 912 622 || 26 081 || Jižní
|-
| 45 || RU-KGN || [[Kurganská oblast]] || Курганская || [[Kurgan (město)|Kurgan]] || oblast || 827 166 || 71 488 || Uralský
|-
| 46 || RU-KRS || [[Kurská oblast]] || Курская || [[Kursk]] || oblast || 1 104 008 || 29 997 || Centrální
|-
| 47 || RU-LEN || [[Leningradská oblast]] || Ленинградская || [[Petrohrad]] || oblast || 1 875 872 || 83 908 || Severozápadní
|-
| 48 || RU-LIP || [[Lipecká oblast]] || Липецкая || [[Lipeck]] || oblast || 1 139 371 || 24 047 || Centrální
|-
| -  || - || [[Luhanská lidová republika]]<ref name=":0" group="pozn." /> || Луганская народная республика  || [[Luhansk]]  || republika || 1 464 039
|26 684<ref name=":1" group="pozn." />  || -
|-
| 49 || RU-MAG || [[Magadanská oblast]] || Магаданская || [[Magadan]] || oblast || 140 149 || 462 464 || Dálněvýchodní
|-
| 12 || RU-ME  || [[Marijsko]] || Марий-Эл || [[Joškar-Ola]] || republika || 679 417 || 23 375 || Povolžský
|-
| 13 || RU-MO  || [[Mordvinsko]] || Мордовия || [[Saransk]] || republika || 790 197 || 26 128 || Povolžský
|-
| 50 || RU-MOS || [[Moskevská oblast]] || Московская || [[Moskva]] || oblast || 7 690 863 || 44 329 || Centrální
|-
| 77 || RU-MOW || [[Moskva]] || Москва || Moskva || federální město || 12 678 079 || 2 561 || Centrální
|-
| 51 || RU-MUR || [[Murmanská oblast]] || Мурманская || [[Murmansk]] || oblast || 741 404 || 144 902 || Severozápadní
|-
| 83 || RU-NEN || [[Něnecký autonomní okruh]] || Ненецкий || [[Narjan-Mar]] || autonomní okruh || 44 111 || 176 810 || Severozápadní
|-
| 52 || RU-NIZ || [[Nižněnovgorodská oblast]] || Нижегородская || [[Nižnij Novgorod]] || oblast || 3 202 946 || 76 624 || Povolžský
|-
| 53 || RU-NGR || [[Novgorodská oblast]] || Новгородская || [[Veliký Novgorod]] || oblast || 596 508 || 54 501 || Severozápadní
|-
| 54 || RU-NVS || [[Novosibirská oblast]] || Новосибирская || [[Novosibirsk]] || oblast || 2 798 170 || 177 756 || Sibiřský
|-
| 55 || RU-OMS || [[Omská oblast]] || Омская || [[Omsk]] || oblast || 1 926 665 || 141 140 || Sibiřský 
|-
| 57 || RU-ORL || [[Orelská oblast]] || Орловская || [[Orel (město)|Orel]] || oblast || 733 498 || 24 652 || [[Centrální federální okruh|Centrální]]
|-
| 56 || RU-ORE || [[Orenburská oblast]] || Оренбургская || [[Orenburg]] || oblast || 1 956 835 || 123 702 || [[Povolžský federální okruh|Povolžský]]
|-
| 58 || RU-PNZ || [[Penzenská oblast]] || Пензенская || [[Penza]] || oblast || 1 305 563 || 43 352 || Povolžský
|-
| 90 || RU-PER || [[Permský kraj]] || Пермский || [[Perm (město)|Perm]] || kraj || 2 599 260 || 160 236 || [[Povolžský federální okruh|Povolžský]]
|-
| 78 || RU-SPE || [[Petrohrad]] || Санкт-Петербург || Petrohrad || federální město || 5 398 064 || 1 403 || Severozápadní
|-
| 25 || RU-PRI || [[Přímořský kraj]] || Приморский || [[Vladivostok]] || kraj || 1 895 868 || 164 673 || Dálněvýchodní
|-
| 60 || RU-PSK || [[Pskovská oblast]] || Псковская || [[Pskov]] || oblast || 626 115 || 55 399 || [[Severozápadní federální okruh|Severozápadní]]
|-
| 62 || RU-RYA || [[Rjazaňská oblast]] || Рязанская || [[Rjazaň]] || oblast || 1 108 847 || 39 605 || Centrální
|-
| 61 || RU-ROS || [[Rostovská oblast]] || Ростовская || [[Rostov na Donu]] || oblast || 4 197 821 || 100 967 || Jižní 
|-
| 14 || RU-SA  || [[Sacha]] || Саха || [[Jakutsk]] || republika || 971 996 || 3 083 523 || Dálněvýchodní
|-
| 65 || RU-SAK || [[Sachalinská oblast]] || Сахалинская || [[Južno-Sachalinsk]] || oblast || 488 257 || 87 101 || Dálněvýchodní
|-
| 63 || RU-SAM || [[Samarská oblast]] || Самарская || [[Samara]] || oblast || 3 179 532 || 53 565 || Povolžský
|-
| 64 || RU-SAR || [[Saratovská oblast]] || Саратовская || [[Saratov]] || oblast || 2 421 895 || 101 240 || Povolžský
|-
| 84 || - || [[Sevastopol]]<ref name=":0" group="pozn." />|| Севастополь || Sevastopol || federální město || 449 138 || 864 || Jižní
|-
| 15 || RU-SE  || [[Severní Osetie-Alanie]] || Северная Осетия‑Алания || [[Vladikavkaz]] || republika || 696 837 || 7 987 || Severokavkazský
|-
| 67 || RU-SMO || [[Smolenská oblast]] || Смоленская || [[Smolensk]] || oblast || 934 889 || 49 779 || Centrální
|-
| 26 || RU-STA || [[Stavropolský kraj]] || Ставропольский || [[Stavropol]] || kraj || 2 803 573 || 66 160 || Severokavkazský
|-
| 66 || RU-SVE || [[Sverdlovská oblast]] || Свердловская || [[Jekatěrinburg]] || oblast || 4 310 681 || 194 307 || [[Uralský federální okruh|Uralský]]
|-
| 68 || RU-TAM || [[Tambovská oblast]] || Тамбовская || [[Tambov]] || oblast || 1 006 748 || 34 462 || Centrální
|-
| 16 || RU-TA  || [[Tatarstán]] || Татарстан || [[Kazaň]] || republika || 3 902 642 || 67 847 || [[Povolžský federální okruh|Povolžský]]
|-
| 70 || RU-TOM || [[Tomská oblast]] || Томская || [[Tomsk]] || oblast || 1 079 271 || 314 391 || [[Sibiřský federální okruh|Sibiřský]]
|-
| 71 || RU-TUL || [[Tulská oblast]] || Тульская || [[Tula]] || oblast || 1 466 127 || 25 679 || [[Centrální federální okruh|Centrální]]
|-
| 72 || RU-TYU || [[Ťumeňská oblast]] || Тюменская || [[Ťumeň]] || oblast || 3 756 536 || 160 122 || [[Uralský federální okruh|Uralský]]
|-
| 17 || RU-TY  || [[Tuva]] || Тыва || [[Kyzyl]] || republika || 327 383 || 168 604 || Sibiřský
|-
| 69 || RU-TVE || [[Tverská oblast]] || Тверская || [[Tver]] || oblast || 1 260 379 || 84 201 || Centrální
|-
| 18 || RU-UD  || [[Udmurtsko]] || Удмуртская || [[Iževsk]] || republika || 1 500 955 || 42 061 || Povolžský
|-
| 73 || RU-ULY || [[Uljanovská oblast]] || Ульяновская || [[Uljanovsk]] || oblast || 1 229 824 || 37 181 || Povolžský 
|-
| 34 || RU-VGG || [[Volgogradská oblast]] || Волгоградская || [[Volgograd]] || oblast || 2 491 036 || 112 877 || Jižní
|-
| 35 || RU-VLG || [[Vologdská oblast]] || Вологодская || [[Vologda]] || oblast || 1 160 445 || 144 527 || [[Severozápadní federální okruh|Severozápadní]]
|-
| 36 || RU-VOR || [[Voroněžská oblast]] || Воронежская || [[Voroněž]] || oblast || 2 324 205 || 52 216 || [[Centrální federální okruh|Centrální]]
|-
| 33 || RU-VLA || [[Vladimirská oblast]] || Владимирская || [[Vladimir]] || oblast || 1 358 416 || 29 084 || Centrální
|-
| 79 || RU-YEV || [[Židovská autonomní oblast]] || Еврейская || [[Birobidžan]] || autonomní oblast || 158 305 || 36 271 || Dálněvýchodní
|-
| 92 || RU-ZAB || [[Zabajkalský kraj]] || Забайкальский || [[Čita]] || kraj || 1 059 700 || 431 892 || [[Dálněvýchodní federální okruh|Dálněvýchodní]]
|-
| -  || - || [[Záporožská oblast]]<ref name=":0" group="pozn." />  || Запорожская  || [[Melitopol]] (de facto) [[Záporoží]] (de iure)  || oblast
|1 666 515 || 27 183<ref name=":1" group="pozn." />
| -
|- class="sortbottom" style="font-weight:bold; border-top:2px solid black"
| || || [[Rusko]] || Россия || [[Moskva]] || || 146 748 590 || 17 125 191 ||
|}

[[Soubor:Russia, administrative divisions - Nmbrs (federal subjects) - colored.svg|střed|náhled|upright=2.8|Číselné kódy subjektů Ruska<ref name="A"/> (bez okupovaných území Ukrajiny)]]

== Změny ==

Původní dělení na 89 subjektů (dle ústavy z 1993) je postupně zjednodušováno slučováním. K [[1. prosinec|1. prosinci]] roku [[2005]] bylo v [[Rusko|Ruské federaci]] 88 subjektů. Podle federálního konstitučního zákona (''17.12.2001 №6-ФКЗ'') byly Permská oblast (59) a Komi-Permjacký autonomní okruh (81) sjednoceny v [[Permský kraj]]. Od [[1. leden|1. ledna]] [[2007]] klesl počet subjektů na 86: [[Evencký autonomní okruh|Evencký]] (88) a [[Tajmyrský autonomní okruh]] (84) se staly součástí [[Krasnojarský kraj|Krasnojarského kraje]]. 1. července 2007 vznikl z Kamčatské oblasti a Korjackého autonomního okruhu [[Kamčatský kraj]]. 1. ledna 2008 byl [[Usťordynský burjatský autonomní okruh]] sloučen s okolní [[Irkutská oblast|Irkutskou oblastí]]. K 1. březnu 2008 se [[Čitská oblast]] s [[Aginský burjatský autonomní okruh|Aginským burjatským autonomním okruhem]] sloučily do [[Zabajkalský kraj|Zabajkalského kraje]].

Podle vládních plánů má slučování pokračovat: [[Autonomní okruhy Ruské federace|autonomní okruhy]] by měly zcela zaniknout (např. [[Něnecký autonomní okruh]] by se měl stát integrální součástí [[Archangelská oblast|Archangelské oblasti]]), diskutuje se i o sloučení federálních měst a přilehlých oblastí ([[Petrohrad]] a [[Leningradská oblast]], [[Moskva]] a [[Moskevská oblast]]) či o slučování menších oblastí (např. [[Pskovská oblast|Pskovská]] a [[Novgorodská oblast]]), nejistý osud má i [[Židovská autonomní oblast]].

{| class="wikitable"
|- bgcolor="#CCCCCC"
! Datum schválení !! Účinnost od !! Změna
|-
| 7. prosince 2003 || 1. prosince 2005 || [[Permská oblast]] a [[Komi-Permjacký autonomní okruh]] sloučeny do [[Permský kraj|Permského kraje]]
|-
| 17. dubna 2005 || 1. ledna 2007 || [[Krasnojarský kraj]], [[Evencký autonomní okruh]] a [[Tajmyrský autonomní okruh]] sloučeny do [[Krasnojarský kraj|Krasnojarského kraje]]
|-
| 23. října 2005 || 1. července 2007 || [[Kamčatská oblast]] a [[Korjacký autonomní okruh]] sloučeny do [[Kamčatský kraj|Kamčatského kraje]]
|-
| 16. dubna 2006 || 1. ledna 2008 || [[Irkutská oblast]] a [[Usťordynský burjatský autonomní okruh]] sloučeny do [[Irkutská oblast|Irkutské oblasti]]
|- 
| 11. března 2007 || 1. března 2008 || [[Čitská oblast]] a [[Aginský burjatský autonomní okruh]] sloučeny do [[Zabajkalský kraj|Zabajkalského kraje]]
|-
| || 1. července 2012 || Rozšíření města Moskva začleněním části [[Moskevská oblast|Moskevské oblasti]] (Leninský, Naro-Fominský a Podolský správní okruh)
|-
| || 18. března 2014 || Připojení republiky Krym a města [[Sevastopol]]
|-
| || 28. září 2018 || Úprava hranice mezi [[Ingušsko|Ingušskem]] a [[Čečensko|Čečenskem]]
|-
|
|30. září 2022
|Připojení [[Doněcká oblast|Doněcké]] a [[Luhanská oblast|Luhanské]] republiky a [[Chersonská oblast|Chersonské]] a [[Záporožská oblast|Záporožské oblasti]] 
|}

[[18. březen|18. března]] [[2014]] byla v Moskvě v důsledku [[Anexe Krymu Ruskou federací|krymské krize]] podepsána dohoda o připojení dvou nových subjektů k Ruské federaci: [[Republika Krym|Republiky Krym]] a Federálního města [[Sevastopol]]. Dohodu podepsali ruský prezident Putin, samozvaný krymský "premiér" [[Sergej Aksjonov]], starosta Sevastopolu [[Alexej Čalyj]] a předseda nelegitimního krymského parlamentu [[Vladimir Konstantinov (politik)|Vladimir Konstantinov]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Ukraine crisis: Putin signs Russia-Crimea treaty
 | vydavatel = BBC.com
 | datum_vydání = 2014-03-18
 | datum_přístupu = 2014-03-18
 | url = http://www.bbc.com/news/world-europe-26630062
 | jazyk = anglicky
}}</ref> V rámci dohody bylo stanoveno přechodné období potřebné k plnému začlenění obou subjektů do Ruské federace, které mělo trvat do [[1. leden|1. ledna]] [[2015]].<ref name="Treaty">Kremlin.ru. [http://kremlin.ru/news/20605 Договор между Российской Федерацией и Республикой Крым о принятии в Российскую Федерацию Республики Крым и образовании в составе Российской Федерации новых субъектов] (''Treaty Between the Russian Federation and the Republic of Crimea on Ascension to the Russian Federation of the Republic of Crimea and on Establishment of New Subjects Within the Russian Federation'')</ref> Rusko tak Krym včetně Sevastopolu anektovalo, Západ ani Ukrajina to však nepovažuje za legální a legitimní vzhledem k porušení mezinárodních dohod a ukrajinské ústavy.

V květnu 2020 ohlásili gubernátoři [[Archangelská oblast|Archangelské oblasti]] a [[Něnecký autonomní okruh|Něneckého autonomního okruhu]] (který je zároveň součástí Archangelské oblasti a jehož rozpočet je závislý na příjmu z těžby ropy) plán sloučit oba federální subjekty. Jako důvod uvedly pád cen ropy v důsledku [[Pandemie covidu-19|pandemie nemoci COVID-19]]. Toto rozhodnutí bylo následně odvoláno pro nesouhlas veřejnosti.<ref>{{Cite web|title=Russian Regions to Become Single Federal Subject in Decade-First|url=https://www.themoscowtimes.com/2020/05/13/russian-regions-to-become-single-federal-subject-in-decade-first-a70263|date=2020-05-13|website=[[The Moscow Times]]|language=en|access-date=2022-05-08}}</ref><ref>{{Cite web|last=Antonova|first=Elizaveta|date=2 July 2020|title=The head of the Nenets Autonomous District declared refusal to unite with the Arkhangelsk region|url=https://www.rbc.ru/politics/02/07/2020/5efe1a469a7947457ecd4b4f|access-date=2022-05-08|website=RBC|language=ru}}</ref> 

{{Více obrázků
 | hlavička = Mapy změn v letech 1994 až 2022
 | zarovnání = střed
 | obrázek1 = Map of federal subjects of Russia (1994).svg
 | alt1 = Mapa federálních subjektů v roce 1994
 | popisek1 =  1994
 | obrázek2 = Map of federal subjects of Russia (2005).svg
 | alt2 = Mapa federálních subjektů v roce 2005
 | popisek2 = 2005
 | obrázek3 = Map of federal subjects of Russia (2007-07).svg
 | alt3 = Mapa federálních subjektů v roce 2007
 | popisek3 = 2007
 | obrázek4 = Map of federal subjects of Russia (2008-03).svg
 | alt4 = Mapa federálních subjektů v roce 2008
 | popisek4 = 2008
 | obrázek5 = Map of federal subjects of Russia (2012).svg
 | alt5 = Mapa federálních subjektů v roce 2012
 | popisek5 = 2012
 | patička = 
{{legenda|#00C160|Republiky}}
{{legenda|#FF8F3A|Kraje}}
{{legenda|#FFEC77|Oblasti}}
{{legenda|#FF323D|Federální města}}
{{legenda|#C300FF|Autonomní oblasti}}
{{legenda|#006989|Autonomní okruhy}}
 | zarovnání patičky = vlevo
 | velikost obrázků = 220px
|obrázek6=Map of federal subjects of Russia (2022), disputed Crimea and Donbass.svg|alt6=Mapa federálních subjektů v roce 2022 (včetně Ruskem okupovaných částí Ukrajiny)|popisek6=2022}}

== Odkazy ==

=== Poznámky ===
<references group="pozn."/>

=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===

* {{Citace monografie
 | příjmení = Heinemann-Grüder
 | jméno = Andreas 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Der heterogene Staat. Föderalismus und regionale Vielfalt in Russland
 | url = 
 | vydavatel = Berliner Wissenschafts-Verlag
 | místo = 
 | rok = 2000
 | poznámka = Česky: ''Heterogenní stát. Federalismus a regionální rozmanitost v Rusku'' 
 | počet stran = 459
 | kapitola = 
 | strany =   
 | isbn = 978-3870618933
 | jazyk = de
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Russell
 | jméno = Martin 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Russia's constitutional structure: Federal in form, unitary in function
 | url = https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/2015/569035/EPRS_IDA(2015)569035_EN.pdf
 | datum vydání = říjen 2015
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2022-05-08
 | vydavatel = 
 | místo = 
 | kapitola = 
 | isbn = 978-92-823-8022-2
 | doi = 10.2861/664907
 | jazyk = en
 | poznámka = Česky: ''Ruské ústavní uspořádání: Formálně federální, fakticky unitární''
}}

=== Související články ===

* [[Rusko]]
* [[Ústava Ruské federace]]
* [[Členění Ruska]]
* [[Dějiny Ruska]]
* [[Seznam vlajek subjektů Ruské federace]]
* [[Seznam vlajek prezidentů subjektů Ruské federace]]
* [[Seznam vlajek gubernátorů subjektů Ruské federace]]
* [[Seznam znaků subjektů Ruské federace]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}

{{Téma Asie|Administrativní dělení}}
{{Téma Evropy|Administrativní dělení}}
{{Portály|Rusko|Geografie}}

[[Kategorie:Administrativní dělení Ruska| ]]
[[Kategorie:Geografie Ruska]]