Fara v Kadově (okres Strakonice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fara v Kadově
Základní informace
Slohbarokní
Výstavba1758
Poloha
AdresaKadov u Blatné, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška512 m n. m.
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky25173/3-4150 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kadovská fara je památkově chráněná budova fary v Kadově na Strakonicku. V církevní organizaci patří do římskokatolické farnosti Kadov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů obecní kroniky[1][chybí lepší zdroj] stávala při místním kostele fara již ve 14. století – šlo o prosté obydlí místního plebána. Budova tehdy byla dřevěná, krytá šindelem.[zdroj⁠?] Faráři zde byli většinou katoličtí, s výjimkou jednoho kněze svěceného podobojí. V letech 1620 až 1757 byl Kadov přifařen k farnosti Záboří.

Budova fary pochází z roku 1758, stejně jako přilehlé hospodářské budovy. Tyto musely být obnoveny po požáru způsobeném bleskem, který zmiňuje obecní kronika v roce 1781.[2] Fara sloužila původnímu účelu až do 26. října roku 1949, kdy se z ní odstěhoval poslední zde žijící farář.

V roce 1956 byla na faře zřízena poradna pro matky a děti pod hlavičkou Československého červeného kříže. Poradna tu byla provozována až do devadesátých let, kdy fara přešla do rukou soukromých majitelů.

Od roku 2022 probíhala v celém areálu rekonstrukce v režii nového soukromého vlastníka. Obnovena byla zejména střecha s kompletně novou krytinou včetně doplňků – okapů a oplechování z měděného plechu – a fasáda na jižní a východní straně budovy. Rovněž byla obnovena omítka na východní části ohradní zdi.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Budova fary se nachází uprostřed vesnice, kde spolu s kostelem svatého Václava, tvrzí a špitální budovou tvoří cenný urbanistický celek.[3] Areál fary zahrnuje kromě farní budovy s mansardovou střechou také hospodářské budovy (stodolu a chlévy) a je ohraničen kamennou ohradní zdí s branami. Fara z poloviny 18. století je postavena v barokním slohu a barevné pojetí její fasády je v souladu s fasádou kostela i špitální budovy.

Z památkového hlediska je významné nejen hmotové uspořádání budov kolem dvora a jejich dispozice, ale i dochované stavební konstrukce, prvky a detaily. Zejména se jedná o klenuté prostory v přízemí a ve sklepení fary, kde jsou dochovány valené klenby s výsečemi a plackové klenby, dále pak fabionové stropy a prkenné podlahy v patře, mansardový krov s ležatou stolicí s pásky a dochovaná pokojová kachlová kamna patrně z poloviny 19. století. Památkovou ochranu mají i hospodářské budovy fary se zachovalými vaznicovými krovy, prkennými podlahami a plackovými klenbami.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pamětní kniha obce Kadova. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2024-02-13]. Dále jen Pamětní kniha. Dostupné online. 
  2. Pamětní kniha, snímek 15.
  3. Fara [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-02-06]. Dostupné online.