Evrard z Barres

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Evrard z Barres
Armoiries Evrard des Barres.svg
Narození 1113
Meaux
Úmrtí 1174 (ve věku 60–61 let)
Klášter Clairvaux
Funkce provincial master of the Knights Templar (1143–1147)
Velmistr templářského řádu (1147–1149)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Erb Everarda des Barres

Evrard z Barres, Everard des Barres jinak také Eberhard von Bares, nebo Eberhard De Bären († 15. listopadu 1176 Clairvaux) byl třetí velmistr řádu templářů v letech 1149–1152.

Život[editovat | editovat zdroj]

Erb rodiny des Barres

Tento proslulý člen řádu templářů působil od roku 1143 jako velkopreceptor Francie a byl jedním z nejvyšších hodnostářů řádu. Dne 27. dubna 1146 předsedal společně s papežem Evženem III. řádové kapitule, při které dal papež řádu právo nosit červený kříž. Po smrti Roberta z Caronu (v lednu 1149) se stal velmistrem templářského řádu a jako první směl užívat titul: „Magister Dei Gratia“. Svou pověst si však vydobyl i ve francouzském vojsku druhé křížové výpravy. Zde doprovázel krále Ludvíka VII., kterému zachránil život během bitvy s Turky u Pisidie. Zdá se, že měl na krále silný vliv, krátce po svém zvolení se společně roku 1149 vrátili zpět do Francie. Tam Everard dlouho nepobyl a na naléhání řádu se vrátil zpět do Palestiny.

Roku 1152 oficiálně abdikoval a odcestoval zpět do vlasti a přes protesty řádových bratří přestoupil do řádu cisterciáků v Clairvaux, kde v samotě a odloučení od své rodiny roku 1176 zemřel. Podle kronikáře Odo Deuila byl velmi zbožný a statečný.

Po jeho návratu do Francie v roce 1149 neoficiálně nastoupil na jeho místo ve "Svaté zemi" Bernard de Tremelay, který se v roce 1152 po abdikaci Everarda des Barres stal čtvrtým velmistrem řádu.

Související články[editovat | editovat zdroj]