Even Cowgirls Get the Blues je koncertní album velšského hudebníka a skladatele Johna Calea. Původně bylo vydáno v roce 1986 společností Special Stock Records na gramofonové desce a bylo dostupné pouze po předchozí poštovní objednávce.[2][3] V roce 1991 album vyšlo znovu. Tehdy jej vydaly společnosti ROIR a Danceteria a kromě zcela odlišného obalu (původní obsahoval malby Hieronyma Bosche)[4] obsahovalo také méně písní. Z původní verze chyběly „Jack the Ripper“, „Dead or Alive“ a „Memphis“.[5] Album tentokrát vyšlo ve třech formátech: na gramofonové desce, kompaktním disku a audiokazetě. Obal alba uvádí, že písně byly nahrány při dvou koncertech v newyorském klubu CBGB, a to ve dnech 28. prosince 1978 a 31. prosince 1979.[6] Později vyšla též japonská verze na CD, která se nelišila od evropských verzí vydaných v roce 1991.[7]
Přebal alba uvádí, že album bylo nahráno v sestavě Cale, Ritchie Fliegler (kytara), Ivan Král (baskytara), Bruce Brody (klávesy), Judy Nylon (zpěv, vyprávění), Jay Dee Daugherty (bicí, 1978) a Robert Medici (bicí, 1979). Fliegler však později tyto informace vyvracel – uvedl, že v prvních pěti písních hraje on, Král, Brody, Daugherty a Nylon, zatímco zbylé s Calem nahrála jiná skupina.[5] Autorem poznámek k albu (tzv. liner notes) je Jim Flynn Curtin, který rovněž album upravoval zvukově. Album obsahuje převážně dříve nevydané písně.[3] Píseň „Casey at the Bat“ se na albu nachází dvakrát, první verze trvá pouze minutu a půl a kapela ji nedohrála, zatímco druhá verze je již kompletní.[8] Píseň „Dance of the Seven Veils“ („Salome“) je příběhem vyprávěným Judy Nylon.[9] „Decade“ je desetiminutovou instrumentální improvizovanou písní.[1]