Přeskočit na obsah

Eva Kotarbová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eva Kotarbová
Narození24. prosince 1948 (75 let)
Ostrava nebo Vítkovice
Alma materPedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě
Povoláníučitelka, knihovnice, básnířka, novinářka, redaktorka a tisková mluvčí
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eva Kotarbová (* 24. prosince 1948 v Ostravě-Vítkovicích) je česká básnířka a novinářka.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Vystudovala obor matematika a zeměpis na Pedagogické fakultě v Ostravě (1971), později tamtéž obor jazyk český a literatura (1980). Několik let učila na základních školách, většinou pracovala jako novinářka, např. v Ostravském večerníku, České televizi v Ostravě, v TV Kabel Plus Ostrava. V letech 1997-2006 působila jako tisková mluvčí Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, zároveň jako zodpovědná redaktorka i fotografka zpravodaje Centrum. Nyní provozuje webové stránky Haló, Ostrava! se zaměřením na kulturu moravskoslezského regionu.

Literární dílo

[editovat | editovat zdroj]

První básnická sbírka Evy Kotarbové Podkůvky vyšla v roce 1979. V prvotině usilovala o postižení citového dozrávání dívky v mladou ženy a matku. Vyrovnávala se i s neustále přítomným pomíjením okamžiků naplněných láskou. V druhé knize Kameny podala osobitý obraz Ostravy, vyjádřila pocit sounáležitosti s ní a nastínila život předků, jejichž osudy město poznamenalo. V další autorčině básnické sbírce Zapomenuté věty znovu „zaznělo“ téma míjení. Tentokrát nejen ve spojitosti s láskou mezi mužem a ženou, ale také s rodiči, jejichž odchod z tohoto světa neznamená jenom ztrátu, nýbrž i větší vzájemné pochopení. V další knížce Siluety autorka vyjadřuje pocity pramenící z neustálé potřeby komunikovat s lidmi, často i neznámými. V básnické zkratce postihuje jejich osudy a mimo jiné i střety s technickými vymoženostmi moderní civilizace. Mnohé z veršů vyjadřují touhu nacházet pozitivní city i na troskách mezilidských vztahů. V básnické sbírce Marné levitace se objevují verše opět inspirované Ostravou (Hrabovou, Hrabůvkou, Porubou i rušným centrem města), stejně jako autorčiny dřívější knižní tituly je ale především knihou milostné poezie, odrážející hledání pozitivních vztahů mezi nejbližšími i lidmi, s nimiž se letmo setkala na své životní pouti. Krystalizuje v ní naděje, že hluboký lidský cit i přes bolest nachází cestu ze samoty. V básnické sbírce Černohorské sluncebraní se autorka mimo jiné vyznává ze svého vztahu k Černé Hoře, kterou hlouběji poznala při svých četných pobytech v této malé zemi. V tamních sluncem rozžhavených dnech a za horkých nocí v blízkosti blahodárného moře gradují lidské vášně, láska i zrady, a to vše bylo podhoubí, z něhož nasávala inspiraci.

Podstatná část veršů Evy Kotarbové byla zhudebněna, např. skladateli Janem Grossmannem (Milostné písně, pro soprán a klavír na verše Evy Kotarbové, 1984, O hrůzách, pro velmi nízký ženský hlas a harfu na verše Evy Kotarbové, 1988) Vladimírem Svatošem (Kontrasty, písňový cyklus pro alt a klavír na slova Evy Kotarbové, 1985), Leonem Juřicou, Františkem Hábou aj. Inspirací pro skladby, především písně, se staly hlavně sbírky Podkůvky a Kameny. Hudební díla interpretovaly vynikající neprofesionální pěvecké sbory a také nastudovali přední čeští operní sólisté, např. Alina Farná (sólistka Národního divadla moravskoslezského v Ostravě) či Miloslav Podskalský (sólista ND Praha), také ostravská pěvkyně a hudební pedagožka Drahomíra Mičková, z mladších interpretů pak Nikola Martiníková Proksch a Simona Mrázová.

Autorka napsala rovněž řadu povídek, které byly publikovány v denním tisku a časopisech. Realizovány byly desítky jejích televizních scénářů k publicisticko-dokumentárním snímkům, postihujícím kulturní dění moravskoslezského regionu. Tvorba Evy Kotarbové byla několikrát oceněna v literárních a novinářských soutěžích.

Básnické sbírky

[editovat | editovat zdroj]
  • Podkůvky. Profil, 1979. Ostrava
  • Kameny. Profil, 1981. 61, [3] s. Proud; Sv. 16. Ostrava
  • Zapomenuté věty. Otisková Niki - Nakladatelství Gramma. Karviná 1992.
  • Siluety. Ostrava 2009. ISBN 9788025458822
  • Marné levitace. Ostrava 2015. ISBN 9788026077923
  • Černohorské sluncebraní. Ostrava 2017. ISBN 9788027022946

Účast ve sbornících (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Almanach mladých tvůrců Oheň. Ostrava 1978.
  • Do dlaní chceme žhavou lávu nabírat. Ostrava 1979.
  • Větrná pošta – kniha milostné poezie. Ostrava 1988.
  • Divadelní kritik Miroslav Etzler, Univerzita Palackého Olomouc, 2011, (jedna ze vzpomínek na M. E.), ISBN 978-80-244-2853-6
  • Spoluhlasom/Spoluhlasem (česko-slovenská antologie). Žilina 2014. ISBN 9788085148817
  • Paměť Ostravy 2016–2018. Sborník Knihovny města Ostravy (Mozaika z mého dětství, str. 61–63). Ostrava 2018. ISBN 9788090698963
  1. Eva Kotarbová. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 

Literatura o autorce (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Slovník české literatury 1970–1981, Pha 1985, s. 178
  • Kdo je kdo (Obec spisovatelů), Pha 1996, 82
  • Urbanová, S.: Básnické vyznání (kritika). In: OkultM 2, 1982, s. 17
  • S Evou Kotarbovou o její prvotině. In: OkultM 4, 1980,s. 16
  • Lubojacký, A.: Kameny Evy Kotarbové. In: Nsv 24.7. 1981
  • D. L.: Apoteóza života. In: Nsv 20. 10. 1979
  • Literární slovník Severní Moravy a Slezska (1945–2000), Votobia Olomouc 2001. ISBN 8070425970
  • Kulturně historická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy, díl A-M , s. 439, (Ústav pro regionální studia Ostravské univerzity, 2005). ISBN 8073680246
  • Šajtar, D.: Poezie jako protest. Společnost Leopolda Vrly. 2008. ISBN 9788090407015
  • Kulturně historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy, díl A-L, s. 471 (Ústav pro regionální studia Ostravské univerzity, 2013). ISBN 9788074643859
  • Literární paměť regionu 1918-2018, Ostravská univerzita 2021, str. 66, 67, 102, ISBN 978-80-7599-250-5

[pozn. 1]

  • Literární slovník severovýchodní Moravy a českého Slezska 1918-2018, Ostravská univerzita 2022, str. 161-162, ISBN 978-80-275-1361-1
  • Literární mapa Ostravy 1918-2018 (Místa, události, osobnosti, instituce, texty), Ostravská univerzita 2022, ISBN 978-80-7599-303-8
  1. Zkratky: OkultM – Ostravský kulturní měsíčník, Nsv – Nová svoboda.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]