Erhart Küng
| Erhart Küng | |
|---|---|
 Autoportrét Erharta Künga s kolegou | |
| Narození | 1420 Stadtlohn  Říše římská |
| Úmrtí | 1507 před 30. lednem Bern (?)  Švýcarsko |
| Národnost | německá |
| Povolání | sochař, mistr stavební huti |
| Významná díla | Poslední soud - tympanon |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Erhart Küng, původně König, psán také Erhart Kueng, Everhart Konynck, Erhart Kunig nebo Meister Erhart (1420 Stadtlohn (Porýní Vestfálsko), † před 30. lednem 1507 Bern) byl švýcarský sochař a kameník pozdní gotiky, hlavní mistr katedrály v Bernu.
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Vyučil se v neurčené švábské dílně, podle F. J. Sladeczka možná prošel i školením v Nizozemí. Pravděpodobně roku 1469 (ne-li již 1458) přišel do Bernu a byl přijat do katedrální huti jako kameník, později pracoval jako kamenosochař. Vytvořil více než 80 pískovcových soch pro hlavní portál a předsíň katedrály v Bernu. V tympanonu je scéna Posledního soudu, uprosted archanděl Michael váží dobré a špatné skutky, vlevo se řadí oblečené ctnostné duše před bránou nebe, vpravo nazí hříšníci postupují k pekelné tlamě. Nad nimi jsou v ostění lomeného oblouku vsazen postavby Krista soudce, klečící Panny Marie a dcanácti apoštolů. Na ústupkovém portálu po stranách vchodu jsou starozákonní postavy, vlevo moudré panny s hořícími olejovými lampičkami, vpravo panny pošetilé (s žalem ve tvářích a prázdnými lampičkami). Po stranách ještě stojí proroci. Küng dílo dokončil roku 1495. Socha Panny Marie, stojící na středním sloupu mezi vraty, byla reformátory církve mezi léty 1528-1534 zničena, a nahrazena sochou Spravedlnosti.
Kromě toho byl v roce 1476 na podnět svého tchána Hannse Wannera povolán vést kamenické práce na obnově městského opevnění Murtenu.[1]
Historikové umění u jeho figur oceňují realismus, vystižení emocí ve tvářích jednajících, proto bývá řazen do švábské či Ulmské školy.[2]
Všechny originály soch byly přesunuty do Historického muzea v Bernu a jsou nahrazeny kopiemi s částečně rekonstruovanou polychromií.
Západní portál münsteru v Bernu[editovat | editovat zdroj]
-
Poslední soud -
Prorok -
Ctnostné duše u nebeské brány -
Panny moudré -
Panny pošetilé -
Ďábel vítá hříšné duše -
Andělé s Arma Christi
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Erhart Küng na Wikimedia Commons
