Ergoterapie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ergoterapie je nelékařská zdravotnická profese. Ergoterapeut je součástí léčebně rehabilitačního týmu odborníků.

Definice ergoterapie[editovat | editovat zdroj]

„Ergoterapie je profese, která prostřednictvím smysluplného zaměstnávání usiluje o zachování a využívání schopností jedince potřebných pro zvládání běžných denních, pracovních, zájmových a rekreačních činností u osob jakéhokoli věku s různým typem postižení (fyzickým, smyslovým, psychickým, mentálním nebo sociálním znevýhodněním). Podporuje maximálně možnou participaci jedince v běžném životě, přičemž respektuje plně jeho osobnost a možnosti.“[1]

Ergoterapie je profese, která se zaměřuje na podporu zdraví a celkové pohody jedince prostřednictvím zaměstnávání. Primárním cílem ergoterapie je umožnit lidem účastnit se každodenních aktivit. Ergoterapeuti dosahují tohoto cíle tak, ze se snaží pomoci lidem provádět činnosti, které zvyšují možnost jejich začlenění (participace), nebo přizpůsobují prostředí podporující participaci osoby.[2]

Číslo odbornosti[editovat | editovat zdroj]

Dle vyhlášky číslo 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů (Vyhláška číslo 493/2005 Sb. ze dne 9. prosincem 2005), přísluší oboru ergoterapie odbornost 917.

Ergoterapie je tedy léčebná terapie, která je primárně určena osobám s postižením. Pomáhá těmto osobám prakticky využívat rozvinutých či znovunabytých funkcí k práci, zábavě a k sebeobsluze. Je zaměřená na rozvoj hrubé a jemné motoriky, koordinace, vnímání, senzomotoriky, citlivosti, vytrvalosti, výkonnosti mozkových funkcí a také na psychické, emocionální a sociální schopnosti. Ergoterapie se provádí v různých rehabilitačních, zdravotnických, terapeutických, sociálních, ale i školských zařízeních pod dohledem školených ergoterapeutů. Je součástí ucelené rehabilitace.

Jako terapeutický prostředek ergoterapie využívá specifické metody, techniky a poradenství či přizpůsobení prostředí pro nácvik konkrétních dovedností. Primárním cílem ergoterapie je dosažení maximální soběstačnosti, aktivní zapojení do života a zvýšení kvality života.

Cíle ergoterapie[editovat | editovat zdroj]

  • podporovat zdraví a duševní pohodu klienta/pacienta prostřednictvím smysluplné aktivity/zaměstnávání
  • pomáhat v rozvoji schopností, které se uplatňují při zvládání sebeobsluhy, pracovních činností a aktivit volného času
  • umožnit klientovi/pacientovi naplnění její/jeho sociální role
  • napomáhat k plnému začlenění klienta/pacienta do společnosti
  • posilovat klienta/pacienta v udržení, obnovení či získání kompetencí potřebných pro plánování a realizaci jejích každodenních činností v interakci s prostředím (zvládání nároků jak sociálního, tak i fyzického prostředí)

Kde ergoterapeut pracuje[editovat | editovat zdroj]

    • ambulantní a lůžková zdravotnická zařízení
    • rehabilitační centra a ústavy; léčebny pro dlouhodobě nemocné
    • denní stacionáře, terapeutické dílny a komunitní programy pro osoby s duševním onemocněním
    • denní stacionáře a sociálně aktivizační služby pro děti, dospělé a seniory
    • penziony a domovy pro seniory a domovy pro osoby se zdravotním postižením
    • služby domácí péče, rané péče a osobní asistence
    • speciální školy pro děti se specifickými potřebami
    • programy předpracovní a pracovní rehabilitace, programy chráněného zaměstnání
    • vzdělávací instituce pro přípravu studentů ergoterapie (Česká asociace ergoterapeutů, 2008)

Pracovní náplň ergoterapeuta[editovat | editovat zdroj]

  • provádí ergoterapeutické vyšetření zaměřené na analýzu činností pacienta, hodnocení senzomotoriky, orientační vyšetření kognitivních funkcí ve vztahu k analýze běžných denních činností (ADL)
  • provádí hodnocení a nácvik běžných denních činností (ADL) personálních (např. příjem jídla, osobní hygiena, koupání, oblékání, přesuny, použití WC) a instrumentálních (především příprava jídla, nakupování, běžný úklid, manipulace s penězi, používání dopravního prostředku) pomocí standardizovaných testů a hodnocení v nemocničním i domácím prostředí klienta
  • provádí hodnocení v oblasti pracovních a zájmových aktivit v kontextu fyzického a sociálního prostředí
  • na základě ergoterapeutického vyšetření a analýzy funkčních schopností sestavuje krátkodobý a dlouhodobý plán terapie
  • aplikuje ergoterapeutické postupy a metodiky v individuální i skupinové ergoterapii
  • ve spolupráci s ostatními odborníky provádí rehabilitaci kognitivních funkcí a nácvik komunikačních a sociálních dovedností
  • doporučuje kompenzační a technické pomůcky a učí pacienty, členy rodiny a ošetřovatelský personál tyto pomůcky využívat,
  • poskytuje poradenské služby a instruktáže v otázkách prevence vzniku komplikací a strukturálních změn u imobilních pacientů, spolupracují v tomto směru s ošetřovatelským personálem a rodinnými příslušníky klienta
  • zabývá se poradenstvím v oblasti adaptace a kompenzace poruch a onemocnění i v otázkách adaptace a úprav domácího prostředí (v rámci individuálních domácích návštěv indikovaných lékařem)
  • podílí se na ergodiagnostickém vyšetření (analýza pracovních činností a pracovního potenciálu) a předpracovní rehabilitaci (tréninku tolerance zátěže, vytrvalosti, nácviku pracovních dovedností apod.) a ve spolupráci s ostatními odborníky doporučuje vhodné pracovní a studijní začlenění osob se zdravotním postižením

(Česká asociace ergoterapeutů, 2008)

Prostředky ergoterapie[editovat | editovat zdroj]

  1. Diagnostické – odhalení handicapu nebo postižení a zjištění zbylého pracovního potenciálu
  2. Terapeutické – spolu s klientem stanovit cíle ergoterapeutického plánu, které směřují k zlepšení či zachování soběstačnosti, prac. aktivit nebo aktivit volnočasových
  3. Preventivní – přispět pomocí cíleného ergoterapeutického plánu a výběrem správných metod a technik k prevenci vzniku handicapu.

Aktivity používané při egroterapii se vždy přizpůsobují individuálně podle zdravotního stavu a zájmů klienta. Mohou být primární (každodenní činnost a sebeobsluha), pracovní, herní a rekreační. Často se používá výtvarná činnost, práce s papírem, textilem, dřevem nebo keramikou.

Spolek ERGOterapeuti všem z.s.[editovat | editovat zdroj]

ERGOterapeuti všem z.s. je spolek ergoterapeutek i studentů ergoterapie, které se aktivně zapojují do propagace a zviditelnění tohoto rehabilitačního oboru. 

Jedná se o neziskovou organizaci fungující svépomocí či z grantů. Činnost ve spolku je čistě dobrovolná záležitost.

Prozatím činnost spočívá v propagaci oboru formou příspěvků z praxe, ze zahraničí, rozhovory se zajímavými lidmi, rady a fígle pro terapeuty apd. na Facebookových stránkách. Od února 2016 má také aktivní účet na Instagramu.

Laické veřejnosti se snaží ergoterapii přiblížit pořádáním tematických akcí pro děti zdravé i handicapované, kde jsou do programu zapojeny i prvky hiporehabilitace a zdravotně tělesné výchovy.

Od března 2016 členky spouští projekt ERGOcafé = odborné přednášky na ergoterapeutická témata. Akce budou pořádat v Praze a Ostravě. Tyto přednášky jsou určeny pro členy zdravotnického multidisciplinárního týmu a studenty lékařské, pedagogické, sociální fakulty, aby věděli, co je ergoterapie a jak společně spolupracovat popř. zlepšit možnosti spolupráce.

Spolek spolupracuje s Lékařskou fakultou Ostravské univerzity na propagačních materiálech o ergoterapii pro uchazeče o studium, pořádal prezentace o oboru na středních školách ve Zlínském a Moravskoslezském kraji, aktivně se členky účastnily na dnech otevřených dveřích Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Snahou je spolupráce s Českou asociací ergoterapeutů, respektovat jejich práci a postavení a vzájemně si sdílet důležité informace a novinky.

Jak již název napovídá, spolek je tady pro všechny, především pro pacienty, pro kolegyně a kolegy, laickou veřejnost (ve smyslu poradenství), pro odbornou veřejnost a pro ostatní kolegy, kterým není budoucnost oboru lhostejná.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Česká asociace ergoterapeutů, 2008, http://www.ergoterapie.cz/
  2. WFOT - Světová federace ergoterapeutů, 2004

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Krivošíková, M.: Úvod do ergoterapie, Praha 2011, Grada, ISBN 978-80-247-2699-1
  • Klusoňová, E.: Ergoterapie v praxi, Brno 2011, NCONZO
  • Jelínková, J. Krivošíková, M. & Šajtarová, L.: Ergoterapie, Praha 2009, Grada
  • Müller, O.: Terapie ve speciální pedagogice, Olomouc: UP v Olomouci, 2005, ISBN 80-244-1075-3.

Internetové zdroje[editovat | editovat zdroj]