Epitrachelion

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Epitrachelion.jpg

Epitrachelion, též epitrachilion či epitrachil (řecky ἐπιτραχήλιον - okolo krku, církevněslovansky jepitrachil, v 2. pádě jednotného čísla: epitrachelia) je součást liturgického kněžského oděvu východních církví byzantského obřadu.

Metoděj s epitracheliem, ruská ikona, 19. století

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Epitrachil je ekvivalentem štóly, v římskokatolické církvi používané presbytery (kněžími) a biskupy při liturgii. Povinně musí být značen alespoň dvěma, nejčastěji však sedmi kříži, symbolizujícími sedm svátostí. Též může být zdobený další ornamentální či figurální výšivkou.

Podobně jako římskokatolická štóla je symbolem kněžství. Historickým ekvivalentem epitrachelia je diákonský orarion - v obou případech je základní šat okolo šíje (orarion podobně je jako štóla zakončený dvěma dolů visícími konci).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Braun, Joseph: Die liturgische Gewandung im Occident und Orient, nach Ursprung und Entwicklung. Freiburg im Breisgau 1907, s. 606, 608.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]