Eparchie tambovská

Eparchie Tambov
Základní informace
Sídlo	Tambov, Rusko
Katedrála	Chrám Proměnění Páně (Tambov)
Zřízena	1682
Metropolita	Feodosij (Vasněv)
Další informace
Web	http://www.eparhia-tmb.ru/
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eparchie Tambov je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Území a titul biskupa

Zahrnuje správní hranice území Tambovského, Rasskazovského, Bondarského, Pičajevského, Znamenského, Tokarjovského, Mordovského a Sampurského rajónu Tambovské oblasti.

Eparchiálnímu biskupovi náleží titul biskup tambovský a rasskazovský.

Historie

Založena byla roku 1682 výnosem cara Fjodora III. Alexejeviče a patriarchy moskevského Ioakima. Zpočátku eparchie zahrnovala města Tambov, Kozlov a Borisoglebsk.

Tambovská stolice na konci 17. století sehrála důležitou roli v posilování pravoslaví na Donu a v odporu proti starověrcům rozšiřujícím se v ruském státu. V eparchií se podél řek Don a Medvedica stavěly chrámy, zakládaly a renovovaly monastýry.

Dne 23. srpna 1700 byla eparchie zrušena a její území přešlo pod jurisdikci rjazaňské eparchie, od roku 1720 pod jurisdikci voroněžské eparchie a od roku 1723 pod Moskevský synod. Bylo obtížné řídit tak rozsáhlou a odlehlou eparchii prostřednictvím moskevského synodu, proto znovu vyvstala otázka jmenování nového biskupa.

Roku 1758 byla výnosem carevny Alžběty Petrovny eparchie obnovena. Kromě Tambova a Kozlova se součástí eparchie staly: Dobroje, Kerensk, Narovčat, Věrchnij Lomov, Nižnij Lomov a Troick. Od roku 1764 přešli pod její jurisdikci města Penza, Borisoglebsk, Insar a Mokšan. Od roku 1779 byla přidána města Saransk, Moršansk, Kirsanov, Ranenburg, Serdobsk a Čembar. Konečné hranice eparchie byly stanoveny roku 1803.

Do konce 30. let 20. století nezůstala na území tambovské eparchie ani jedna aktivní farnost. Obnova eparchie začala v říjnu 1943, kdy byl otevřen první chrám ve městě Tambov. Roku 1958 působilo v Tambovské oblasti 47 farností. V 50. letech 20. století byl vliv náboženství na život obyvatel Tambova, navzdory proticírkevní politice sovětské vlády velmi velký. Na Tambovsku bylo v roce 1958 pokřtěno 22,3 % narozených, 8,2 % manželských párů bylo oddáno v chrámu, 19,4 % zemřelých bylo pohřbeno podle církevního obřadu. Roku 1958 šlo na Tambovsku ke zpovědi 132 825 dospělých a 11 025 dětí. Dokonce Chruščovova protináboženská kampaň nemohla výrazně oslabit vliv náboženství na tambovské obyvatele a počet křtů v letech 1957-1964 dokonce vzrostl. Roku 1964 bylo pokřtěno 53,6 % narozených, 4,6 % manželských párů bylo oddáno v chrámu, 24,5 % zemřelých bylo pohřbeno podle církevního obřadu. Během Chruščovova období se však počet chrámů v regionu výrazně snížil. K roku 1959 se na území eparchie nacházelo 47 chrámů a roku 1964 už jen 40.

Dne 26. prosince 2012 byly rozhodnutím Svatého synodu zřízeny z části území eparchie mičurinská a eparchie uvarovská. Všechny tři eparchie se staly součástí nově vzniklé tambovské metropole.

Seznam biskupů

1682–1684 Leontij
1685–1698 Pitirim svatořečený
1698–1700 Ignatij (Šangin)
- 1700–1758 zrušena
1758–1766 Pachomij (Simanskij)
1766–1786 Feodosij (Golosnickij)
1788–1794 Feofil (Rajev)
1794–1794 Platon (Ljubarskyj)
1794–1811 Feofil (Rajev) podruhé
1812–1821 Iona (Vasilevskij)
1821–1824 Feofilakt (Širjajev)
1824–1829 Afanasij (Těljatěv)
1829–1832 Jevgenij (Baženov)
1832–1841 Arsenij (Moskvin)
1841–1857 Nikolaj (Dobrochotov)
1857–1859 Makarij (Bulgakov)
1859–1863 Feofan (Govorov) svatořečený
1863–1873 Feodosij (Šapovalenko)
1873–1876 Palladij (Rajev)
1876–1885 Palladij (Gankevič)
1885–1890 Vitalij (Iosifov)
1890–1894 Ieronim (Ekzempljarskij)
1894–1898 Alexandr (Bogdanov)
1898–1902 Georgij (Orlov)
1902–1903 Dymytrij (Kovalnyckyj)
1903–1909 Innokentij (Běljajev)
1909–1918 Kirill (Smirnov) svatořečený mučedník
1918–1927 Zinovij (Drozdov)
- 1923–1924 Dimitrij (Dobroserdov) dočasný správce svatořečený mučedník
- 1924–1926 Stěfan (Gnědovskij) dočasný správce
- 1926–1927 Alexij (Buj) dočasný správce svatořečený mučedník
1927–1928 Serafim (Meščerjakov)
1930–1936 Vassian (Pjatnickij) svatořečený vyznavač
1936–1938 Venedikt (Alentov)
- 1938–1941 katedra neobsazena
1941–1942 Alexij (Sergejev)
- 1943–1944 Grigorij (Čukov) dočasný správce
1944–1946 Luka (Vojno-Jaseněckij) svatořečený
1946–1961 Ioasaf (Žurmanov)
1961–1962 Michail (Čub)
1962–1968 Inokentij (Zelnyckyj)
- 1968–1968 Pimen (Izvekov) dočasný správce
- 1968–1968 Pitirim (Něčajev) dočasný správce
1968–1970 Antonij (Krotěvyč)
1970–1972 Ionafan (Kopolovyč)
1972–1974 Damaskin (Bodryj)
1974–1985 Michail (Čub) podruhé
1985–1987 Valentin (Miščuk)
1987–2002 Jevgenij (Ždan)
od 2002 Feodosij (Vasněv)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Тамбовская епархия na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Eparchie tambovská na Wikimedia Commons
(rusky) Oficiální stránky eparchie
(rusky) Moskevský patriarchát