Eparchie rjazaňská

Eparchie Rjazaň
Základní informace
Sídlo	Rjazaň, Rusko
Katedrála	Sobor Zesnutí přesvaté Bohorodice (Rjazaň)
Zřízena	26. září 1198
Metropolita	Mark (Golovkov)
Další informace
Web	http://www.ryazeparh.ru/
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eparchie Rjazaň je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Území a titul biskupa

Zahrnuje správní hranice území městského okruhu Rjazaň, také Zacharovského, Michajlovského, Pronského, Rybnovského, Rjazaňského, Spasského a Starožilovského rajónu Rjazaňské oblasti.

Eparchiálnímu biskupovi náleží titul biskup rjazaňský a michajlovský.

Historie

Eparchie byla oddělena dne 26. září 1198 z území černihivské eparchie. Zpočátku bylo sídlem eparchie město Murom, poté Staraja Rjazaň a následně po jeho zničení bylo sídlo přeneseno do Perejaslavl-Rjazaňskij (dnes jen Rjazaň). Jméno eparchie znělo eparchie muromská a rjazaňská.

Význam rjazaňské eparchie v církevním i veřejném životě Ruska rostl. Dne 26. ledna 1589 získala status archieparchie a od 13. června 1669 do roku 1723 nosila titul metropole. Za období metropolitů byl v Rjazaňském kremlu postaven majestátní sobor Zesnutí přesvaté Bohorodice.

Když roku 1764 za vlády carevny Kateřiny II. Veliké bylo město Murom přiděleno vladimirské eparchii, bylo jméno eparchie přejmenováno na eparchie rjazaňská a šacká. Roku 1799 bylo město Šack přiděleno tambovské eparchii a město Zarajsk se stalo součástí rjazaňské eparchie bylo jméno změněno na eparchie rjazaňská a zarajská.

Po říjnové revoluci roku 1917 došlo k počátku rozsáhlého ničení církevního života. Koncem 30. let 20. století se v Rjazani nenacházel žádný biskup, všechny monastýry a farní školy byly uzavřeny, bohoslužby se konaly jen v několika chrámech a ostatní byly uzavřeny nebo zničeny. Teprve po Velké vlastenecké válce v letech 1941-1945 se začal eparchiální život zlepšovat a po roce 1988 plně ožívat. Během Chruščovovi protináboženské kampaně si eparchie udržovala vysoké příjmy - v roce 1962 měla 356 207 rublů čistého příjmu. Eparchie přispěla také velkými částkami do Mírového fondu - v roce 1962 125 000 rublů a o rok později již 190 000 rublů.

Dne 5. října 2011 byla rozhodnutím Svatého synodu zřízena z části území eparchie nová eparchie kasimovská a eparchie skopinská. O den později byla zřízena nová metropole rjazaňská, která zahrnuje kasimovskou, rjazaňskou a skopinskou eparchii.

Seznam biskupů

1198–1213 Arsenij
1225–1237 Jevfrosin Svatohorec
1284–???? Iosif I.
1291–1294 Vasilij I., svatořečený
Stefan (zmíněn roku 1303)
Savva (zmíněn roku 1304)
Mitrofan
1326–1334 Grigorij
Jevfimij
Feodul
Michail (zmíněn roku 1334)
Kirill (zmíněn roku 1334)
Iosif II. (zmíněn roku 1340)
1340–1340 Georgij
1354–1360 Vasilij II.
1360–1378 Afanasij
Vassian (zmíněn roku 1379)
1385–1387 Feoktist
1387–1389 Feognost I.
1389–1392 Ieremija
1393–1407 Feognost II.
Jevfrosin I. (zmíněn roku 1410)
1423–1427 Sergij (Azakov)
Iosif II. (zmíněn roku 1430)
1431–1448 Iona, svatořečený
1448–1461 Jevfrosin (Zveněc)
1462–1471 David
1471–1481 Feodosij
1481–1496 Simeon
1496–1516 Protasij
1517–1521 Sergij II.
1522–1548 Iona II.
1548–1551 Michail II.
1551–1554 Kassian
1554–1562 Gurij (Lužeckij)
1562–1568 Filofej
1569–1572 Sergij III.
1572–1572 Feodosij (Vjatka)
1573–1586 Leonid (Protasjev)
1586–1598 Mitrofan
1598–1601 Varlaam
1602–1605 Ignatij Kyperský
1605–1617 Feodorit, místně svatořečený
1619–1621 Iosif III.
1621–1637 Antonij
1638–1651 Moisej
1651–1655 Misail, místně svatořečený mučedník
1657–1673 Ilarion (Jakovlev)
1674–1681 Iosif IV.
1681–1686 Pavel (Moravskij)
1687–1700 Avraamij
1700–1722 Stefan (Javorskij)
1723–1725 Silvestr (Cholmskij)
1725–1726 Antonij (Ierofeič), jmenovaný
1726–1731 Gavriil (Bužinskij)
1731–1733 Lavrentij (Gorka)
1733–1750 Alexij (Titov)
1752–1757 Dimitrij (Sečenov)
1758–1778 Palladij (Jurjev)
1778–1804 Simon (Lagov)
1804–1809 Amvrosij (Jakovlev-Orlin
1809–1817 Feofilakt (Rusanov)
1817–1824 Sergij (Krylov-Platonov)
1825–1828 Filaret (Amfitěatrov), svatořečený
1828–1831 Grigorij (Postnikov)
1831–1837 Jevgenij (Kazancev)
1837–1858 Gavriil (Gorodkov), svatořečený
1858–1863 Smaragd (Kryžanovskij)
1863–1867 Irinarch (Popov)
1867–1876 Alexij (Ržanicyn)
1876–1882 Palladij (Rajev)
1882–1894 Feoktist (Popov)
1894–1896 Iustin (Poljanskij), místně svatořečený
1896–1900 Meletij (Jakimov), místně svatořečený
1900–1902 Polijevkt (Pjaskovskij)
1902–1906 Arkadij (Karpinskij)
1906–1911 Nikodim (Bokov)
1911–1917 Dimitrij (Sperovskij)
1917–1917 Modest (Nikitin), dočasný administrátor
1917–1919 Ioann (Smirnov
1920–1922 Veniamin (Muratovskij)
1923–1923 Amvrosij (Smirnov)
1923–1928 Boris (Sokolov)
1928–1937 Juvenalij (Maslovskij), svatořečený mučedník
- 1937–1942 eparchie neobsazena
1942–1944 Alexij (Sergejev)
1944–1947 Dimitrij (Gradusov)
1947–1948 Ieronim (Zacharov)
1948–1951 Filaret (Lebeděv)
1951–1963 Nikolaj (Čufarovskij)
1963–1965 Palladij (Kaminskij)
1965–1972 Boris (Skvorcov)
1972–2003 Simon (Novikov)
2003–2013 Pavel (Ponomarjov)
2013–2015 Veniamin (Zaryckyj)
od 2015 Mark (Golovkov)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Рязанская епархия na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Eparchie rjazaňská na Wikimedia Commons
(rusky) Oficiální stránky eparchie
(rusky) Moskevský patriarchát