Eparchie simbirská

Eparchie Simbirsk
Základní informace
Sídlo	Uljanovsk, Rusko
Katedrála	Sobor Nanebevstoupení Páně (Uljanovsk)
Zřízena	10. února 1832
Metropolita	Longin (Korčagin)
Další informace
Web	https://mitropolia-simbirsk.ru/
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eparchie Simbirsk je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Území a titul biskupa

Zahrnuje správní hranice území Leninského, Zasvijažského, Železnodorožnyjského, Zavolžského, Uljanovského, Cilninského, Veškajmského, Majnského, Karsunského, Surského, Novospasského a Kuzovatovského rajónu Uljanovské oblasti.

Eparchiálnímu biskupovi náleží titul biskup simbirský a novospasský.

Historie

Do roku 1799 bylo simbirské duchovenstvo podřízeno kazaňskému metropolitovi.

V souvislosti se zvyšujícím se počtem chrámů v gubernii Simbirsk byla opakovaně - v letech 1784, 1829 a 1830 nastolena otázka zřízení samostatné eparchie Simbirsk.

Dne 10. února 1832 byla rozhodnutím Nejsvětějšího synodu zřízena samostatná simbirská eparchie. Eparchiální biskup nesl titul biskup simbirský a syzranský.

Během Velké vlastenecké války byly moskevský patriarchát a hlavy renovacionistů evakuováni do Uljanovsku, kteří do města dorazily z 18. na 19. října 1941. Prostory bývalého polského kostela byly převedeny do jurisdikce Moskevského patriarchátu a chrám Ikony Matky Boží "Hořící keř" byl převeden k renovacionistům. Kostel byl přeměněn na dočasný katedrální chrám na počest Kazaňské ikony Matky Boží a sídlo patriarchálního zástupce locum tenens Sergije (Stragorodského) se ve městě nacházelo až do léta 1943. V červenci 1943, před odjezdem do Moskvy, se v budově bývalého chrámu svatého Eliáše konalo předkoncilní setkání, na kterém byl metropolita Sergij doporučen ke zvolení patriarchou Moskvy a celé Rusi. Po návratu do Moskvy se kazaňský chrám stal hlavním chrámem uljanovského biskupa. Roku byl 1959 byl uzavřen a brzy zbořen.

V letech 1959-1988 byla eparchie dočasně spravována kujbyševskými biskupi.

Dne 26. července 2012 byla rozhodnutím Svatého synodu zřízena z části území eparchie nová eparchie baryšská a eparchie melekesská. Obě se staly součástí nově vzniklé simbirské metropole.

Seznam biskupů

1832–1842 Anatolij (Maximovič)
1842–1858 Feodotij (Ozerov)
1858–1874 Jevgenij (Sacharov-Platonov)
1874–1882 Feoktist (Popov)
1882–1895 Varsonofij (Ochotin)
1895–1904 Nikandr (Molčanov)
1904–1907 Gurij (Burtasovskij)
1907–1910 Iakov (Pjatnickij)
1910–1920 Veniamin (Muratovskij)
1920–1923 Alexandr (Trapicyn), svatořečený mučedník
1923–1926 Vissarion (Zorin)
1926–1926 German (Kokel), dočasný administrátor, svatořečený mučedník
1926–1927 Vissarion (Zorin)
1927–1927 Alexandr (Trapicyn)
1927–1930 Ioakim (Blagovidov)
1930–1932 Mitrofan (Griňov)
1933–1933 Stefan (Znamirovskij)
1932–1934 Serafim (Zborovskij), dočasný administrátor
1935–1935 Arkadij (Jeršov), dočasný administrátor, svatořečený mučedník
1935–1938 Vladimir (Gorkovskij)
- 1938–1941 eparchie neobsazena
1941–1942 Ioann (Sokolov)
1942–1943 Varfolomej (Gorodcev)
1943–1944 Dimitrij (Gradusov)
1944–1945 Ilarij (Iljin)
1946–1947 Sofronij (Ivancov)
1947–1952 Serafim (Šarapov)
1952–1953 Paisij (Obrazcov)
1953–1959 Ioann (Bratoljubov)
- 1959–1988 viz. eparchie kujbyševská
1989–2014 Prokl (Chazov)
2014–2014 Zynovij (Korzynkin), dočasný administrátor
2014–2015 Feofan (Ašurkov)
2015–2019 Anastasij (Metkin)
2019–2020 Iosif (Balabanov)
od 2020 Longin (Korčagin)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Симбирская епархия na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Eparchie simbirská na Wikimedia Commons
(rusky) Oficiální stránky eparchie
(rusky) Moskevský patriarchát