Entropie aktivace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Entropie aktivace reakce je pojem z chemické kinetiky, který je (společně s entalpií aktivace) jedním ze dvou parametrů závislosti rychlostní konstanty reakce na teplotě, jsou-li data analyzována za použití Eyringova vzorce. Standardní entropie aktivace se značí ΔS a odpovídá změně entropie když se reaktanty přemění z výchozí podoby na aktivovaný komplex, určuje součinitel A v Arrheniově vzorci pro rychlost reakce. Podoba tohoto vzorce závisí na molekularitě reakce; u reakcí v roztocích a jednomolekulárních reakcí plynů má podobu

,

zatímco u bimolekulárních reakcí plynů je vzorec

,

e je Eulerovo číslo, h Planckova konstanta, kB Boltzmannova konstanta, T termodynamická teplota a R' je molární plynová konstanta v jednotce (bar×l)/(mol×K), R' = 8,3145×10-2 (bar×l)/(mol×K).[1]

Kladná hodnota ΔS znamená, že se entropie při tvorbě aktivovaného komplexu zvyšuje, což často ukazuje na disociativní mechanismus reakce, kde je aktivovaný komplex slaběji vázán a rozpadá se. Záporná ΔS jsou u reakcí, kde se tvorbou aktivovaného komplexu snižuje a (obvykle) tedy dochází k tvorbě jednoho aktivovaného komplexu z dvou (nebo více) výchozích látek.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Entropy of activation na anglické Wikipedii.

  1. Laidler, K.J. and Meiser J.H. Physical Chemistry (Benjamin/Cummings 1982) p.381-2 ISBN 0-8053-5682-7
  2. James H. Espenson Chemical Kinetics and Reaction Mechanisms (2nd ed., McGraw-Hill 2002), p.156-160 ISBN 0-07-288362-6