Emisní norma Euro
Emisní norma Euro je závazná norma Evropské unie stanovující limitní hodnoty škodlivin ve výfukových exhalacích benzinových a naftových motorů pro motorová vozidla v závislosti hmotnosti škodliviny na ujeté vzdálenosti. Normy stanoví limity oxidu uhelnatého (CO), uhlovodíků (HC), oxidů dusíku (NOx) a pevných částic (PM); nezabývají se oxidem uhličitým ani sirnými sloučeninami. Norma je vydávána v postupně se zpřísňujících číslovaných verzích; normy pro osobní automobily a lehké užitkové automobily jsou číslovány arabskými číslicemi, normy pro těžké nákladní automobily a autobusy římskými číslicemi. Limity se vztahují na vozidla nově uváděná na trh.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První emisní norma začala platit v Kalifornii roku 1968. První evropskou normou byla norma EHK 15 z roku 1971.
Pro osobní vozy homologované v těchto letech platí:
- Euro 1 - 1992
- Euro 2 - 1996
- Euro 3 - 2000
- Euro 4 - 2005
- Euro 5 - září 2009
- Euro 6 - září 2014
Pro nákladní automobily a autobusy homologované v těchto letech platí:
- Euro I - 1992
- Euro II - 1995
- Euro III - 1999
- Euro IV - 2005
- Euro V - 2008
- Euro VI - 2013
Limity škodlivin[editovat | editovat zdroj]
Limity škodlivin v gramech na ujetý kilometr:
Benzínové motory[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Norma | CO (g/km) | NOx (g/km) | HC (g/km) | HC + NOx (g/km) |
|---|---|---|---|---|---|
| 1992 | I | 3,16 | - | - | 1,13 |
| 1996 | II | 2,20 | - | - | 0,5 |
| 2000 | III | 2,30 | 0,15 | 0,20 | - |
| 2005 | IV | 1,00 | 0,08 | 0,10 | - |
| 2009 | V | 1,00 | 0,06 | 0,10 | - |
| 2014 | VI | 1,00 | 0,06 | 0,10 | - |
Naftové motory[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Norma | CO (g/km) | NOx (g/km) | HC + NOx (g/km) | PČ (g/km) |
|---|---|---|---|---|---|
| 1992 | I | 3,16 | - | 1,13 | 0,18 |
| 1992 | II | 1,00 | - | 0,70 | 0,08 |
| 2000 | III | 0,64 | 0,50 | 0,56 | 0,05 |
| 2005 | IV | 0,50 | 0,25 | 0,30 | 0,025 |
| 2009 | V | 0,50 | 0,18 | 0,23 | 0,005 |
| 2014 | VI | 0,50 | 0,08 | 0,17 | 0,005 |
Legenda[editovat | editovat zdroj]
CO oxid uhelnatý, HC uhlovodíky, NOx oxidy dusíku, PČ pevné částice.
Normy z technického průkazu[editovat | editovat zdroj]
Evropský emisní standard lze určit pomocí údaje z velkého technického průkazu, číslo se nachází v části „emise“.[1]
| EURO-1 | EURO-2 | EURO-3 | EURO-4 |
|---|---|---|---|
| 91/441/EEC | R 83-03 B,C | R 83-05A | R 83-05B (83 R II) |
| 93/59/EEC | R 83-04 B,C | ES 98/69A | ES 98/69B |
| - | ES 94/12 | ES 1999/102A | ES 1999/102B |
| - | ES 96/44 | ES 2001/1A | ES 2001/1B |
| - | ES 96/69 | ES 2001/100A | ES 2001/100B |
| - | 98/77 | ES 2002/80A | ES 2002/80B |
| - | - | ES 2003/76A | ES 2003/76B |
| - | - | ES 2006/96A | ES 715/2007 |
| - | - | - | ES 2006/96B |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jak poznat, kterou emisní normu vůz splňuje?. www.sdruzeni-sova.cz [online]. Sdružení na ochranu vlastníků automobilů [cit. 2019-02-07]. Dostupné online.
