Elektroslabá éra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ve fyzikální kosmologii byla elektroslabých éra obdobím ve vývoji raného vesmíru, kdy byla teplota vesmíru dostatečně vysoká, aby byly elektromagnetismus a slabá interakce sloučeny do jednotné elektroslabé interakce (> 100 GeV). Elektroslabá éra začala, když došlo k oddělení silné interakce od elektroslabých interakcí (za předpokladu, že k němu nedošlo současně s rozdělením elektroslabé interakce, pak by byla totožná s taktéž hypotetickou érou velkého sjednocení). Někteří kosmologové umisťují tuto události na začátek inflační epochy, do času přibližně 10-36 sekund po Velkém třesku.[1][2][3] Další možné umístění je čas přibližně 10-32 sekund po Velkém Třesku, kdy došlo k narušení potenciální energie inflatonového pole, které řídilo inflaci vesmíru během inflační epochy, tím jak se vesmír plnil hustým horkým kvark–gluonové plazmatem.[4] Interakce částic v této fázi byli dostatečně energetická na to, aby vytvořila velké množství exotických částic, včetně W a Z bosonů a Higgsových bosonů. Jak se vesmír rozpínal a chladl, interakce se staly méně energetické a v době kdy byl vesmír starý 10-12 sekundy se přestaly tvořit W a Z bosony. Zbývající W a Z bosony se rychle rozpadaly a slabá interakce se stala krátkodosahovou silou v následující kvarkové éře.

Fyzika elektroslabé éry je méně spekulativní a mnohem lépe pochopená, než fyzika z předchozích období raného vesmíru. Existence W a Z bosonů byla prokázána a ověřeny byly i další předpovědi teorie elektroslabých interakcí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Electroweak epoch na anglické Wikipedii.

  1. Ryden B: "Introduction to Cosmology", pg. 196 Addison-Wesley 2003
  2. Allday, Jonathan (2002). Kvarky, leptony a Velký třesk (
  3. Náš vesmír část 6: Elektroslabá éra, Scientific Explorer
  4. Lekce 13: Historie velmi raného vesmíru Archivováno 27. 3. 2012 na Wayback Machine, Dr. Balša Terzić, Northern Illinois Center for Accelerator and Detector Development