Elektrárny v Polsku
V Polsku je většina elektrické energie vyráběna v tepelných elektrárnách, v nichž je zdrojem energie až na výjimky uhlí. Polsko je členským státem Evropské unie vůbec s nejvyšším podílem výroby elektřiny z uhlí. V roce 2022 tento podíl činil 69 %, přičemž převládajícím palivem bylo černé uhlí. Pro srovnání v České republice byl ve stejném roce podíl uhlí na celkové produkci elektřiny 43,5 %, což byla druhá nejvyšší hodnota v rámci EU.[1]
V letech 1982–1990 byla v Polsku budována jaderná elektrárna Żarnowiec, která měla mít čtyři jaderné reaktory a instalovaný výkon 1600 MW. Její stavba však byla zastavena.
Seznam elektráren v Polsku
[editovat | editovat zdroj]- Elektrárna Bełchatów – 5298 MW (největší polská elektrárna a největší hnědouhelná elektrárna na světě)
- Skupina elektrotepláren Bytom (Miechowice, Szombierki) – 133,8 MW
- Elektrárna Chorzów – provoz ukončen v roce 2003
- Elektroteplárna Chorzów ELCHO - 204 MW
- Elektrárna Dolna Odra – 1752 MW
- Elektrárna Halemba – 200 MW
- Elektrárna Kozienice – 4016 MW
- Elektrárna Łaziska – 1155 MW
- Elektrárna Opole – 1492 MW
- Skupina elektráren Pątnów-Adamów-Konin
- Pątnów – 1200 MW
- Adamów – 600 MW
- Konin – 240 MW
- Pątnów II (v provozu od 31.12.2007) – 446 MW
- Elektrárna Połaniec – 1800 MW
- Elektrárna Rybnik – 1775 MW
- Elektrárna Skawina – 590 MW
- Elektrárna Turów – 2029 MW
- Elektrárna Jaworzno – 1545 MW
- Elektrárna Stalowa Wola – 341 MW
- Elektrárna Siersza – 546 MW
- Elektrárna Łagisza Będzin – 840 MW
- Elektrárna Blachownia Kędzierzyn Koźle – 165 MW
- Elektroteplárna Katowice – 135 MW
- Skupina elektrotepláren Bielsko-Biała – 136,2 MW
- Elektroteplárna Lublin-Wrotków – 235 MW
- Vodní elektrárna Włocławek – 162 MW
- Vodní elektrárna Rożnów – 50 MW
- Vodní elektrárna Dębe – 20 MW
- Vodní elektrárna Porąbka-Żar – 12,6 MW
- Skupina vodních elektráren Solina - Myczkowce – 8,3 MW
- Vodní elektrárna Czchów – 8 MW
- Vodní elektrárna Pilchowice – 7,49 MW
- Vodní elektrárna Wrzeszczyn – 4,2 MW
- Vodní elektrárna Czorsztyn-Niedzica-Sromowce Wyżne – 2,1 MW
- Skupina vodních elektráren Bobrowice – 1,36 MW
- Vodní elektrárna Dobczyce – 2 MW
- Vodní elektrárna Żarnowiec - 680 MW
- Vodní elektrárna Porąbka-Żar - 500 MW
- Skupina vodních elektráren Solina - Myczkowce - 200 MW
- Přečerpávací vodní elektrárna Żydowo - 156 MW
- Vodní elektrárna Czorsztyn-Niedzica-Sromowce Wyżne - 92,6 MW
- Přečerpávací vodní elektrárna Dychów - 79,3 MW
- Jaderná elektrárna Żarnowiec – výstavba zastavena
- Farma větrných elektráren Tymień – 50 MW (25 x 2000 kW)
- Větrná elektrárna Zagórze – 30 MW (15 x 2000 kW)
- Větrná elektrárna Cisowo – 18 MW (2 x 9 MW)
- Větrná elektrárna Cisowo – 0,792 MW (6 x 132 kW)
- Větrná elektrárna Barzowice – 5 MW (6 x 833 kW)
- Větrná elektrárna Swarzewo – 1,2 MW (2 x 600 kW)
- Větrná elektrárna Wiżajny – 1,8 MW (6 x 300 kW)
- Větrná elektrárna Rytro
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Share of electricity production from coal. Our World in Data [online]. [cit. 2023-12-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Elektrárny v Polsku na Wikimedia Commons - http://www.elbelchatow.pgegiek.pl/index.php/2011/08/04/5053-mw-z-elektrowni-belchatow/ Archivováno 23. 7. 2012 na Wayback Machine.
