Edward Okuń

Edward Okuń
Edward Okuń
Narození	21. září 1872; Varšava
Úmrtí	17. ledna 1945 (ve věku 72 let); Skierniewice
Místo pohřbení	Powazkowský hřbitov
Povolání	malíř, rytec leptů, umělecký pedagog a ilustrátor
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edward Franciszek Mateusz Okuń (21. září 1872 Wólka Zerzeńska u Varšavy - 17. ledna 1945 Skierniewice) byl polský malíř, ilustrátor a svobodný zednář, člen hnutí Mladé Polsko.

V roce 1890–1891 studoval na škole kresby Wojciecha Gersona ve Varšavě, v letech 1891-1893 pod vedením Izydora Jabłońskieho a Jana Matejka na Vysoké škole výtvarných umění v Krakově. Ve studiích pokračoval v Mnichově a Paříži. V roce 1897 odešel studovat na školu Simona Hollósyeho v Mnichově, byl také v Maďarsku, kde Hollósy založil uměleckou kolonii. Od roku 1898 žil 20 let v Římě, přitom cestoval po Itálii. Byl spoluzakladatelem lóže svobodného zednářství "Polonia".

Po návratu do Polska v roce 1921 se usadil ve Varšavě. Byl místopředsedou společnosti pro povzbuzení výtvarných umění „Zachęta“. Dne 16. prosince 1922 byl svědkem atentátu na prvního prezidenta Polska Gabriela Narutowicze, který spáchal malíř Eligiusz Niewiadomski. V roce 1925 působil jako profesor na Vysoké škole výtvarných umění ve Varšavě, v letech 1933–1934 byl jejím ředitelem. Byl členem Spolku polských umělců "Sztuka". Spolu se svými přáteli založil zednářskou lóži "Kopernik".

Během druhé světové války žil ve Varšavě. Po Varšavském povstání v roce 1944 se přestěhoval do Skierniewic, kde byl zabit v lednu 1945 na ulici, zbloudilou kulkou.