Přeskočit na obsah

Eduard Vodnařík

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eduard Vodnařík
Narození4. prosince 1837
Pačlavice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. května 1917 (ve věku 79 let) nebo 2. května 1917 (ve věku 79 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníspisovatel, státní úředník, překladatel a úředník
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eduard Vodnařík (4. prosince 1837 Pačlavice[1] – 1. května 1917 Brno[2]) byl moravský státní úředník, odborný spisovatel a překladatel z maďarštiny do češtiny. Celý život pracoval ve státní správě; nejprve v uherské komisi pro zavádění pozemkových knih a v letech 1862-1907 na výpomocném úřadě moravského zemského výboru v Brně, nakonec ve funkci ředitele. Byl autorem několika publikací z oboru financí (např. dějiny kontribučenských záložen na Moravě, vývoj předpisů o nákladech za nemocniční péči), vydal mluvnici maďarštiny a překládal maďarskou literaturu do češtiny. Redigoval časopis Svobodná obec. Propagoval prázdninové cestování studentů.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 4. prosince 1837 v Pačlavicích u Kroměříže.[3] Vystudoval gymnázium v Kroměříži,[4]

Několik let pracoval u c. k. komise pro zavádění pozemkových knih v Uhrách, nakonec jako ředitel.[5] V důsledku reorganizace musel toto místo roku 1861 opustit a nastoupil do moravských zemských úřadů. Zlepšil zde organizaci registratury.[3] Roku 1883 se stal ředitelem výpomocných úřadů.[3] V roce 1885 byl zmiňován také jako tlumočník na moravském zemském sněmu.[6]

Požíval velkou úctu u zemského výboru i podřízeného úřednictva.[3] Jeho životní a pracovní výročí byla zmiňována v regionálním tisku.[7][3]

V červenci 1907 odešel do výslužby.[8] Zemřel 1. května 1917 v Brně na Mackensenstrasse 5[2] (dnes Jiráskova ulice ve čtvrti Veveří).[9] Některé zdroje uvádějí datum úmrtí 2. května 1917.[4]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Byl autorem několika známých a oceňovaných odborných prací v češtině, němčině i jiných jazycích:[10]

  • Evropská organisace ku zřizování feriálních cest pro studující mládež (1882). V této brožuře, vydané ve čtyřech jazycích (francouzsky, maďarsky, německy a česky), propagoval myšlenku organizovaných prázdninových cest a výměnných pobytů studentů.[11] Určitý ohlas měla v Čechách a v Chorvatsku.[12]
  • Mluvnice jazyka maďarského (1867), první taková publikace v češtině. Vydal ji vlastním nákladem s věnováním hraběti Serényimu.[13] Pochvalně se o ní zmínili i v recenzi v Moravské orlici; kritik si přitom neodpustil humornou narážku, že se autor stará, aby nově vzniklá Translajtánie „s prázdnýma rukama neodešla“.[14]
  • Die Landesvertretung der Markgrafschaft Mähren in der 6. Landtagsperiode 1878-1883 (1883), německy vydaná brožura o sněmovních volbách roku 1878 se seznamem voličů z velkostatkářské kurie i zvolených poslanců i s adresami.[15]
  • Die Landesvertretung der Markgrafschaft Mähren vom Inslebentreten der Verfassung vom 26. Februar 1861 bis zum Jahre 1884 (1884). Statistická data z této publikace využili např. čeští buditelé na Opavsku k argumentaci, že Češi jsou na Moravě nedostatečně politicky zastoupeni.[16]
  • Dějiny a statistika moravských kontribučenských záložen. Vznik, organisace a působnost hypoteční banky markrabství Moravského. (1886)[p 1] Dílo vyšlo i v němčině jako Geschichte und Statistik der mährischen Contributionsfonds-Vorschusscassen, dann Die Errichtung, Organisation und Wirksamkeit der Hypotheken-Bank der Markgraffschaft Mähren (také 1886).
  • Normalien über Krankenverpflegekosten (1906), do češtiny překládané jako „Normalie o ošetřovacích úhradách za nemocné“, rozsáhlá publikace, mapující vývoj výdajů na péči o pacienty nemocnic, psychiatrických léčeben, porodnic a nalezinců od roku 1784 do začátku 20. století. Pracoval na ní 40 let. Vydal ji s podporou zemského výboru s věnováním moravskému zemskému hejtmanovi, šlechtici F. Vetterovi z Lilie.[17]

V Moravské orlici vycházel roku 1865 na pokračování jeho překlad maďarského románu Ubozí boháči (autor: Mór Jókai).[18]

Redigoval také časopis Svobodná obec[4] a někdy přispíval články do jiných periodik.[19]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ O vzniku a vývoji této původně feudální instituce viz např. SCHREYER, Josef. Kontribučenské sýpky. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1899. Dostupné online. Svazek 14. S. 755–756.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Moravský zemský archiv, Matrika narozených Pačlavice 8205, fol. 151. Dostupné online.
  2. ↑ a b Moravský zemský archiv, Matrika zemřelých Brno - sv. Tomáš 17054, s. 736. Dostupné online.
  3. ↑ a b c d e Jubileum. Moravská orlice. 1888-08-28, roč. 26, čís. 198, s. 3. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  4. ↑ a b c Úmrtí. Moravská orlice. 1917-05-02, roč. 55, čís. 100, s. 3. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  5. ↑ Mluvnice jazyka maďarského. Národní listy. 1867-09-05, roč. 7, čís. 155, s. 3. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  6. ↑ Moravský zemský sněm. Moravská orlice. 1885-11-26, roč. 14, čís. 272, s. 1. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  7. ↑ Šedesáté narozeniny. Národní listy. 1897-12-05, roč. 35, čís. 279, s. 2. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  8. ↑ Ze zemského výboru moravského. Moravská orlice. 1907-07-13, roč. 45, čís. 158, s. 2. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  9. ↑ Tivoli-Gasse v Encyklopedii města Brna
  10. ↑ Podle seznamu prací v NK ČR, není-li uvedeno jinak.
  11. ↑ KLIKA, Josef. Feriální cesty. In: KLIKA, Josef. Stručný slovník paedagogický. Praha: Odbor literárně-paedagogický při Ústředním spolku jednot učit. v Čechách, 1893. Dostupné online. Svazek 2. S. 322–323.
  12. ↑ Feriální výlety studentské. Moravská orlice. 1897-11-28, roč. 35, čís. 273, s. 9. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  13. ↑ Literatura česká. Pražský denník. 1867-09-06, roč. 2, čís. 246, s. 4. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  14. ↑ Mluvnice jazyka maďarského. Moravská orlice. 1867-09-05, roč. 5, čís. 203, s. 3. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  15. ↑ Zastupitelství zemské markrabství moravského. Moravská orlice. 1883-10-06, roč. 21, čís. 229, s. 2. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  16. ↑ Jak Němci na Moravě jsou utlačováni. Opavský Týdenník. 1884-11-19, roč. 15, čís. 91, s. 1. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  17. ↑ Vyznamenání. Moravská orlice. 1903-09-20, roč. 41, čís. 215, s. 5. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  18. ↑ JÓKAI, Mór. Ubozí boháči. Moravská orlice. 1865-07-20, roč. 3, čís. 163, s. 1. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 
  19. ↑ Viz např. VODNAŘÍK, Eduard. Sady rolnického blahobytu. Velehrad. 1894-06-01, roč. 6, čís. 1, s. 5. Dostupné online [cit. 2017-02-19]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eduard_Vodnařík&oldid=24066864“