Ebonit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ebonitové desky v automobilu Citroen
Ebonitový náramek, Švédsko, 60. léta 19. století
Plnicí pero ASA Maya 2
Hokejový puk z poloviny 20. století

Ebonit neboli tvrdá pryž je umělá hmota, jejíž výrobu vynalezli bratři Charles a Nelson Goodyearovi. Tato hmota byla s velkým úspěchem předvedena roku 1851 na Great Exhibition v Londýně jako náhražka drahého ebenového dřeva.

Hmota byla vyráběna z přírodního nebo umělého kaučuku procesem vulkanizace, která probíhá delší čas než v případě běžné pryže. Delší čas vede k dokonalému nasycení vazeb kaučuku se sírou. Množství síry, které obsahuje, se může značně lišit, ale obvykle je relativně vysoké (30–40 %).

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Je to velmi tvrdý elektrický izolant černé barvy s možností vyleštění do vysokého lesku. Vykazuje odolnost vůči chemikáliím. Relativní permitivita εr je 2,5 až 5.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Od 60. let 19. století se experimentovalo s různými možnostmi využití jako náhražky ebenového dřeva nebo trvanlivého plastu, který dobře odolává otřesům, například v dopravních prostředcích.

  • Tepelně izolačních vlastností se využívalo při montáži součástek elektrických přístrojů
  • sportovní potřeby jako bowlingové koule nebo hokejové puky
  • černá pouzdra olověných akumulátorů, přístrojové desky nebo držadla pák v autech
  • náústky saxofonu či dýmky
  • pianové klávesy,
  • estetické kvality i pružnosti se využívalo ve šperkařství

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]