Přeskočit na obsah

Děrkavka poduškovitá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxDěrkavka poduškovitá
alternativní popis obrázku chybí
Grimmia pulvinata
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Oddělenímechorosty (Bryophyta)
Třídamechy (Bryopsida)
Řádděrkavkotvaré (Grimmiales)
Čeleďděrkavkovité (Grimmiaceae)
Rodděrkavka (Grimmia)
Binomické jméno
Grimmia pulvinata
(Hedw.) Sm.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děrkavka poduškovitá (Grimmia pulvinata) je běžný mech antropogenních stanovišť, jako jsou zdi a střechy, přirozeně se vyskytuje na bazických skalách. Vytváří husté, bochánkovité polštáře, za sucha zbarvené do šeda díky přítomnosti dlouhých chlupů.

Lodyžka je 0,7 až 2 (výjimečně 5) cm vysoká. Lístky jsou za sucha přitisklé, někdy stočené, za vlhka odstávající, na průřezu nepatrně kýlnaté, s poměrně široce zakončenou špičkou a s ohrnutými okraji. Žebro vybíhá v dlouhý zoubkatý bezbarvý chlup. Elipsoidní tobolka vyrůstá na obloukovitě zahnutém štětu, je cca 1,5 mm dlouhá, podélně rýhovaná, s dlouhým zobánkatým víčkem.[1][2]

Děrkavka poduškovitá (Grimmia pulvinata)

Možnost záměny

[editovat | editovat zdroj]

Záměna je možná pouze s příbuzným druhem děrkavkou kulatou (Grimmia orbicularis), od které se liší v mikroskopických znacích (tvar bazálních buněk, počet vrstev buněk na okraji lístku). Zmíněná děrkavka kulatá se však na území České republiky vyskytuje pouze vzácně, hojnější je na bazických skalách v xerotermních oblastech Čech a Moravy (Český kras, Dolní Povltaví, Moravský kras, okolí Mukulova aj.).[1]

Stanoviště

[editovat | editovat zdroj]

Původním biotopem děrkavky poduškovité jsou výslunné bazické skály nižších a středních poloh, velmi často však osidluje sekundární substráty antropogenního původu (zdivo, beton).[2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Hojná na celém území ČR.[1]

  1. a b c KUČERA, Jan. Mechorosty České republiky [online]. Jihočeská univerzita, 2004-01-18, rev. 2014-11-28 [cit. 2019-03-02]. Dostupné online. 
  2. a b HALDA, Josef; KUČERA, Jan; KOVAL, Štěpán. Atlas krkonošských mechorostů, lišejníků a hub 1. Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku, 2016. 440 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7535-027-5. S. 72. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]