Přeskočit na obsah

Dunningův–Krugerův efekt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Dunning-Krugerův efekt)

Dunningův–Krugerův efekt je typ kognitivního zkreslení, které způsobuje, že lidé s nízkými schopnostmi či kompetencemi v dané oblasti sice dosahují přiměřeně nízkého výkonu, mají-li však odhadnout svůj výsledek ve srovnání s ostatními, mají naopak tendenci jej nadhodnocovat. Naopak lidé s vysokou odborností své dosažené výsledky podceňují. V prvním případě jde o přecenění vlastních sil, ve druhém případě o přecenění sil ostatních. V roce 1999 ho popsali američtí sociální psychologové David Dunning a Justin Kruger, kteří jej přičítali tomu, že míra odbornosti v daném oboru má vliv na schopnost hodnocení sebe i druhých.[1]

Efekt či jeho původní vysvětlení se však často stává předmětem matoucího výkladu či zjednodušení a jeho zdůvodnění je zpochybňováno.

Popis efektu

[editovat | editovat zdroj]

Dunning a Kruger zjistili, že lidé s podprůměrnými kompetencemi svůj výkon výrazně přeceňují a naopak lidé s nadprůměrnými schopnostmi svůj výkon mírně podceňují. Pokud dostanou zkoumané osoby k dispozici výsledky ostatních a mají znovu ohodnotit svůj dosažený výkon, podprůměrní se nezmění. Nadprůměrní naopak svůj odhad upraví tak, že je výrazně bližší skutečnosti.

Vysvětlení zní, že lidé s nízkými schopnostmi a kompetencemi mají o svých schopnostech nadnesené mínění, které je rezistentní změně i při přímé konfrontaci s populačním průměrem. Nadprůměrní lidé jsou sice schopni adekvátněji odhadnout své výsledky, přeceňují však všechny ostatní. Po konfrontaci s průměrnými výsledky se výrazně přiblíží v odhadu skutečnému výsledku – poupraví (sníží) hodnocení ostatních a jejich vlastní výkon tak v jejich očích vzroste.

Efekt se různí v závislosti na kultuře – například Asiaté mají obecnou tendenci více podceňovat své vlastní výsledky, v principu to však funguje ve všech zkoumaných kulturách.[2]

Zdůvodnění Dunningova-Krugerova efektu bývá nicméně zpochybňováno. Podle kritiků jde o přirozený důsledek dvou zcela jiných jevů. Lidé jednak nedokáží své schopnosti posoudit zcela přesně, a jednak mají v průměru tendenci se nadhodnocovat. Pozorovaný efekt je tedy prostým statistickým artefaktem, výsledkem regrese k průměru.[3][4]

Někteří autoři navrhují alternativní zdůvodnění[5].

Za svou práci získali autoři Ig Nobelovu cenu udělovanou za neobvyklé nebo triviální výsledky vědeckého výzkumu.[6]

  1. KRUGER, Justin; DUNNING, David. Unskilled and unaware of it: How difficulties in recognizing one's own incompetence lead to inflated self-assessments.. Journal of Personality and Social Psychology. 1999, roč. 77, čís. 6, s. 1121–1134. Dostupné online [cit. 2021-11-27]. ISSN 1939-1315. DOI 10.1037/0022-3514.77.6.1121. (anglicky) 
  2. DEANGELIS, Tori. Why we overestimate our competence. S. 60. Monitor on Psychology [online]. 2003. Roč. 34, čís. 2, s. 60. Dostupné online. 
  3. what the Dunning-Kruger effect is and isn’t. [citation needed]. 2010-07-07. Dostupné online [cit. 2021-11-27]. (anglicky) 
  4. GIGNAC, Gilles E.; ZAJENKOWSKI, Marcin. The Dunning-Kruger effect is (mostly) a statistical artefact: Valid approaches to testing the hypothesis with individual differences data. S. 101449. Intelligence [online]. 2020-05 [cit. 2024-05-23]. Roč. 80, s. 101449. DOI 10.1016/j.intell.2020.101449. 
  5. KRAJC, Marian; ORTMANN, Andreas. Are the Unskilled Really that Unaware? An Alternative Explanation. SSRN Electronic Journal [online]. 2007 [cit. 2024-05-23]. DOI 10.2139/ssrn.1114332. 
  6. The 2000 Ig Nobel Prize Winners. www.improbable.com [online]. [cit. 2021-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-02-25. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]