Drusův kenotaf
| Drusův kenotaf | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Rok vzniku | 1. století |
| Umístění | |
| Stát |  Německo |
| Zeměpisné souřadnice | 49°59′31,56″ s. š., 8°16′27,16″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Drusův kenotaf (německy Drususstein – Drusův kámen) je téměř 20 metrů vysoký zděný blok římského původu v areálu citadely v Mohuči v Německu. Původně byl obložen mramorem. Vědci dnes převážně připouštějí, že se jedná o stavební pozůstatek kenotafu, o němž se zmiňují spisovatelé jako Eutropius a Suetonius,[1] postaveného v roce 9 př. n. l. římskými vojsky na počest zemřelého generála Drusa v Moguntiacum (dnešní Mohuč) jako součást římského pohřebního umění.
V počátcích principátu byl Drusův kámen výchozím bodem pro propracované smuteční obřady na Drusovu počest a centrem císařského kultu v Muontiacum. Procesní cesta jej spojovala s mohučským veřejným divadlem, které mělo přibližně 12 000 míst, což z něj činilo největší známé divadlo na sever od Alp. Mohla se v něm konat část výročních obřadů v den Drusovy smrti a pravděpodobně také v den jeho narozenin.[2]
Poté, co byl Drusův kámen v raném středověku zbaven svého mramorového pláště, sloužil v 16. století jako strážní věž v opevnění města. Pro tento účel bylo v objektu, který byl do té doby pevnou stavbou, zhotoveno schodiště a zárubeň. Vedle pilířů akvaduktů a jeviště divadla je Drusův kámen jednou z mála zbývajících viditelných připomínek římského Moguntiacum. Spolu s Igelským sloupem je jedinou pohřební památkou na sever od Alp pocházející z antiky, která se zachovala na svém původním místě.[3]
Historické[editovat | editovat zdroj]
Římský generál Nero Claudius Drusus, nevlastní syn císaře Augusta, založil nejpozději v roce 13/12 př. n. l. legionářský tábor Moguntiacum naproti ústí řeky Mohan. Měl sloužit jako strategické východisko pro dobytí Magna Germania.[4] Během tažení v roce 9 př. n. l. Drusus zemřel. Jeho bratr Tiberius a římské vojsko vrátili jeho tělo zpět do Moguntiaum. Před převozem těla do Říma uctili vojáci svého oblíbeného vojevůdce vzpomínkovým obřadem. Během něj se mezi vojáky zřejmě spontánně objevilo přání postavit v Moguntiacum pomník k trvalé poctě Drusa. V bezprostřední blízkosti legionářského tábora již pravděpodobně probíhaly příslušné stavební aktivity, neboť Augustus projekt dodatečně schválil. Jako zvláštní poctu Drusovi napsal sám Augustus náhrobní nápis (Elogium), který byl připojen k kenotafu. Tím byla dokončena stavba, jejíž pozůstatky jsou známy jako Drusův kámen, který je kulturní památkou Německa.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Drususstein na anglické Wikipedii.
- ↑ Sueton: Claudius. Kapitola Eutropius Breviarium ab urbe condita, s. 7, 12–13. penelope.uchicago.edu [online]. [cit. 2022-11-23]. S. 7, 12–13. Dostupné online. Dostupné také na: [1].
- ↑ SCHMID, Armin; SCHMID, Renate. Die Römer an Rhein und Main. [Frankfurt am Main]: Societäts-Verlag, 2006. 384 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7973-0985-3, ISBN 3-7973-0985-6. OCLC 82900351
- ↑ CÜPPERS, Heinz. Die Römer in Rheinland-Pfalz., p. 463
- ↑ WITTEYER, Marion. Mogontiacum – Militärbasis und Verwaltungszentrum. Der archäologische Befund.. zenon.dainst.org [online]. [cit. 2022-11-23]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Arachne - Building 2111295: Kenotaph für Drusus - Mainz und Mainz-Bingen (Kreisfreie Stadt und Landkreis). arachne.uni-koeln.de [online]. [cit. 2022-11-23]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Drusův kenotaf na Wikimedia Commons
