Dráhová cyklistika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Závod v dráhové cyklistice

Dráhová cyklistika je odvětví cyklistiky. Muži i ženy jezdí na speciálním kole na speciálním oválu zvaném velodrom, který má přesně dané parametry. Dráhová cyklistika má mnoho disciplín, individuálních i týmových. Jezdí se jak krátké sprinty, tak vytrvalostní závody.

Dráha neboli velodrom je uzavřený okruh o délce orientačně od 150 m do 400 m. Dnes jsou standardem délky 250, 333,33 nebo 400 m; šířka dráhy se pohybuje kolem 8 m. Okruh má dvě „rovinky“ a dvě „zatáčky“. V rovinkách je klopení mírné (okolo 10 stupňů) a v zatáčkách až 42 stupňů. Materiálem je nejvíce dřevo (parkety) na krytých drahách nebo beton pro venkovní dráhy. První cyklistické dráhy vznikly na přelomu 60. a 70. let 19. století ve Francii, Německu a USA.

Bicykly pro dráhovou cyklistiku se výrazně odlišují od bicyklů „silničních“ tím, že postrádají brzdy a mají pevný převod a náboj zadního kola.

Na dráze se jezdí mnoho disciplín. Jejich podstatou může být dosažení co nejlepšího času, předstižení protivníka či získání většího počtu bodů. V základě je lze rozlišit na sprinterské a vytrvalostní. Někdy jsou kombinované do vícebojů zvaných omnium.

Sprinterské disciplíny[editovat | editovat zdroj]

Sprint[editovat | editovat zdroj]

Jede se na tři kola. Nejprve individuální kvalifikace, kdy se každému závodníkovi měří čas na posledních 200 m před cílem. Vybraný počet závodníků je pak podle kvalifikačních časů nasazen proti sobě do dvojic (nejrychlejší proti nejpomalejšímu atd.). Dále už proti sobě bojují vyřazovacím způsobem. Do dalšího kola postupuje vždy ten z dvojice cyklistů, který svého soupeře porazí ve dvou rozjížďkách.

Keirin[editovat | editovat zdroj]

Zpravidla se jede na vzdálenost kolem 2 km. Zpočátku skupina až 6 závodníků jede za motocyklem (tzv. dernou), který udává pozvolna se zvyšující tempo až do rychlosti kolem 50 km/h. Při nájezdu do předposledního kola motorový vodič odstoupí a závodníci spurtují do cíle.

Pevný kilometr, 500 m s pevným startem[editovat | editovat zdroj]

Zde je cílem v co nejkratším čase ujet vymezenou vzdálenost. V programu mistrovství světa jezdí muži 1 km a ženy 500 m s pevným startem.

Týmový sprint[editovat | editovat zdroj]

Na protilehlých rovinkách proti sobě nastupují dvě družstva po třech jezdcích a závodí se na tři kola s pevným startem. Každý z členů družstva musí být na čele po dobu jednoho kola. První kolo jede družstvo ve třech, poté vedoucí jezdec odstoupí a přenechá vedení druhému, v nájezdu do třetího kola odstupuje i druhý z jezdců a úkolem zbývajícího je dorazit do cíle v co nejkratším čase. Pro disciplínu se užíval i název olympijský sprint.

Vytrvalostní disciplíny[editovat | editovat zdroj]

Stíhací závod[editovat | editovat zdroj]

Stíhací závod neboli stíhačka je v individuální podobě disciplínou mužskou i ženskou. Pravidla určují pro muže trať 4 km, pro ženy 3 km; start je pevný. Podobně jako v disciplíně sprint se závodníci nejprve rozdělují podle kvalifikačních časů do dvojic. Posléze startují současně na protilehlých rovinkách a cílem je zdolat trať v rychlejším čase než soupeř. Pokud jeden ze závodníků soupeře dostihne ještě před zdoláním určené vzdálenosti, jízda okamžitě končí jeho vítězstvím.

Obdobnou podobu má i stíhací závod družstev. Jedná se o disciplínu, ve které proti sobě stojí čtyřčlenná družstva. Všichni členové každého družstva startují současně z jedné čáry, po startu se seřadí za sebe a pravidelným střídáním se snaží docílit co nejrychlejší zdolání stanovené vzdálenosti. Není nutné, aby jízdu dokončili všichni čtyři, počítá se čas třetího člena družstva.

Bodovací závod[editovat | editovat zdroj]

Větší skupina (okolo 30) individuálních závodníků se utkává na trati 40 km (muži) nebo 24 km (ženy). Závodníci jezdí po okruhu a snaží se sbírat body na prémiových sprintech, které jsou vypsány po každých 2 km (nebo 10 kolech). Vítězem se stane závodník s největším počtem dosažených bodů; při rovnosti nasbíraných bodů rozhoduje umístění v závěrečném sprintu.

Hladký závod (Scratch)[editovat | editovat zdroj]

Scratch je závod jednotlivců na určitou vzdálenost, ve kterém nejsou na rozdíl od bodovacího závodu vypisovány bodovací spurty. Pořadí v závodě scratch se stanoví na základě průjezdu závodníků cílovou páskou přičemž se započítávají zisky okruhů. Zjednodušeně se dá scratch charakterizovat jako silniční závod na dráze.

Závod dvojic (Madison)[editovat | editovat zdroj]

Závodí větší počet (zpravidla do 18) dvojčlenných týmů na vzdálenosti několika desítek kilometrů. Příslušníci každé dvojice se v závodě střídají; vždy jeden odpočívá a jede mírnějším tempem, zatímco druhý se jej snaží dojet o celé kolo. Poté si úlohy vymění. Závod je proložen bodovacími sprinty. Vítězí dvojice, která ujede nejdelší vzdálenost, při její rovnosti rozhodují body v bodovacích sprintech a pokud je shodný i bodový zisk, rozhoduje umístění v posledním bodovacím spurtu.

Počet kol je jen orientační, záleží na délce drah.

Šestidenní závody[editovat | editovat zdroj]

Šestidenní závody se jezdí převážně v zimní části sezóny. Závodí se především ve dvojicích, ale mnohdy jsou přidány i jiné disciplíny. Závodí se celých šest dnů ve večerních hodinách - třeba od osmnácti do jedné. Závody jsou to spíše exhibiční, ale přesto se závodí intenzivně.

Cyklistické dráhy v ČR[editovat | editovat zdroj]

Zaniklé cyklistické dráhy v ČR[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistická dráha Pardubice: otevřená betonová dráha kolem městského fotbalového stadionu,nezachovány fragmenty na delších stranách