Přeskočit na obsah

Dopad větrné energie na životní prostředí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emise skleníkových plynů na zdroj energie. Větrná energie je jedním ze zdrojů s nejnižšími emisemi skleníkových plynů.
Dobytek pasoucí se u větrných turbín.[1]

Dopad výroby elektřiny z větrné energie na životní prostředí je ve srovnání s energií z fosilních paliv malý.[2]  Větrné turbíny mají jeden z nejnižších potenciálů globálního oteplování na jednotku vyrobené elektřiny: vypouští se mnohem méně skleníkových plynů než průměrná jednotka vyrábějící elektřinu, takže větrná energie pomáhá omezovat změnu klimatu.[3] Větrná energie nespotřebovává žádné palivo a nevypouští žádné znečištění ovzduší, na rozdíl od zdrojů energie z fosilních paliv. Energie spotřebovaná na výrobu a přepravu materiálů použitých na stavbu větrné elektrárny se rovná nové energii vyrobené elektrárnou během několika měsíců.[4]

Větrné farmy na pevnině mohou mít významný vizuální dopad a dopad na krajinu.[5] Vzhledem k velmi nízké hustotě výkonu na povrchu a požadavkům na rozestupy musí být větrné farmy obvykle rozmístěny na větší ploše než jiné elektrárny.[6][7]Síť turbín, přístupových cest, přenosových vedení a rozvoden může vést k „energetickému rozrůstání“,[8] i když půda mezi turbínami a silnicemi může být stále využívána pro zemědělství.[9][10]

Konflikty vznikají zejména v krajinářsky a kulturně významných krajinách. Mohou být zavedena omezení umístění (např. odstupy), aby se omezil dopad.[11] Pozemky mezi turbínami a přístupovými cestami mohou být nadále využívány pro zemědělství a pastviny.[9][12] Instalace mohou vést k „industrializaci krajiny“.[13] Proti některým větrným elektrárnám se vystupuje kvůli možnému poškození chráněných krajinářských oblastí, archeologické krajiny a památkových objektů.[14][15][16] Zpráva Skotské horolezecké rady dospěla k závěru, že větrné elektrárny poškozují cestovní ruch v oblastech známých přírodními krajinami a panoramatickými výhledy.[17]

Ztráta a fragmentace biotopů jsou největšími potenciálními dopady pevninských větrných elektráren na volně žijící živočichy,[8] celkově je však tento vliv malý[18] a lze je zmírnit, pokud se zavede správné monitorování a strategie zmírňování dopadů.[19] Celosvětový ekologický vliv je minimální.[2] Tisíce ptáků a netopýrů, včetně vzácných druhů, bylo zabito lopatkami větrných turbín,[20] stejně jako v okolí jiných člověkem vytvořených staveb; větrné turbíny jsou zodpovědné za mnohem menší počet úmrtí ptáků než infrastruktura pro fosilní paliva.[21][22] Tento problém lze navíc zmírnit řádným monitorováním volně žijících živočichů.[23]

Mnoho lopatek větrných turbín je vyrobeno ze skleněných vláken a některé z nich měly životnost pouze 10 až 20 let.[24] Dříve neexistoval trh pro recyklaci těchto starých lopatek,[25] a běžně se ukládaly na skládky.[26] Protože jsou lopatky duté, zabírají v poměru ke své hmotnosti velký objem. Od roku 2019 začali někteří provozovatelé skládek vyžadovat, aby byly lopatky před uložením na skládku rozdrceny,[24] lopatky vyrobené po roce 2020 by měly být navrženy tak, aby byly zcela recyklovatelné.[26]

Větrné turbíny také vytvářejí hluk. Ve vzdálenosti 300 metrů to může být přibližně 45 dB, což je o něco hlasitější než lednička. Ve vzdálenosti 1,5 km se stávají neslyšitelnými.[27][28] Existují neoficiální zprávy o negativních zdravotních účincích na lidi, kteří žijí v těsné blízkosti větrných turbín.[29] Odborný výzkum tato tvrzení většinou nepotvrdil.[30][31][32] Hlučné je pod vodou vrtání pilotů pro stavbu neplovoucích větrných elektráren,[33] ale v provozu je mořská větrná energie mnohem tišší než lodě.[34]

Základní provozní aspekty

[editovat | editovat zdroj]

Znečištění a účinky na elektrickou síť

[editovat | editovat zdroj]

Náklady na znečištění

[editovat | editovat zdroj]

Ve srovnání s jinými nízkouhlíkovými zdroji energie mají větrné turbíny jeden z nejnižších potenciálů globálního oteplování na jednotku vyrobené elektrické energie ze všech zdrojů energie.[35] Podle IPCC se při hodnocení potenciálu globálního oteplování během životního cyklu zdrojů energie pohybuje mediánová hodnota větrných turbín mezi 15 a 11 (gCO2eq/kWh) v závislosti na tom, zda se hodnotí pobřežní nebo pevninské turbíny.[36][37]

Větrné elektrárny nespotřebovávají vodu[38] pro nepřetržitý provoz a mají téměř zanedbatelné emise přímo související s výrobou elektřiny. Větrné turbíny, pokud jsou izolovány od elektrické sítě, produkují při svém provozu zanedbatelné množství oxidu uhličitého, oxidu uhelnatého, oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, rtuti a radioaktivního odpadu, na rozdíl od fosilních palivových zdrojů, respektive výroby paliva v jaderných elektrárnách.

Náklady na externality větrné energie jsou ve srovnání s náklady na výrobu elektřiny zanedbatelné.[39]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Environmental impact of wind power na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Uinta County Herald Online. web.archive.org [online]. 2008-07-31 [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b DUNNETT, Sebastian; HOLLAND, Robert A.; TAYLOR, Gail. Predicted wind and solar energy expansion has minimal overlap with multiple conservation priorities across global regions. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2022-02-08, roč. 119, čís. 6. Dostupné online [cit. 2023-12-02]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.2104764119. PMID 35101973. (anglicky) 
  3. ↑ How Wind Can Help Us Breathe Easier. Energy.gov [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ GUEZURAGA, Begoña; ZAUNER, Rudolf; PÖLZ, Werner. Life cycle assessment of two different 2 MW class wind turbines. Renewable Energy. 2012-01-01, roč. 37, čís. 1, s. 37–44. Dostupné online [cit. 2023-12-02]. ISSN 0960-1481. DOI 10.1016/j.renene.2011.05.008. 
  5. ↑ KIRCHHOF, Thomas. Energiewende und Landschaftsästhetik. Naturschutz und Landschaftsplanung [online]. Verlag Eugen Ulmer KG, 2014 [cit. 2023-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-18. 
  6. ↑ What are the pros and cons of onshore wind energy?. Grantham Research Institute on climate change and the environment [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ What are the pros and cons of onshore wind energy?. Grantham Research Institute on climate change and the environment [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b JONES, Nathan F.; PEJCHAR, Liba; KIESECKER, Joseph M. The Energy Footprint: How Oil, Natural Gas, and Wind Energy Affect Land for Biodiversity and the Flow of Ecosystem Services. BioScience. 2015-01-22, roč. 65, čís. 3, s. 290–301. Dostupné online [cit. 2023-12-02]. ISSN 1525-3244. DOI 10.1093/biosci/biu224. 
  9. ↑ a b Why Australia needs wind power. Dessent [online]. [cit. 2023-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03. 
  10. ↑ BWEA - Frequently Asked Questions. web.archive.org [online]. 2006-04-19 [cit. 2023-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-04-19. 
  11. ↑ KNOPPER, Loren D.; OLLSON, Christopher A.; MCCALLUM, Lindsay C. Wind Turbines and Human Health. Frontiers in Public Health. 2014-06-19, roč. 2. Dostupné online [cit. 2024-08-01]. ISSN 2296-2565. DOI 10.3389/fpubh.2014.00063. PMID 24995266. 
  12. ↑ BWEA - Frequently Asked Questions. web.archive.org [online]. 2006-04-19 [cit. 2024-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-04-19. 
  13. ↑ SZARKA, Joseph. Wind power, policy learning and paradigm change. Energy Policy. 2006-11, roč. 34, čís. 17, s. 3041–3048. Dostupné online [cit. 2024-08-01]. ISSN 0301-4215. DOI 10.1016/j.enpol.2005.05.011. 
  14. ↑ Permission to build five turbine wind farm at Kilranelagh refused. Irish Independent [online]. 2021-03-27 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ KULA, Adam. Department defends 500ft windfarm in protected Area of Outstanding Beauty. News Letter. 2021-04-09. Dostupné online. 
  16. ↑ Building wind farms 'could destroy Welsh landscape'. www.bbc.com. 2019-11-04. Dostupné online [cit. 2024-08-01]. (anglicky) 
  17. ↑ GORDON, David S. Mounaineering Scotland [online]. Perth: Mountaineering Scotland, 2017-11-01 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  18. ↑ DUNNETT, Sebastian; HOLLAND, Robert A.; TAYLOR, Gail. Predicted wind and solar energy expansion has minimal overlap with multiple conservation priorities across global regions. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2022-02-08, roč. 119, čís. 6. Dostupné online [cit. 2024-08-01]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.2104764119. PMID 35101973. (anglicky) 
  19. ↑ PARISÉ, Jason; WALKER, Tony R. Industrial wind turbine post-construction bird and bat monitoring: A policy framework for Canada. Journal of Environmental Management. 2017-10, roč. 201, s. 252–259. Dostupné online [cit. 2024-08-01]. ISSN 0301-4797. DOI 10.1016/j.jenvman.2017.06.052. 
  20. ↑ HOSANSKY, David. Wind Power: Is wind energy good for the environment?. [s.l.]: CQ Press, 2011. 
  21. ↑ KATOVICH, Erik. Quantifying the Effects of Energy Infrastructure on Bird Populations and Biodiversity. Environmental Science & Technology. 2024-01-09, roč. 58, čís. 1, s. 323–332. Dostupné online [cit. 2024-08-01]. ISSN 0013-936X. DOI 10.1021/acs.est.3c03899. (anglicky) 
  22. ↑ Wind turbines are friendlier to birds than oil-and-gas drilling. The Economist. Dostupné online [cit. 2024-08-01]. ISSN 0013-0613. 
  23. ↑ PARISÉ, Jason; WALKER, Tony R. Industrial wind turbine post-construction bird and bat monitoring: A policy framework for Canada. Journal of Environmental Management. 2017-10, roč. 201, s. 252–259. Dostupné online [cit. 2024-08-01]. ISSN 0301-4797. DOI 10.1016/j.jenvman.2017.06.052. 
  24. ↑ a b SNEVE, Joe. Sioux Falls landfill tightens rules after Iowa dumps dozens of wind turbine blades. Argus Leader [online]. [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Retiring worn-out wind turbines could cost billions that nobody has. web.archive.org [online]. 2019-09-05 [cit. 2024-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-05. 
  26. ↑ a b These bike shelters are made from wind turbines. www.weforum.org [online]. World Economic Forum, 2021-10-19 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  27. ↑ How Loud Is A Wind Turbine? Because wind turbines... - GE Reports. web.archive.org [online]. 2014-12-15 [cit. 2024-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-15. 
  28. ↑ GIPE, Paul. Wind energy comes of age. [s.l.]: New York : Wiley 570 s. Dostupné online. ISBN 978-0-471-10924-2. 
  29. ↑ GOHLKE, Julia M.; HRYNKOW, Sharon H.; PORTIER, Christopher J. Health, Economy, and Environment: Sustainable Energy Choices for a Nation. Environmental Health Perspectives. 2008-06, roč. 116, čís. 6. Dostupné online [cit. 2024-08-01]. ISSN 0091-6765. DOI 10.1289/ehp.11602. PMID 18560493. (anglicky) 
  30. ↑ CHAPMAN, Simon; SIMONETTI, Teresa. Summary of main conclusions reached in 25 reviews of the research literature on wind farms and health.. ses.library.usyd.edu.au. 2015-04-10. Dostupné online [cit. 2024-08-01]. (anglicky) 
  31. ↑ Wind gets clean bill of health - thestar.com. web.archive.org [online]. 2012-10-18 [cit. 2024-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-18. 
  32. ↑ COLBY, W. David. Wind Turbine Sound and Health Effects An Expert Panel Review [online]. American Wind Energy Association, 2009-12-01 [cit. 2024-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-18. 
  33. ↑ AMARAL, Jennifer; VIGNESS-RAPOSA, Kathleen; MILLER, James H. et al. The Underwater Sound from Offshore Wind Farms [online]. Acoustical Society of America, 2000 [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. 
  34. ↑ TOUGAARD, Jakob; HERMANNSEN, Line; MADSEN, Peter T. How loud is the underwater noise from operating offshore wind turbines?. The Journal of the Acoustical Society of America [online]. ASA [cit. 2024-08-01]. Dostupné online. DOI 10.1121/10.0002453. 
  35. ↑ GUEZURAGA, Begoña; ZAUNER, Rudolf; PÖLZ, Werner. Life cycle assessment of two different 2 MW class wind turbines. Renewable Energy. 2012-01, roč. 37, čís. 1, s. 37–44. Dostupné online [cit. 2024-08-02]. ISSN 0960-1481. DOI 10.1016/j.renene.2011.05.008. 
  36. ↑ IPCC AR5 WGIII: Annex III: Technology, s. 10
  37. ↑ IPCC AR5 WGIII: Annex II: Technology, s. 37–41
  38. ↑ MIELKE, Erik; ANADON, Laura Diaz; NARAYANAMURTI, Venkatesh. Water Consumption of Energy Resource Extraction, Processing, and Conversion [online]. Energy Technology Innovation Policy Research Group, 2010-10-01 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. 
  39. ↑ ExternE - Externel Costs of Energy | IER Institute of Energy Economics and Rational Energy Use | University of Stuttgart. www.ier.uni-stuttgart.de [online]. [cit. 2024-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dopad_větrné_energie_na_životní_prostředí&oldid=24139425“