Diskuse ke kategorii:Osady v Česku

S přejmenováním kategorie na Osady v Česku souhlasím. Stávající název je mnohoznačný - mohly by se pod něj skrýt i vesnice etnicky českých kolonistů v Banátu apod. I tak ale bude nutné definici kategorie vyjasnit a případně zaplnit. Jaký je rozdíl mezi částí obce a osadou? --Davcza (diskuse) 27. 12. 2012, 15:19 (UTC)

Definice je fyzicko-funkční, ne administrativní. Kat. pro osady by měla pokrývat sídla, která nejsou ani samotou ani "plnohodnotnou vesnicí, tedy jsou větší než prvně jmenované a menší než ty druhé. Ty hranice nejsou nijak ostré, ale řekněme, že charakteristickými znaky budou malá velikost (tak od 3 do 10 domů), periferní poloha vůči správně nadřazené vesnici/městu (toto je klíčový rys: osada se vztahuje k něčemu většímu mimo sebe), absence občanské vybavenosti, často i poněkud rozptýlený či živelný charakter zástavby, vznik až v období pozdějšího novověku (18., 19. 20. století). Pokud má odpovídá sídlo většině těch ukazatelů, pak ho nejspíš šoupneme mezi osady. Ale pokud by sídlo o pouhých 8 staveních mělo historii od 14. století a uspořádanou náves, pak se o něm dá uvažovat spíše jako o malé, ale vesnici. Atp.

Kdysi, tuším do 1960, se výraz osada užíval i jak úřední termín pro to, co se dnes nazývá část obce, tedy pro určitý druh stanovené sídelní jednotky pro statistické a správní účely. Dnes tento dřívější úzus již není platným termínem, byť se s ním v hovoru a neúředních písemnostech stále lze setkat. Kromě setrvačnosti v tom svou roli jistě hraje i jazyková úspornost - výraz osada se vysloví a napíše rychleji než výraz část obce. Shrnuto podtrženo, pro účely kat., kterou teď diskutujeme, je termín část obce irelevantní (sídla, stanovená jako části obcí, mají případně svoje vlastní kat. pod Části obcí). To, co zde vidíme a kategorizujeme jako osadu, může úředně být evidováno někdy jako část obce, častěji jako základní sídelní jednotka nebo (a i to nezřídka) není stanovenou statistickou jednotkou vůbec.

Jinak poznamenám ještě, že určitou nelogičnost vidím i v tom, že kat. Vesnice se tu zatím jeví jako podkat. v rámci kat. Osady. Myslím, že by tomu mělo být přesně naopak: Osady jsou poněkud neplnohodnotným poddruhem vesnic. Je to jako bychom všechny kat. Muži a Ženy dali jako podkat. ještě do kat. Děti na základě myšlenky, že všichni kdysi dětmi byli. :-) --Miaow Miaow (diskuse) 5. 2. 2013, 10:17 (UTC)

Ok, vysvětlení zní logicky. Chápu, že ta kategorie má svůj smysl, i když nemá naprosto exaktní definici. A co to přejmenování? Já bych byl pro Osady v Česku (analogicky jako Vesnice v Česku). Pokud souhlasíš, pojďme to přesunout (nemám rád, když u kategorie dlouhé roky visí šablona navrženo k přesunu a nic se neděje). Osadám zdar :-) --Davcza (diskuse) 5. 2. 2013, 23:15 (UTC)

Souhlasím s přesunem na "Osady v Česku". --Jvs 10. 2. 2013, 19:50 (UTC)

@Miaow Miaow, Davcza, Jvs: Obávám se, že ta představa, že „osady jsou poněkud neplnohodnotným poddruhem vesnic“, možná postupem času vznikla jen vlivem toho, že pro ty nejdůležitější osady, tedy města a vesnice, se to slovo přestalo používat, a také nejspíš pod vlivem existence „zahrádkářských osad“ a „chatových osad“, které mnohdy právě takové charakteristiky mají (absence občanské vybavenosti, často i poněkud rozptýlený či živelný charakter zástavby, novodobější vznik). Podobný osud má v obdobém významu i slovo kolonie, což ostatně uvádí i náš článek Osada.

Ale obávám se, že toto pojetí je natolik laické a lidové a natolik v rozporu s tradičním a historicky (ještě donedávna, ve správní evidenci do roku 1964, v názvosloví dopravní značení do roku 1960) užívaným významem termínu osada, že je pro kategorizaci naprosto nevhodný. Původní oficiální význam slova „osada“ je v podstatě obsahem a účelem totožný s naším dnešním termínem sídlo či sídelní útvar, ostatně konskripční osada je přesné synonymum toho, čemu dnes říkáme (evidenční) část obce. Slovem „sídlo“ se dříve stejně jako dnes rozuměl spíše sídelní objekt, typicky hrad či tvrz. Pojetí pojmu v podání urbanisty Bašeho je jistě možné použít v urbanistických publikacích, které ve svém úvodu takto novátorsky pojmy vymezí, nicméně v obecném kontextu je příliš ojedinělé a příliš málo rozšířené a vžité, než aby mohlo konkurovat poměrně nedávnému oficiálnímu významu termínu.

Někdo kategorie "osad" chápe jako kategorie pro "vesnice, které oficiálně nejsou místní částí, ale je potřeba je zakategorizovat aspoň někam", někdo je může chápat jako "velmi malé vesnice" či "části obcí velikostí mezi samotou a vesnicí" (typické například pro Sedlčansko, kde "částmi obcí" jsou často i samoty nebo seskupení několika domů), někdo zase jako sídelní celky bez historické urbanistické struktury, tedy ve fromě sídelní kaše, a výsledkem je docela nahodilý mix, ve kterém stejně chybí devět desetin článků, které by tam měly být. --ŠJů (diskuse) 5. 9. 2016, 17:07 (CEST)