Diskuse:Skleníkové plyny

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 4 lety od uživatele Crysman v tématu „Neozdrojovaná tabulka, nesprávé hodnoty CO2eq (GWP)


Neozdrojovaná tabulka, nesprávé hodnoty CO2eq (GWP)[editovat zdroj]

Ahoj všem, tabulka 2 Vliv jednotlivých skleníkových plynů není ozdrojovaná a obsahuje velmi podivné, dovoluji si říct nesprávné, koeficienty GWP, např. u CH4 je číslo 20, zatímco IPCC report AR5WG1 (konkrétně tabulka 8.7 na straně 714) uvádí 28 (GWP-100-nccf). Stejně tak N2O je podle reportu 265 (GWP-100-nccf), zatímco v aktuální verzi wikistránky je 200. Editovat Wiki se, vzhledem k velmi negativním minulým zkušenostem, nyní neodvážím, takže opravu nechám na některém z vyznamenaných VIP editorů (ano, to je jízlivá poznámka, pořád jsem tu extrémní subpahýlizaci ještě nezpracoval - nicméně, rád bych, stejně jako ostatní, aby tu byl kvalitní a správný obsah...) Díky (crysman (diskuse) 9. 9. 2019, 22:30 (CEST))Odpovědět

vodní pára[editovat zdroj]

Zdravím. Před mou editací ze skleníkových plynů byla (z mně neznámých příčin) zcela vynechána vodní pára, která má na skleníkový efekt prokazatelně mnohem větší vliv než CO2.[1] [2] [3], plus několik knížek, co jsem četl, atd. atd. - je toho spousta. Také koláčový graf se („ve světle nových zjištění“) zdá být proporčně nesprávný. Snažně prosím, pokud je někdo z vás, kdo toto čte, ekolog a/nebo se tím zabývá, podívejte se na mou změnu, jestli tam náhodou není nějaký kiks, a zrevidujte to a "posvěťte" to. DíkyHidalgo944 21:16, 7. 6. 2007 (UTC)


  • Nejsem ekolog, spíše technik. Vodní a pára voda vůbec je velice složitá otázka. Mraky částečně pohlcují a částečně odrážejí světlo, led a sníh odráží teplo, množství páry rozpustné v atmosféře stoupá s teplotou. Když se dostaneme pod rosný bod, udělají se mraky a začne pršet nebo sněžit. Protože je to takhle složité, tak jsou potřeba dost komplikované simulace, abyste zjistili jak to celé funguje. Zajímavý graf vysvětlující příjem energie a chlazení: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Atmospheric_Transmission.png. Je vidět, že CO2 omezuje přílišné ochlazování, na druhé straně vodní pára naznačuje možný průšvih ve formě kladné zpětné vazby - při vyšší teplotě se "těžiště" vyzařování posouvá k vyšším frekvencím, které vodní pára nepustí ven. --Pteryx 31. 1. 2012, 13:31 (UTC)

co2 a skleníkový plyn?[editovat zdroj]

Dobrý den, jen takový popud k zamyšlení a bádání: CO2 je těžší než vzduch, drží se "při zemi". Do jaké nadmořské výšky se v nezanedbatelné koncentraci asi tento plyn dostává? 200 nebo 300 m? a v jaké že to jsou výšky plynů skleníkového efektu? Až na tu věky ustálenou pravdu o molekulových hmotností mohou být ostatní informace o tomto "skleníkovém plynu" zatím jen agresivně publikovanými teoriemi.

  • Ano, CO2 je skleníkový plyn, to není žádná teorie. Naprosto nevadí, že je při zemi, většinu povrchu planety tvoří oceány (tj. 0m). Země přijímá sluneční záření (vysoká frekvence) a chladí se tepelným vyzařováním (nízká frekvence). CO2 blokuje určité relevantní pásmo tepelného vyzařování. --Pteryx 31. 1. 2012, 13:22 (UTC)

Zdravím, studuju životní prostředí a CO2 je druhým nejdůležitějším skleníkovým plynem, vzniká jak při odlesňování, tak spalování růného materiálu. Jde o to, že tyto skleníkové plyny ať jsou v jakékoliv hladině atmosféry, tak zabraňují úniku IR záření (které vyzařuje Země) do kosmu a odráží jej zpět k zemskému povrchu a tím ji ohřívá. --Zezulot1 6. 2. 2012, 00:40 (UTC)

Externí odkazy či reference byly změněny (září 2018)[editovat zdroj]

Dobrý den,

právě jsem se pokusil opravit 1 externí odkazy či reference na stránce Skleníkové plyny. Prosím, zkontrolujte moje editace. Pokud máte nějaké otázky, potřebujete, abych tyto odkazy nebo dokonce celou tuto stránku ignoroval, prosím vizte seznam často kladených otázek pro další informaci. Provedl jsem následující změny:

. Udělal-li jsem chybu, vizte seznam často kladených otázek.

Děkuji.—InternetArchiveBot (Nahlásit chybu) 4. 9. 2018, 17:46 (CEST)Odpovědět