Diskuse:Polokovy

Page contents not supported in other languages.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Věta, že: "...konvenčně se za polokovy považují polovodiče." je na úrovni ZŠ možná SŠ, z hlediska pásového modelu, hustoty stavů atd. je tato formulace hrubě nesprávná. Rovněž tak zařazení Si, Ge, ... mezi polokovy je nsprávné.

Nevím, co přesně znamená, že na úrovni SŠ je to správně, ale jinak je to špatně. Každopádně, mrkněte na pravidlo WP:ESO. Jan.Kamenicek 13. 5. 2010, 21:30 (UTC)
Myslím to tak, že je to přespříliš zobecněno. Pokud to bude v rámci ZŠ/SŠ, kde je potřeba vědět rozdíl kov/polovodič/izolant, tak je to asi OK, ale z hlediska fyziky pevné fáze a VŠ toto zobecní už lze považovat za nesprávné. Je to podobné, jako se na ZŠ/SŠ učí "Zákon stálých poměrů slučovycích", což ano, pro běžný výklad ZŠ/SŠ chemie je to užitečné, ale pro VŠ pojetí látky je to nepřiměřené. Např. "Zákon stálých poměrů slučovycích" v podstatě zakazuje dopování Si, tedy vznik p-n přechodu a tím i celý polovodičový průmysl. Sice se jedná o příměsi ve zlomcích % (cca 10−6 po 0,1), ale pro vlastnosti materiálu jsou významné. Dalším příkladem jsou bertholidy nebo intermediární fáze (oboje jsou nesechiometrické sloučeniny). A co se týče Vámi zmiňovaného pravidla - buďme realisti - na napsání seriozní stati o polokovech prostě nemám...
Zkusil jsem úvod trochu upravit podle anglické verze. Až bude víc času, tak pohledám nějakou definici v literatuře. --hugo (diskuze) 14. 5. 2010, 14:33 (UTC)
Hodně štěstí. Koukal jsem na anglickou wiki, tam to jakž takž jde. Ono aby to bylo ještě složitější, tak jeden prvek podle modifikace může být polovodič něbo polokov. Myslím, že to je třena tellur amorfní/krystalický (myslím že je hexagonální). Každopádně na aglické wiky vypadaly pěkně ty odkazy, přímý/nepřímý degenerovaný/nedegenerovaný polovodič, Blochův teorém - ale co se pod nimi skrývá už jsem nekoukal.195.113.124.6 14. 5. 2010, 16:11 (UTC)

Pojem POLOKOVY?[editovat zdroj]

Pojem POLOKOVY je uveden, kde v literatuře? Takový technický termín nebyl nikde a nikdy v literatuře uveden.

Technické materiály se dělí pouze na kovy, nekovy a ostatní materiály. Existuje termín POLOVODIČE, ale nikoliv POLOKOV nebo POLOKOVY.

Viz literatura ,,Nauka o materiálu 1" Miroslav Hluchý a kolektiv nebo ,,Strojně technická příručka" autor Ing. Svatopluk Černoch a kolektiv. --90.180.17.110 30. 10. 2022, 18:55 (CET)Odpovědět[odpovědět]

@90.180.17.110:Jde o chemický pojem. Není vůbec pravda, že nebyl nikdy uveden, zkuste třeba NDK Kramerius. Zdroje by to ale opravdu dodat chtělo. Zdraví, —Mykhal (diskuse) 30. 10. 2022, 19:16 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Doložte zdroj, vydanou literaturu k tomuto uvedenému pojmu POLOKOVY. Uvádíte vymyšlené slangové názvy POLOVODIČŮ. --90.180.17.110 30. 10. 2022, 22:11 (CET)Odpovědět[odpovědět]
A k uvedenému, již dva zdroje máme, čehož jsme si asi (oba?) nevšimli. Viz též propojené cizojazyčné články, např. en:metalloid a de:Halbmetalle. —Mykhal (diskuse) 30. 10. 2022, 22:18 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Diskuze nebo článek, který někdo napsal je platný zdroj? Od kdy? Uveďte literaturu.
V NDK najdete termín polokovový lesk, jde o přiblížení vzhledu nikoliv o prvek POLOKOV. --90.180.17.110 30. 10. 2022, 22:21 (CET)Odpovědět[odpovědět]
k VAŠEMU UVÁDĚNÉMU ZDROJI NAPÍŠU, ŽE HNED V PRVNÍCH ŘÁDCÍCH ČTETE:
,,Metaloid je typ chemického prvku , který má převahu vlastností mezi vlastnostmi kovů a nekovů, nebo které jsou směsí vlastností kovů a nekovů . Neexistuje žádná standardní definice metaloidu ani úplná shoda o tom, které prvky jsou metaloidy. "
Jediný ověřený zdroj může být pouze vydaná literatura, kam se nepočítají ani vydaná skripta ani články uveřejněné na webu nebo třeba na Wikipedii. --90.180.17.110 30. 10. 2022, 22:30 (CET)Odpovědět[odpovědět]
Pojem polokovy se v chemii používá běžně, přidal jsem ref na Anorganickou chemii od prof. Housecroftové, ale tato informace se dá najít i např. v Klikorkovi (ref jsem nepřidával, je to přeci jen už hodně stará záležitost). --Hugo (diskuse) 31. 10. 2022, 08:11 (CET)Odpovědět[odpovědět]