Diskuse:Petr Žantovský

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 3 lety od uživatele Bazi v tématu „dvojí metr

Melodie[editovat zdroj]

Z článku jsem odstranila text "V 80. letech pracoval v redakci hudebního periodika Melodie. Na konci života tohoto časopisu se svou spoluprací s komunisty aktivně podílel na jeho likvidaci", neboť nebyl řádně ozdrojovaný (odkazovaný článek se tématu dotýká jen jednou větou bez uvedení zdroje a evidentně není nestranný) a i text odkazovaný v editaci z 30.10.2017 nic takového netvrdí. Zkoušela jsem dohledat relevantnější informace, bohužel po loňském prezidentském udělení medaile Za zásluhy jsou v tomto směru k dispozici převážně články opisující od sebe navzájem bez uvedení zdroje. Naopak samotný Žantovský tvrdí[[1]], že v Melodii působil jen jako externí autor recenzí, na chod redakce neměl vliv a jeho jediným prohřeškem byl otevřený dopis Janu Rejžkovi (text dopisu zde: [[2]]).

V tomto kontextu jsem nakonec původní formulaci omezila na konstatování, že v 80. letech publikoval v časopise Melodie. Pokud by někdo našel použitelný nezávislý zdroj, nechť článek doplní...

Jana Jarošů (diskuse) 24. 2. 2019, 17:05 (CET)Odpovědět

Díky za úpravy. Pravdou je, že to tvrzení se opíralo o text Vratislava Dostála, který vlastně píše jen to, že komunisté udělali čistku v redakci Melodie a Žantovský se čehosi ochotně zhostil. Což skutečně nezní jako dostatečná opora pro to zdejší tvrzení. Další vhodný zdroj by k tomu mohl zajistit text Ondřeje Bezra, který je trochu konkrétnější. Upřesňuje „rozehnání“ redakce v roce 1984, že to tedy znamenalo propuštění šéfredaktora a dvou redaktorů a že další lidé v souvislosti s tím přestali v časopise publikovat. A dodává: „Jedním z nových spolupracovníků byl právě Petr Žantovský. Ten v březnové Melodii ročníku 1985 uveřejnil naprosto neuvěřitelný text, který Jiří Černý s odstupem velmi trefně nazval manifestem žurnalistického oportunismu a posrpnového kolaborantství.“ To už je zřetelnější, podle toho tedy někdy mezi roky 1984 a 1985 začal Žantovský publikovat v Melodii (o zaměstnaneckém vztahu se nepíše, jen o „spolupracovníku“, i když např. v informačním boxu zde je psáno: „V 80. letech pracoval v redakci hudebního periodika Melodie,“ což by zaměstnanecký vztah signalizovat mohlo), a to po provedené ideologické čistce. Podobně to vyznívá i z loňského Aktuálně.cz. Např. v aktuálním článku z Echa24 se cituje tweet sdílený Jaromírem Štětinou, kde se píše, že Žantovský „už Černého vyhazoval za Husáka z Melodie.“ Ale může se jednat jen o mírně zkreslující zkratku. Sám Žantovský ve vlastním textu datuje obměnu v redakci už rokem 1983, i když následně zas píše o roce 1984, možná jako datu svého příchodu. --Bazi (diskuse) 24. 2. 2019, 23:59 (CET)Odpovědět
Mně právě přijde, že už kolem toho bylo vytvořeno tolik informačního šumu, že je fakt problém něčeho směrodatného se dobrat. Tvrzení že Žantovský něco udělal je spousta, ovšem bohužel se zdá, že zhusta stojí jen na tom, co o tom tvrdí někdo jiný; obvykle se člověk dobere k odkazu na rozhovor Jiřího Černého v tištěných lidovkách, který nemůže Žantovskému odpustit jeho dopis Janu Rejžkovi odkazovaný výše. Často se tvrdí, že Žantovský při čistkách vykopl Černého, podle nedávného vyjádření Rejžka v jedné diskusi na Facebooku byl ovšem Černý také jen externí spolupracovník a spolupráci s Melodií ukončil dobrovolně. A pak aby se v tom člověk vyznal... :-) Jana Jarošů (diskuse) 26. 2. 2019, 09:19 (CET)Odpovědět
Myslím, že i v tom informačním šumu se dají najít fakta. To, že Žantovský do Melodie přišel poté, co byl časopis znormalizován, tj. vyhozeni nepřizpůsobiví novináři, je fakt, který by v článku měl být zmíněn, je doložitelný řadou zdrojů. Jestli se Žantovský podílel na "likvidaci časopisu" je už určitý pohled na tuto historickou událost, navíc špatně doložitelný, který podle mě v článku být nemusí, v tomto případě souhlasím s tím, že to z článku vypadlo. Že Žantovský v roce 1985 publikoval text XY o kterém Jiří Černý řekl něco ve smyslu, že je to etalon konformismu, je také fakt doložitelný zdroji,podle mě by to mělo být v článku zmíněno. Jiří Černý je uznávaný odborník v oboru, navíc s určitým morálním kreditem, navíc není sám, kdo má na ten článek podobný názor atd. takže nevidím důvod tento názor v článku nemít.--Ladin (diskuse) 26. 2. 2019, 10:29 (CET)Odpovědět
Pokud to někdo zformuluje dostatečně neutrálně, proč ne. Může to být zpracováno jako kauza do samostatného odstavce. Já se na to necítím, ale pokud to chce někdo zpracovat... V každém případě původní formulace mi přišla jako zavádějící. Jana Jarošů (diskuse) 26. 2. 2019, 11:26 (CET)Odpovědět

Asociace nezávislých médií[editovat zdroj]

a) Proč je v tomto odstavci uvedeno, že do Vědomí přispívali Schneider, Best, Fencl a Huďo? Tematicky to sem nepatří. Nenese to informační hodnotu pro daný odstavec. To může být v článku o Vědomí.

b) To samé platí pro informaci, že CS Institut je propojený s kyjevskou Meziregionální akademií a že s ní Žantovský přes vysoké školy spolupracuje. To třeba může být v nějakém jiném odstavci o Žantovského firmách.

c) Část o Leikertovi sem už sice významově patří, ale tímto způsobem, kdy je vyzobnut jeden laureát, to nepůsobí encyklopedicky. Očekával bych to rozepsané, že často jsou oceňováni lidé blízcí porotcům nebo něco takového.

d) Dále označení "komunistická" pro unii českých spisovatelů je pouze označení Dvorapy, ne objektivní označení. --Hrdlodus (diskuse) 23. 5. 2019, 14:36 (CEST)Odpovědět

Samostatný článek o Vědomí tady nemáme, stejně jako ani samostatný článek o ANM, takže není nutně na škodu, když je to zmíněno zde. Vcelku běžně se u osobností uvádí spolupracovníci, pokud jsou tematicky relevantní, pro čtenáře je to přidaný širší kontext. Totéž asi platí pro CS Institut a MAŘP, tam je to propojení vícečetné, s ANM souvisí patrně osobou Vladimíra Skalského, takže asi vyjde nastejno, jestli se to zmiňuje u ANM, nebo u jiného Žantovského podnikání. Obecně jeho životopis nemáme nějak moc strukturovaný, jiné podnikání zmiňujeme tuším jenom u Ultravoxu a Rádia Ethno, samostatnou sekci všem jeho podnikatelským aktivitám věnovanou nemáme.
U Krameriových cen asi opět půjde o to, že nemají samostatný článek, a zde určitě nemá smysl rozepisovat všechny laureáty, zmíněn je poměrně trefně právě takový, který má zase další vazby s Žantovským. Jsou-li obecně oceňováni další lidé blízcí porotcům, k tomu by asi byl zapotřebí zdroj. Zatímco ocenění Leikerta je zřejmě ověřitelným faktem, stejně jako ty související vazby, zobecňující tvrzení o oceňování blízkých lidí už by bylo trochu silnějším hodnotícím tvrzením, chtělo by buď více nezávislých zdrojů, nebo by se jako názor konkrétního autora muselo připsat jmenovitě onomu autorovi.
Označení Unie českých spisovatelů pak není vůbec výmyslem wikipedisty Dvorapy, nýbrž jej takto uvádí zdroj. V samostatném článku Unie českých spisovatelů se píše, že sdružuje „především levicové spisovatele“..., např. Echo24 v souvislosti s Unií připomínalo jejího komunistického předsedu Karla Sýse, provázanost připomíná i iDNES, objevuje se, i když možná zdrženlivěji, i v článku na iRozhlas.cz. Jak moc tedy autor našeho zdroje to označení komunistická použil jako trefné a výstižné, můžeme zvažovat, ale skutečně to není náš vlastní výmysl. --Bazi (diskuse) 23. 5. 2019, 15:08 (CEST)Odpovědět
OK. Ale zmínění Leikerta vybízí k domněnce, že byl zvolen kvůli oné vazbě. Přitom není uveden nikdo další, tudíž se zdá, že jde o náhodu a pak uvedení Leikerta vypadá jako hledání špíny. A přívlastek "komunistická" takto uvedený vypadá jako objektivní skutečnost, což nemůžeme tvrdit na základě uvedených webů.--Hrdlodus (diskuse) 27. 5. 2019, 09:39 (CEST)Odpovědět
Je uveden prostě ten, ke kterému máme zdroj. Jestli máme k dispozici další zdroje k dalším oceněným, sem s nimi. Je pak možné, že by si ANM nebo to ocenění vysloužilo i samostatný článek, kde by se to dalo rozepsat celkově. Dokud ale víc zdrojů nemáme, těžko z toho něco tvořit. --Bazi (diskuse) 27. 5. 2019, 09:55 (CEST)Odpovědět

dvojí metr[editovat zdroj]

Prosím, podívejte se, jak je hned v úvodu a potom dále v textu charakterizován časopis Melodie u hesla Petr Žantovský a jak třeba u Jana Rejžka. V případě příspěvku "Petr Žantovský", nemohu si pomoci, se promítá autorova politická předpojatost a účelové kádrování. HojonX (diskuse) 27. 3. 2021, 16:37 (CET)Odpovědět

Já tedy nechci hodnotit všechny možné aspekty, jistě je možné, že by se projevil subjektivní náhled wikipedisty formulujícího zdejší text, mohlo se taky projevit to, že o každém z pánů píšou odlišné zdroje, které my pak využíváme, a proto se taky může lišit vyznění už v nich. Nicméně jako fakticky rozhodující bych viděl i rozdíl daný příslušným obdobím. Český hudební slovník uvádí, že Rejžek psal pro Melodii v letech 1975–83 a 1988–90. Oproti tomu zde u Žantovského máme informaci, že tam působil po odchodu většiny redakce, a to pod šéfredaktorem Miroslavem Kratochvílem. Jak se dozvíme v článku Melodie (časopis), ten vedl redakci v letech 1984–1988, což právě odpovídá onomu "výpadku" Rejžka. Ostatně jeho problematické působení je tam popsáno v posledním odstavci. Takže i docela dává smysl, že pokud tam oba Vámi jmenovaní pánové působili v takto odlišných obdobích, může být do určité míry odlišné i výsledné vyznění. --Bazi (diskuse) 27. 3. 2021, 17:00 (CET)Odpovědět