Diskuse:Pardubice hlavní nádraží

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vozební stanice[editovat zdroj]

Danieli, terminologie: vozební stanice býval organizační stupeň lokomotivního depa (hlavní depo, pobočné depo, vozební stanice, strojová stanice). Není to totéž co "vozové depo", což je pojem, který v této souvislosti máte asi na mysli. Vozová depa zanikla sloučením s lokomotivními do nových Dep kolejových vozidel. Vozové hospodářství v Pardubicích poté zaniklo přenesením do Hradce. --Uacs451 (diskuse) 11. 5. 2017, 07:15 (CEST)

Když se podíváte do historie depa v České Třebové, tak je to pěkný guláš. Různá pracoviště se několikrát odloučila, sloučila, přejmenovala. V roce 1905 se dílny odloučily od výtopny atd. Já mluvím o bývalém pracovišti Vozového depa Pardubice. Depo kolejových vozidel v České Třebové vzniklo 1. ledna 1995 (přejmenováním z Lokomotivního depa), když se spojilo s místními pracovišti bývalého Vozového depa Pardubice, zároveň se ale oddělila Vozební stanice Pardubice, které před prvním lednem tvořila jeden celek s Lokomotivním depem Česká Třebová. Ale tohle platilo k roku 1995, k novodobé historii jsem se nevyjadřoval, současný stav neznám, beztak by se v tom nikdo nevyznal. Mne jde o to, zaznamenat zde důležité milníky. Bohužel moje zkušenost z Wikipedie je taková, že když u zde někdo píše o depu kolejových vozidel v České Třebové, píše to z hlavy. Proč? V knihách jsou uvedeny přesuny lokomotiv (to je doloženo fotografiemi), je tam plán staré výtopny, stav strojů k 30. červnu 1918 (výtopna Česká Třebová). Jsou tam počty lokomotiv, zaměstnanců. Na internetu nic takového není. Je možné, že moje věty překrucují fakta v jiných článcích, ale ty články nejsou ozdrojované, nejsem schopen kontrolovat všechno. Když píšu Pardubice, nebudu koukat na Českou Třebovou. Až napíši Českou Třebovou (nebo někdo jiný), tak uvidíme, zdali se sejdeme nebo ne. Popsat výtopnu nebo depo je složitější než stanici (povětšinou kvůli novodobé historii), a neumíme ani tu stanici (kdo rozebírá jednotlivé budovy?). Když si přečtete knihu 150 LET ŽELEZNICE V ČESKÉ TŘEBOVÉ https://aleph.svkhk.cz/F?func=direct&doc_number=000069000&local_base=katalog&format=999 , budete moudřejší. Já už internetu prostě nevěřím, zejména poté, co jsem zjistil, že v Hradci Králové a Pardubicích je HAVIS a ne HIS. Jo to drobnost, ale nikdo se nepozastavuje nad tím, že ty panely vyrobil STARMON. A takových nesmyslů jsou na internetu spousty. Třeba v České Třebové byl „Pragotron“ uveden do provozu 29. března 1976, i to v té knížce je. Je to hezká knížka. Jistě, je to slovíčkaření, tenkrát se tomu třeba říkalo jinak, tu knížku psal pamětník. Věřit se nadá ani lidem od dráhy, řadový zaměstnanec se totiž zajímá o ČD a současnost, ne o historii. Historie dráhy bohužel spadá do kategorie technická literatura a to je asi ten hlavní problém proč to lidem nejde, proč jsou jenom ty knihy a nic jiného. Ale těch knih je dost, ověřit se to dá, ale ne hned, neboť se navzájem jenom doplňují. Kniha o pardubickém nádraží asi neexistuje a pokud ano, nebude tam všechno. Ani „Příběh hradeckého nádraží“ nezachycuje všechno, budovy jsou uvedeny jinde, zebezpečovací zařízení je uvedeno jinde, jednotlivé spoje jsou uvedeny jinde. Ty články se musí smontovat, stejně jako ty knihy. Výhodou internetu je to, že tam vždycky koluje jenom jedna verze a nic jiného. Když je chyba v knize, je to mnohem horší. Ale já univerzální paměti o městech jako o celku zásadně nečtu, protože právě tam jsou ty chyby. Nedávno jsem četl, že původní osobní dvorana v Pardubicích měla prosleklenou střechu (byla tam moravská břidlice). Kdo tu pravdu hledá, tak ji dříve či později najde. Já to dělám tak, že chytnu konec provazu a poté se pokusím chytnout jeho počátek, pokud se nepřetrhne, je to v pořádku. To depo v ČT by musel někdo seriózně popsat, chronologicky. --195.113.185.139 11. 5. 2017, 14:25 (CEST)

Obrázky - vlastní výzkum?[editovat zdroj]

Vypadá to, že minimálně dva obrázky např. Soubor:Pardubice_hlavní_nádraží_(1857).png představují vlastní výzkum autora. I to dává do popisu - koloráváno dle fantazie autora, bez žádného zdroje. Dle mě to je něco jako vlastní výzkum a obrázky by v článku neměly raději být. --Pavouk (diskuse) 4. 6. 2017, 22:43 (CEST)

Autor se pouze nevyjádřil k tomu, kde se inspiroval. Zřejmě v literatuře, kde je uvedeno, že střecha byla zelená. Zřejmě kolorovanymi pohlednicemi, které jsou též v literatuře. Vlastní výzkum je to, když se někdo, kdo vůbec nespolupracuje s institucemi a odbornou veřejností (odborníků je dost, píšou knihy) vyjadřuje k něčemu, čemu vůbec nerozumí. Zeptejte se autora a ne diskuse. --80.188.30.112 5. 6. 2017, 15:37 (CEST)

Můžete nám přečíst část textu týkající se první budovy, dle uvedené literatury u obrázku? Architektonicky popis budovy. Pokud o tom něco víte, jistě to pro vás nebude problém? Autor knihy je renomovaný autor, pavouk nám nic neříká. --37.48.32.63 5. 6. 2017, 15:57 (CEST)

Shrnutí editace[editovat zdroj]

Úprava úvodu, zpřesnění let výstavby prvního nádraží a zároveň požadavek na zdroj. To snad nemyslíte vážně. Co tam tedy zpřesňujete? Proč požadavek na zdroj? Nikdo tady nic nezměnil, navíc požadavek na zdroj v polovině věty působí dost komicky. Čtení o dráze olomoucko-pražské (Hons), tam je to všechno napsané, nepotřebuje to úpravu. Ten kdo píše, zároveň zdrojuje. Kvalitu zdroje dokazujeme podrobnostmi, které na internetu nejsou. Kupříkladu obrázky, mají stejný zdroj. A pokud se někomu nelíbí barevná verze, viz. diskuze výše a chce obrázky smazat, poradil bych mu, aby je převedl na stupeň šedi. Nic se nemusí mazat, samozřejmě zdroj abrazků zůstane zachován stejně jako jejich autor. Bude z toho nevdečná práce. Nevznášíme námitky tam, kde to nehodláme sami udělat. Jinak se můžete předvést na nějakém prázdném článku a uvidíme. Česká Třebová. Třeba. --X-men 7. 11. 2018, 15:51 (CET)

Kolikpak je 134 615 děleno 98 080? --Uacs451 (diskuse) 7. 11. 2018, 16:11 (CET)

To nevím, nemám tady kalkulačku. Fyzickou, cihlu, a tu, která běží na operačním systému raději nepoužívám, abych se nestal biorobotem. Abych psal články o železniční stanici stylem pokud možno z padesáti knížek, protože i tam jsou blbosti. Proto Mojmír vydal sérii knih o nádražích, on si toho všiml taky. Jediný způsob, jak rozbít pověry a dogmata. Funguje to. Kolik nevole to vyvolává. No schválně, klikněte sem X-men a co pak. To hrubé moudro a každý kdo na to klikne to uvidí :-). --89.24.113.218 7. 11. 2018, 16:23 (CET)

Ale alespoň víte, proč je požadavek na zdroj uprostřed věty. Takže ho vracím. Přesněji, měl jsem se zeptat, kolik je 98 080 lomeno 134 615, ale na principu to nic nemění. --Uacs451 (diskuse) 7. 11. 2018, 16:28 (CET)

To samozřejmě nemění, odstavec byl ozdrojován jako celek. Vy si to nehodláte přečíst v knize, manipulujete se shrnutím editace (lžete). Máte pocit, že máte být někde jinde. Neumíte to udělat a tak otravujete. Proto dráhy Wikipedii nepodpoří. Tečka. Laskavě si tam ten zdroj vraťte, protože Hons získal za svou tvorbu i cenu. Vy jste ten druhý, chcete být první? Tak něco dělejte, ale ne na internetu :-). Začnete u České Třebové atd. a nekopírujte články na vlakynet, to jsou reportáže, proto ředitel redakce článek podpořil, ale jenom tady. --90.177.25.184 7. 11. 2018, 17:44 (CET)

Co je lživého na shrnutí "odůvodnění požadavku na zdroj je v diskusi"? --Uacs451 (diskuse) 7. 11. 2018, 19:58 (CET)
Jo a Kde? Vy jste asi slepý člověk. Odpovězte na otázku týkající se knihy čtení o dráze olomoucko-pražské, v předchozí diskusi opět Pavouk neodpověděl na otázku týkající se knihy pana Mojmíra, architektura. Vznášíte nesmyslný požadavek a pak se divíte. Jděte do knihovny, nebo v rámci meziknihovniovní vypůjčky si ty knihy můžete vypůjčit a přečíst. Pak si přestanete hrat na chytrého, architekt asi bude chytřejší než vy. Nepište do shrnutí editace, že něco upřesňujete, když smažete zdroj, který jste nikdy neviděl. --195.39.80.125 8. 11. 2018, 10:43 (CET)

Takže aby se vyřešil nesmyslný požadavek na zdroj. Tenhle představuje čtení o dráze olomoucko-pražské ve Studijní a vědecké knihovně města Hradec Králové https://aleph.svkhk.cz/F?func=direct&doc_number=000617972&local_base=katalog&format=999 , knihovní katalog nás odkazuje do databáze obálek knih, kde je i rejstřík https://www.obalkyknih.cz/view?isbn=978-80-204-1597-4 . Na straně 167 začíná popis o prvním nádraží pardubickém. Druhé nadraží v téhle knížce není, ta končí prvním. Kdo stvořil tento článek? https://cs.wikipedia.org/wiki/Speciální:Příspěvky/195.113.185.139 IP adresa Studijní a vědecké knihovny města Hradec Králové. Co z toho? Autor textu byl fyzicky v knihovně, tudíž pokud nás odkazuje na tu a tu knihu, je to dáno tím, že ji držel v ruce. Dopurucuji přispěvateli P., aby příště do shrnutí editace jasně napsal, že maže zdroj a nahrazuje šablonu doplnit zdroj. Otázkou zůstává z jakého postavení, když text evidentně nepsal a ve Studijní a vědecké knihovně nikdy nebyl. Historik chodí do archívu, vy ostatní chodíte do knihovny. I tam musíte v knihách hledat. Ucelené knihy neexistují. Jaký je mezi vámi rozdíl? Žádný, nikdo z vás první nádraží neprožil. Pravdu ma ten kdo hledá. --46.30.66.250 9. 11. 2018, 10:49 (CET)

Požadavek na zdroj vracím. Někdy je přiměřenější vzít do ruky kalkulačku místo knihy. --Uacs451 (diskuse) 9. 11. 2018, 12:18 (CET)

Proto sem nikdo nepřispívá, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králově je prostě lepší. Vy nedokážete konkurovat ani vlaky.net. Když jste nekomunikativní a neschopen práce v týmu, tak nedělejte encyklopedii. Tu dělá tým lidí se stejným myšlením. Tahle vaše diskuse je bude bavit víc než ten článek. Encyklopedie z kanceláře nebo hospody s kalkulačkou v ruce :-). Co jste vlastně prožil, textový editor na Wikipedii. V knihovně získáte skutečný prožitek tvorby. --195.39.80.125 9. 11. 2018, 14:10 (CET)

Pardubice hlavní nádraží, kolejiště v roce 1845.png
Právě vy jste v minulosti odmazával texty SVKHK kolego U. Teď ten výpočet myslíte vážně jo. K tomu budete potřebovat ten původní zdroj a ne kalkulačku. Inspirovat se můžete tímhle obrázkem a jeho popiskem. Vozovna byla zakreslena, ale pravděpodobně tam stala později. Tohle psaní není o kalkulačce, ale o zdrojích. Vy si to chcete vynutit a přitom právě vy pak texty odmazáváte a přesouváte někam jinam v domění, že to bude k něčemu dobré. To není spolupráce, to je obtěžování. --89.24.113.218 9. 11. 2018, 15:32 (CET)