Diskuse:Drážní vozidlo s naklápěcí skříní

Již samotný název článku je pochybný - spíše slangový, než technický. Některá tvrzení v článku jsou zavádějící - zejména to, že není nutné stavět vysokorychlostní tratě. To je přeci úplně jiná kategorie želeyniční dopravy. Navrhuji článek smazat nebo aspoň přejmenovat na "Naklápěcí vozová skříň" nebo "vozidla s naklápěcími skříněmi" nebo podobně.--PetrS. 10. 1. 2009, 16:09 (UTC)

Dobrý den, dal jsem do články zpochybňující šablony, bohužel předmětu článku příliš nerozumím a proto

Děkuji vám, že se snažíte Wikipedii pomoci. Neváhejte v článku provést potřebné změny, a to nejlépe s uvedením zdroje. Noví přispěvatelé jsou vždy vítáni..

Článek lze přejmenovat pomocí záložky přesunout.--H11 10. 1. 2009, 16:17 (UTC)

Mě osobně to moc nevadí, ale "neodborníkům" si myslím vnese trochu světla do problematiky právě věta "Některé vlakové soupravy jsou vysokorychlostní a mají naklápěcí skříň." Wikipedie je o vysvětlovaní laikům, ne o dovzdělávání odborníků ...

Např.: ETR 680 jednou snad bude taky jezdit po vysokor. trati (Německo, Rakousko, Polsko), jenže s Vmax 230 vyskorychlostním vlakem nebude .... --Addams 11. 1. 2009, 14:16 (UTC)

Bohužel je, vysokorychlostní je dle TSI nad 200 km/h. Mimochodem, kde se mezi naklápěcími objevilo AGV? --PetrS. 11. 1. 2009, 20:35 (UTC)

Puvodni definice byla "250 a vice". Pozdeji je de facto zlikvidovali formulaci "Definici je vice, lisi se podle moznosti zemi" - zlatym hrebem je Smernice Rady EU:

(sk)"1. Infraštruktúra

a) ...

b) Vysokorýchlostné trate zahŕňajú:

# špeciálne vybudované vysokorýchlostné trate vybavené na rýchlosť, ktorá sa rovná alebo je vyššia ako 250 km/hod.,

# trate špeciálne rekonštruované na vysoké rýchlosti vybavené na priemernú rýchlosť 200 km/hod.,

# špeciálne rekonštruované vysokorýchlostné trate, ktoré majú osobitné vlastnosti v dôsledku topografických, reliéfnych alebo urbanistických stavebných prekážok, ktorým sa musí rýchlosť podľa okolností prispôsobovať.

2. Dopravné prostriedky

Technicky vyspelé vysokorýchlostné vlaky sa musia konštruovať tak, aby zaručovali bezpečnú a neprerušovanú jazdu pri týchto rýchlostiach:

# pri rýchlosti aspoň 250 km/hod. na špeciálne vybudovaných vysokorýchlostných tratiach, pričom za vhodných okolností môžu dosahovať rýchlosť nad 300 km/hod.,

# pri rýchlosti 200 km/hod. na existujúcich tratiach, ktoré sú alebo majú byť špeciálne rekonštruované

# a pri najvyššej možnej rýchlosti na ostatných tratiach."

Z vyse uvedeneho plyne, ze i vlak JHMD "plazici se" 30-kou je taky "vysokorychlostni", protoze jede nejvyssi moznou rychlosti na trati.

V soucasnosti timto pohledem je nejlepsi celkove ze slovniku vymazat slovo "vysokorychlosti vlak", kdyz je to v SR 140, v CR 160, v USA, Cine 210, v SRN a Francii 250 ...

AGV - kritiku prijimam. Ja byl v tom, ze AGV je "plodem" projektu TGV Pendulaire (TGV-P), tak me do ted me ani nedoslo, ze neni "klopidlem". Provetral jsem vsechny stranky Alstom-u a o klopeni ani zminka ... :-( Nevis jak TGV P dopadlo ?

Jedine reseni vidim jenom "prokopat" stavajici sablony, ale chce to vice casu. Mam uz urcitou predstavu ...

Supravama s Vmax pod 200 se vsak nezapodivam - jsou jich mraky ... --Addams 13. 1. 2009, 23:58 (UTC)

Dle ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 21. února 2008 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Kolejová vozidla“ transevropského vysokorychlostního železničního systému (oznámeno pod číslem K(2006) 648)(Text s významem pro EHP)(2008/232/ES) se vozidla dělí takto:

• Třída 1: Kolejová vozidla jezdící maximální rychlostí 250 km/h a vyšší.

• Třída 2: Kolejová vozidla jezdící maximální rychlostí nejméně 190 km/h, avšak nejvýše 250 km/h.

--PetrS. 14. 1. 2009, 14:58 (UTC)

Průjezd obloukem

Netušil jsem, že zde je takový článek, dokud jsem ho nezahlédl v Posledních změnách.

Drážní vozidlo s naklápěcí skříní je železniční vozidlo, jehož skříň se naklápí do strany, čímž eliminuje působení odstředivé síly při průjezdu obloukem železniční tratě. Vlakové soupravě (jednotce) sestavené pouze z takových vozidel se říká naklápěcí vlak. Naklápěním lze dosáhnout bezpečného průjezdu obloukem rychlostí až o 30 % vyšší vůči vlakovým soupravám s pevnou skříní.

Prosím pěkně, naklápění se dělá kvůli silovým účinkům na cestující. Příčné ("odstředivé") síly, kterými působí vozidlo na trať, se zvýšením rychlosti neodvratně zvyšují a s bezpečným průjezdem obloukem nemá naklápění nic společného. --Uacs451 (diskuse) 10. 6. 2016, 09:17 (CEST)--Uacs451 (diskuse) 10. 6. 2016, 13:32 (CEST)

Přeformulováno. --Jvs 23. 9. 2017, 18:43 (CEST)