Diskuse:Detail

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Heslo vzniklo na objednávku pro "Wikipedie:článek týdne", ale i jinak výklady cizích slov do Wikipedie patří, už kvůli odkazům. --Sokoljan 08:25, 28. 6. 2008 (UTC)

  1. Aktuální podoba tohoto článku je slovníkové heslo. To nutně neznamená, že není možné na odpovídající téma vytvořit encyklopedický článek.
  2. Ani pokud by na dané téma nebylo možno vytvořit encyklopedický článek, nezakládá fakt, že někdo na něj chybně vytvořil odkaz (byť v článku týdne), nějakou výjimku.
  3. Slovníkové výklady slov (ať už cizích či českých) do Wikipedie nepatří, odkazy na ně také ne („nemá smysl odkazovat na běžná slova použitá v jejich normálním významu“). Případně je možné odkázat na výklad slova na Wikislovníku (detail).
--Mormegil 13:55, 30. 6. 2008 (UTC)

Přece jen škoda toho "detailu"[editovat zdroj]

Nějak nám byl ten „detail“ vyvržen na mělčinu, kde se už dva roky bez užitku povaluje. Oba Wikipedisté, jak Sokoljan, tak i Mormegil mají zřejmě z jejich osobního hlediska, tedy z jimi viděného úhlu pravdu. Zkusme se tedy vidět tento detail ještě poněkud jinak. A to jako protiklad slova gestaltismus, jakožto pojmu (útvarové) celostnosti. A konečně, může-li být užíván výraz detailista, i když mnohdy spíše v negativním smyslu co by šťoural apod., proč by nemohl existovat pojem detailismus, případně detailistická psychologie? Je to snad vlastnost natolik nenormální, bezvýznamná, nebo dokonce scestná, že se jí dosud žádné odborné pojednání nezabývalo? S odstupem času vidím, že mně takový způsob nazírání na konkrétní i abstraktní jevy byl zřejmě vrozen. A neváhám říci, že k mému prospěchu. Prozatím snad jen tolik. --Klubera 13. 7. 2010, 14:41 (UTC)

Doplněk 1. Aby snad následkem zmínky o mé vrozené tendenci dívat se na různé jevy také detailisticky nedošlo k omylu, chtěl bych ještě doplnit toto. Jistěže mým prioritním zůstává gestaltické (celostní) vnímání jevů. Pro vnímání detailistické, které často a v případě potřeby bezesporu výhodně využívám, jsem vrozením zřejmě získal pouze určité předpoklady, později vědomě rozvíjené. Rozhodně si nemyslím, že takovou vlastností disponuji jako jediný. Řada profesí by se bez takového nazírání totiž vůbec neobešla. Pokud mi to čas dovolí, rád bych v tomto směru někdy uvedl nějaké příklady.

Doplněk 2. Mám takový pocit, že by se gestaltická (útvarově celostní) psychologie, u které se daný útvar vždy, více či méně zřetelně, ale přesto přece jen skládá z více než jediné části, měla jmenovat spíše kompozitní psychologie, ke které by logicky, komplementně přináležela psychologie dekompozitní - detailistická. Je možné, že svými názory mnohé, v této věci kompetentními se cítící osoby rozzlobím, ale až vlny emocí opadnou, tak možná ...

Doplněk 3. Návazně na výše uvedený odstavec bych se, jen tak mimochodem chtěl zmínit o stále častěji se objevující, tak říkajíc „důkazní nouzi“ v podobě spolehlivých pramenů k různým tématům. Důvodem je dle mého názoru především nebývalý celosvětový rozmach dorozumívací techniky, kterou je internet apod. A tím silně podněcovaný, narůstající, dříve nebývalý zájem o otázky z různých oborů lidské činnosti. Které dříve vůbec nebyly známy, nebyly aktuální, nebo nebyly dosud popsány a zveřejněny uznávanými autoritami. Tedy tak, aby dle platných pravidel směly být použity pro encyklopedické články. Obávám se, že v důsledku stoupající, ale neuspokojené poptávky po vhodných pramenech, bude důkazní nouze, jak jsem zmínil výše, narůstat. Lze si jen přát, aby tomu tak nebylo. Myslel na to zakladatel Wikipedie Jimmy Wales a další? --Klubera 16. 7. 2010, 10:38 (UTC)