Diskuse:Den české státnosti

kapitola "Den sv. Václava a jeho úloha při vzniku státu"

Tato kapitola obsahuje spoustu nadbytečných informací, zatímco ty podstatné zde scházejí. Skoro bych si troufal tvrdit, že neobsahuje žádné informace podstatné pro tento článek. Stávající text by se lépe hodil jako kapitola s názvem Prapor České družiny v článku Česká družina. Tato kapitola by měla dostatečně vysvětlovat, proč je právě tento den tak výzamný pro českou státnost, co vedlo české zákonodárce k jeho zařazení mezi státní svátky. Jakou roli (pokud vůbec nějakou!?) v tom hrála Česká družina resp. její prapor? Nemá snad v tomto směru větší význam symbolické přihlášení se ke svatováclavské tradici a např. s tím spojéné oslavy Svatováclavského milénia? Zajímavé informace nabízí v tomto ohledu citovaný článek "Milénium, náboženství a politika: svatováclavské oslavy v roce 1929", použita však z něj byla (dle mého názoru) jen nepodstatná informace. Úpravu však zasluhuje i samotný úvod článku. Předpokládám, že vražda knižete Václava není to hlavní, co nám má tento den připomínat. ;-) --Daniel Pospíšil (diskuse) 29. 9. 2012, 03:40 (UTC)

Nikdo vám v úpravách textu bránit nebude, naopak, je to vítáno. Raději přidávejte, než mažte. Nezapomeňte hlavně na uvedení zdrojů svých informací.--Zákupák (diskuse) 29. 9. 2012, 03:47 (UTC)

Raději bych to přenechal někomu, kdo tomu opravdu rozumí. Já sám nemám dostatek informací, abych mohl jednoznačně říct, bylo to tak a tak nebo z toho a toho důvodu. Chtěl jsem jen poukázat na to, co v článku chybí, či naopak přebývá. --Daniel Pospíšil (diskuse) 29. 9. 2012, 09:11 (UTC)

Smysl svátku

Obávám se, že mučednická smrt je to hlavní, co se oslavuje. Kníže Václav prakticky jen mytologická postava a je nesmysl to slavit[1]. Jde o nacionalismus, který využili i nacisti. Kníže Václav nesouvisí se státností, když za jeho doby byly Přemyslovci jen ve cca Středních Čechách. Na tento den připadá vyvraždění Slavníkovců, což vedlo ke státu.[2] To by ve článku mělo být. 37.188.166.29 29. 9. 2017, 08:45 (CEST)

Dobrý den. Do článku patří to, co je objektivně významná skutečnost, např. proč byl svátek ustanoven. Určitě tam nepatří Váš soukromý názor (jakkoli na něj máte právo), že se slaví hlavně mučednická smrt nebo že je nesmysl svátek slavit. Jakkoli jsou historické prameny nedostatečné a hodnocení Václavovy historické úlohy se i díky tomu různí, popírání jeho historicity („je to jen mytologická postava“) je ve vědě okrajový názor. O Václavovi jako symbolu dynastie a státu, který měl významný vliv v pozdějším období, nelze pochybovat (to se uvádí i ve Vámi odkazovaném článku). Zcela nesmyslné je to hodnotit jako nacionalismus a nic na tom nemění zneužití symbolu nacisty.

Souhlasím s Vámi, že vyvraždění Slavníkovců by v článku mělo být zmíněno, ale rozhodně to nelze interpretovat jako událost vedoucí ke vzniku státu. A 28. září a tento svátek jsou jednoznozačně spojeny především se sv. Václavem. --Matěj Orlický (diskuse) 30. 9. 2017, 10:51 (CEST)

S tím tak jednoduše nelze souhlasit. Tento den (tento wiki článek) je den státnosti (nikoli sv. Václava). Vraždou Václava „vznikl“ symbol státu a vyvražděním Slavníkovců „vznikl“ fakticky ten stát. Takto se to právě také interpretuje, že vyvraždění vedlo ke sjednocení moci. Tento den se vztahuje i k roku 995 [3]. Boleslav II. byl tehdy sjednotitelem českého státu [4][5][6] (sjednoceny „české kmeny“).78.45.94.9 1. 10. 2017, 12:08 (CEST)

V článku je uvedeno a doloženo zdrojem, že svátek byl navržen jako "Den české státnosti – Svatý Václav“ a následně bylo schváleno vypuštění části názvu za pomlčkou, ale není tam (ani v odkazovaném přepisu rozpravy parlamentu), že by to bylo z důvodů připomínky vyvraždění Slavníkovců. Stránka spolku Vlastenci.cz asi není úplně ideální zdroj, ale i zde ve wikičlánku by to mohlo být napsané, jak je to ve Vámi přidaném odkazu, tedy že se to vztahuje k sv. Václavovi a Někdy se též uvádí rok 995, kdy Přemyslovci dobyli Libici nad Cidlinou a vyvraždili konkurenční rod Slavníkovců a upevnili si tak moc v raném Českém státě. (Až na tu pravopisnou chybu s velkým Č.) Sjednocení nebo upevnění moci nerovná se vznik státu. Ten neproběhl jednorázově jako v roce 1918, ale šlo o postupný proces, od přijetí křesťanství Bořivojem, přes Spytihněva (odtržení od Velkomoravské říše), Václava a Boleslavy až po Oldřicha, který připojil Moravu. Jednoznačné datum vzniku státu – českého knížectví tedy není a tím méně najdeme ve zdrojích shodu na datu 28. 9. 995. --Matěj Orlický (diskuse) 1. 10. 2017, 13:03 (CEST)