Diskuse:Bez černý
Přidat témaJedovatost[editovat zdroj]
Prosím upřesněte někdo jedovatost bezu, zde se píše: „Čerstvé plody jsou jedovaté, tepelná úprava jed neutralizuje.“ Na externí stránce [1] zase: „Kůra a listy jsou jedovaté!“ --Lukáš Mižoch 22:21, 23. 8. 2006 (UTC)
V posledních deseti letech se v mnoha textech (nejen botanických) z různých důvodů - často pouze formálních, jako je zříkání se odpovědnosti - nadužívá tvrzení, že něco je jedovaté. Dovolím si upozornit, že všechno je pouze otázkou míry. Např. cca 200 g kuchyňské soli aplikované vhodným způsobem může být pro člověka smrtnou dávkou. Přesto asi nemá význam výrok, že kuchyňská sůl je jedovatá. Doporučuju text "Čerstvé plody jsou jedovaté, tepelná úprava jed neutralizuje. Jedovaté jsou i listy a kůra." nahradit textem např- "Květy a plody se vnitřně používají s úspěchem celá staletí k léčebným účelům, k přípravě čajů, vín a likérů. Vniřní používání listů či kůry resp. extraktů z nich nelze doporučit. Obsahují silně účinné látky, glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin. Jejich předávkování se projevuje silným zvracením, průjmem, nechutenstvím a celkovou slabostí [2]."
Luděk Dohnal <ludek.dohnal@seznam.cz> 86.49.49.72 13. 6. 2010, 17:50 (UTC)
- souhlas s kolegou Ludkem - například 25 tabletek obyčejného Acylpyrinu spolehlivě zabije skoro každého člověka, a přesto ho nikdo nenazve JED, nejen to, ale ani se nezmíní o jedovatosti. Vše je otázka zdravého rozumu, přiměřenosti a rozumného používání. Taky se říká Všeho s mírou. Můžeš nanejvýš uvést Jedovatost některých částí rostliny při předávkování, to jo, to lze, ale vždy jen vedle užitečných vlastností, které jednoznačně převažuji (jak píše Luděk). --46.135.73.4 25. 3. 2013, 06:09 (UTC)
- Dobrý den, stanovisko k jedovatosti - nejedovatosti Bezu: Vzhledem k tomu že se zde na Wiki zabývám editacemi u bylin, ponejvíce u léčivých rostlin (i těch opomíjených, zapomenutých, neznámých atd.), dovolím si neskromně konstatovat že mám slušný rozsah pramenů k tomuto tématu. Prošel jsem část literatury a mohu zodpovědně prohlásit (+doložit citace a uvedené prameny) že bez černý není jedovatý (obecně - jako celek). Nikde jsem nenarazil na citaci ...je jedovatý. Je třeba odlišit jednotlivé části rostliny: čerstvé plody se jen těžko dají označit jako jedovaté. Většina zdrojů vůbec neuvádí jedovatost plodů, pouze cca méně než jedna třetina zdrojů uvádí projímavé účinky u čerstvých plodů; někde se dokonce dříve uvádělo použití čerstvých plodů při silné zácpě - dnes se spíše nedoporučuje. Plody tepelným zpracováním nebo sušením ztratí tyto projímavé účinky, a lze je běžně konzumovat - děje se tak po celá staletí, ba tisíciletí - prokazatelně již od antické doby. Květy - bez problémů, žádné riziko se neuvádí. Ostatně by je nikdo nejedl v syrovém stavu, používá se vnitřně odvar ze sušených květů, popř. obalované a osmažené (viz BEZ). Poněkud jiné je to s listy a kůrou. Listy čerstvé uvádí některé zdroje jako slabě jedovaté, event. poněkud jedovaté při předávkování, s doporučením raději neužívat vnitřně. V zájmu objektivity nutno zmínit, že některé zdroje uvádějí opatrné vnitřní použití; opatrné vzhledem k nepříznivým účinkům některých alkaloidů při předávkování (zvracení+průjmy). Ovšem zde by bylo dobré neexperimentovat, a zásadně nezkoušet co člověk vydrží. Pokud se týká kůry, byl často doporučován odvar na obklady při revmatizmu, a jen pouze ojediněle (jeden pramen) uvádí "dříve se vyjímečně používala kůra i list v malém množství i vnitřně". Tedy shrnuto a podtrženo: NELZE uvádět: bez je jedovatá rostlina; NELZE uvádět "čerstvé plody jsou jedovaté"; lze ale uvést: "čerstvé plody mají projímavé účinky, a požití se dnes nedoporučuje. Tepelným zpracováním a sušením se tyto projímavé účinky ztrácí. Květy: bez rizika. Listy a kůra: užívání vnitřně nelze doporučit pro vysoký obsah alkaloidů a rizika při předávkování, bylo by možné doporučit pouze obklady. K uvedené problematice jedovatosti/nejedovatosti je třeba dodat, že riziko nežádoucích účinků (např. zvracení a průjmy), k tomu ještě pouze při předávkování je velice sporné označovat jako otravu/riziko otravy. Dále je třeba konstatovat, že hranice mezi jedovatostí a nejedovatostí není nikdy pevná a neměnná. Je zcela logické, že i u bylin, stejně tak jako u chemicky vyráběných preparátů, může někdy nastat při předávkování bod zlomu, kdy nežádoucí účinky začnou převažovat nad léčebnými. To by zatím bylo vše k danému tématu, uvítám zde další ohlasy. ((FIL)) --Filozof-23 (diskuse) 26. 3. 2013, 22:19 (UTC)
- Pokud se týká údajů o jedovatosti bezu černého, pak byly tyto údaje značně zveličovány a bez, stejně jako některé další užitečné byliny (vlaštovičník, jmelí, atd.) byly hromadně řazeny do šuplíku jedovaté. Důvodů je více, ale jeden se tu ještě nezmínil. Jelikož jsem již požehnaného věku, dobře si pamatuji dobu bolševické inkvizice, kdy vedoucí síla společnosti (jak sama sebe nazývala tehdejší KSČ) hlásála mimo jiné "poručíme větru, dešti"; "podmaníme si síly přírody"; "zrušíme čarodějnictví, šarlatány, bylinkáře, léčitele", atd., atd.) Bylinkářství (t.j.dnešní fytoterapie) se stalo obětí nadšení v novém budovatelském období poválečné euforie. Tisíciletá tradice léčby bylinani, trvajicí od doby před naším letopočtem, byla násilně přervána, a protože boj proti bylinám byl těžký, musela vedoucí síla společnosti nasadit nejtěžší kalibry, včetně zveličování vedlejších účinků z předávkování až k samé jedovatosti a závažné nebezpečnosti. Kdo se postavil proti očerňování bylin, byl automaticky obviněn z podvracení socialismu, záškodnictví a sabotáže. Tyto násilně přetržené tisícileté tradice přírodní léčby byly opět obnoveny po roce 1989, bohužel následky čtyřicetileté doby "temna" doznívají dodnes. Karel --46.135.2.251 27. 3. 2013, 06:38 (UTC)
- Dobrý den, stanovisko k jedovatosti - nejedovatosti Bezu: Vzhledem k tomu že se zde na Wiki zabývám editacemi u bylin, ponejvíce u léčivých rostlin (i těch opomíjených, zapomenutých, neznámých atd.), dovolím si neskromně konstatovat že mám slušný rozsah pramenů k tomuto tématu. Prošel jsem část literatury a mohu zodpovědně prohlásit (+doložit citace a uvedené prameny) že bez černý není jedovatý (obecně - jako celek). Nikde jsem nenarazil na citaci ...je jedovatý. Je třeba odlišit jednotlivé části rostliny: čerstvé plody se jen těžko dají označit jako jedovaté. Většina zdrojů vůbec neuvádí jedovatost plodů, pouze cca méně než jedna třetina zdrojů uvádí projímavé účinky u čerstvých plodů; někde se dokonce dříve uvádělo použití čerstvých plodů při silné zácpě - dnes se spíše nedoporučuje. Plody tepelným zpracováním nebo sušením ztratí tyto projímavé účinky, a lze je běžně konzumovat - děje se tak po celá staletí, ba tisíciletí - prokazatelně již od antické doby. Květy - bez problémů, žádné riziko se neuvádí. Ostatně by je nikdo nejedl v syrovém stavu, používá se vnitřně odvar ze sušených květů, popř. obalované a osmažené (viz BEZ). Poněkud jiné je to s listy a kůrou. Listy čerstvé uvádí některé zdroje jako slabě jedovaté, event. poněkud jedovaté při předávkování, s doporučením raději neužívat vnitřně. V zájmu objektivity nutno zmínit, že některé zdroje uvádějí opatrné vnitřní použití; opatrné vzhledem k nepříznivým účinkům některých alkaloidů při předávkování (zvracení+průjmy). Ovšem zde by bylo dobré neexperimentovat, a zásadně nezkoušet co člověk vydrží. Pokud se týká kůry, byl často doporučován odvar na obklady při revmatizmu, a jen pouze ojediněle (jeden pramen) uvádí "dříve se vyjímečně používala kůra i list v malém množství i vnitřně". Tedy shrnuto a podtrženo: NELZE uvádět: bez je jedovatá rostlina; NELZE uvádět "čerstvé plody jsou jedovaté"; lze ale uvést: "čerstvé plody mají projímavé účinky, a požití se dnes nedoporučuje. Tepelným zpracováním a sušením se tyto projímavé účinky ztrácí. Květy: bez rizika. Listy a kůra: užívání vnitřně nelze doporučit pro vysoký obsah alkaloidů a rizika při předávkování, bylo by možné doporučit pouze obklady. K uvedené problematice jedovatosti/nejedovatosti je třeba dodat, že riziko nežádoucích účinků (např. zvracení a průjmy), k tomu ještě pouze při předávkování je velice sporné označovat jako otravu/riziko otravy. Dále je třeba konstatovat, že hranice mezi jedovatostí a nejedovatostí není nikdy pevná a neměnná. Je zcela logické, že i u bylin, stejně tak jako u chemicky vyráběných preparátů, může někdy nastat při předávkování bod zlomu, kdy nežádoucí účinky začnou převažovat nad léčebnými. To by zatím bylo vše k danému tématu, uvítám zde další ohlasy. ((FIL)) --Filozof-23 (diskuse) 26. 3. 2013, 22:19 (UTC)
- Vcelku souhlasím, ovšem proti tomuto, je to slabý odvar.. Asi tak.--Rosičák (diskuse) 27. 3. 2013, 18:03 (UTC)
Bez černý - různé názvy[editovat zdroj]
Doporučuji doplnit: plod se též nazývá "hural". Doporučuji dále upřesnit pro co se jednotlivé názvy užívají; např. "kozičky" jsme užívali pro květ (snad kvůli bílému zbarvení).
Milan Lustig, Lustig.Milan@seznam.cz
S lidovými názvy je to různé, u nás se slovem "hural" označuje celá rostlina.
Veronika Ševčíková, vsevcikova1@gmail.com
Doloženy požadované ref., viz diskuze.[editovat zdroj]
Odstraněna šablona "zdroj" u původně nedoloženého tvrzení, že sušením a tepelnou úpravou se zneutralizuje projímavý účinek čerstvých plodů bezu černého. Tvrzení je doloženo především ref. 1., ale i dalšími dodanými ref. Je třeba uvést, že mnohé další zdroje (včetně těch uvedených v Literatura) se vůbec nezmiňují o jakékoliv jedovatosti bezu černého. Dle ref. 3. je bez černý (květ, plod) součástí oficiálních dětských i dalších bylinných čajů f.Spofa, takže nelze pochybovat o nezávadnosti uvedených částí rostliny (flos sambuci; fructus sambuci), kteréžto drogy jsou uváděny jako oficiální k farmaceutickému využívání v léčebných bylinných směsích. ((FIL)) --Filozof-23 (diskuse) 27. 3. 2013, 21:33 (UTC)
Dřevitá část[editovat zdroj]
Kmenu, větvení, struktuře a podobě dřeva, kůře/borce není věnováno v popisu ani ň. IMHO by bylo vhodné doplnit. --Adam Hauner (diskuse) 1. 3. 2018, 17:39 (CET)